Josef Seger - Josef Seger
Josef Seger (narozený Josef Ferdinand Norbert Segert, příjmení také Seeger nebo Seegr) (21. března 1716 - 22. dubna 1782) byl český varhaník, skladatel a pedagog. Po absolvování filozofie z Univerzita Karlova v Praha a studovat hudbu pod Bohuslav Matěj Černohorský, Jan Zach Seger se stal varhaníkem dvou pražských kostelů a zůstal tam až do své smrti.
Seger, mimořádně plodný skladatel, se stal jedním z nejdůležitějších představitelů čeština varhanní škola 18. století. Byl také vlivným učitelem, včetně jeho žáků Jan Antonín Koželuh a Josef Mysliveček,[1] a jeho přišel na basu cvičení sloužila mnoha generacím učitelů.
Život
Seger se narodil v roce Řepín, blízko Mělník, v Čechy. Studoval na jezuita Tělocvična v Praha a později promoval v filozofie na Univerzita Karlova. Studoval také hru na varhany Bohuslav Matěj Černohorský, kontrapunkt s Jan Zach a František Tůma, a podle Dlabacže přišel na basu s Felix Benda.[2] Kolem roku 1741 se Seger stal varhaníkem Kostel Panny Marie před Týnem a v roce 1745 získal podobné místo v Křižáci „kostel v Praze.[1] Obě pozice zastával až do své smrti. V roce 1781 Císař Josef II byl na Segerovu hru dostatečně ohromen a nabídl skladateli soudní jmenování, ale Seger zemřel v Praze v roce 1782 před přijetím potvrzujícího dokumentu.[2]
Během jeho života nebyly publikovány žádné Segerovy skladby, ale byl důležitým učitelem a pedagogem. Včetně jeho žáků Karel Blažej Kopřiva, Jan Antonín Koželuh, Jan Křtitel Kuchař, Josef Mysliveček a mnoho dalších významných českých skladatelů a hudebníků.[1][2] Několik Segerových kusů se objevilo v tisku v 90. letech 20. století; výběr osmi orgánových fug publikoval D. G. Türk v roce 1793.[1] V roce 1803 publikoval J. Polt Segerových deset předeher pro varhany a v příštích několika desetiletích následovalo několik dalších děl. Obzvláště důležité bylo zveřejnění části jeho figurálních basových cvičení, která učitelé používali po celá desetiletí po jeho smrti.[2]
Funguje
Seger byl nejplodnějším českým varhanním skladatelem 18. století. V rukopisných kopiích přežívají stovky preludií, fug, tokat a dalších částí orgánů, ačkoli přičítání Segerovi některým z těchto děl je problematické. Obecně lze říci, že jeho předehry a fugy jsou krátké práce (jejich délka byla pravděpodobně diktována omezeními uloženými katolík liturgie ), ale vykazují úrodnou harmonickou představivost a dokonalé pochopení pozdního baroka kontrapunkt praxe. Také složil masy, moteta a žalm nastavení; všem také dominuje archaický kontrapunkt.[2]
Vybraná díla
Klávesnice
- 8 Toccaten und Fugen, vyd. D.G. Türk (Lipsko, 1793)
- 2 předehry, v Sammlung von Präludien, Fugen, ausgeführten Chorälen… von berühmten ältern Meistern, i (Lipsko, 1795)
- [10] Praeludien, ed. J. Polt (Praha, c. 1803)
- 4 preludia, 2 fugy, Toccata, Fughetta, v Fugen und Praeludien von älteren vaterländischen Compositoren, ed. Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen, i – ii (Praha, 1832)
- C. 70 kusů přidělených Segerovi v Museum für Orgel-Spieler, vyd. [C.F. Pitsch] (Praha, 1832–1834)
- Četné práce v rukopisných kopiích z 18. a 19. století, publikace 20. století atd.
Hlasitý
Masy
- Missa quadragesimalis [F dur], pro 4vv a varhany
- Mše d moll, pro 4vv, 2 housle, 2 pozouny a varhany
- Mše d moll pro 4vv, 2 housle a varhany
- Missa choralis [Es dur], pro 4vv, varhanní koncertantka (pochybné)
Další díla
- Alma Redemptoris, pro 4vv, strunný nástroj („violetta“), violu a varhany
- Audi filia, pro 4vv a varhany
- Ave regina, pro 4vv, 2 housle a varhany
- Christus nobis natus est, pro 4vv, smyčce a varhany
- Compieta (zahrnující Cum invocarem, In te Domine, Qui stanoviště, Ecce nunc, a Nunc dimittis), pro 4vv, 2 housle a varhany
- Litaniae de sanctissimo sacramento, pro 4vv, 2 housle a varhany
jiný
- Asi 200 figurovaných lekcí basy, známých jako Fundamenta pro organo, Generalbass-Übungsstücke, Orgel-Übungsstücke, atd.
Edice
- Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 51, Band: 1 Preludi, toccate e fughe I-XXXVI. 1961, 111 s.
- Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 56, Band: 2 Preludi e fughe I-XXI. 1962. 126 s.
Poznámky
Reference
- Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko, vyd. (1963). Československý hudební slovník II. M-Ž (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. str. 476.
- Poštolka, Milan (2001). „Josef Seger“. V Root, Deane L. (ed.). The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Oxford University Press.
Další čtení
- Hora, J. 2000. Josef Ferdinand Norbert Seger - varhaník der Teynkirche v Jahren 1741-1782, in: Cerný, Jaromír a Koch, Klaus-Peter. Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Konferenzbericht Prag 17.-22. Září 2000, ISBN 3-89564-073-5
