Josef Leopold Zvonař - Josef Leopold Zvonař - Wikipedia

Josef Leopold Zvonař
Rodný dům Josefa Leopolda Zvonaře v Kublově
Hrob Josefa Leopolda Zvonaře

Josef Leopold Zvonař (22. ledna 1824 - 23. listopadu 1865) byl český skladatel, pedagog a velký hudební kritik.

Zvonař se narodil v roce Kublov, studoval na varhanické škole v Praze u Pitsche a pracoval tam jako asistent učitele a varhaník; krátce byl ředitelem školy.[1] V roce 1860 se stal ředitelem ženské hudební školy na Žofínské akademii.[1] Zemřel v Praha.

Některá z jeho staré hudby je nastavena na Němec textů, ale po roce 1848 se přidal k Český nacionalismus. Jeho recenze hudby se objevily v Dalibor a Slavoj. Byl spoluzakladatelem Hlahol sborová společnost a Umělecká Beseda, umělecká unie. Možná učil Antonín Dvořák.

Zvonař složil předehry, komorní hudbu, kantáty, operu s názvem Záboj, zádušní mše a klavírní díla a jeho rukopisy jsou uchovávány v Národním muzeu v Praze. Jeho písně byly populární za jeho života. Nejlépe si jej však pamatoval jako pedagog; byl autorem prvních dějin české hudby, Dějiny české hudby (1860), stejně jako první Český jazyk harmonie pojednání, Navedení k snadnému potřebným kadencí skládání (1859). Jeho práce o české lidové hudbě patřily k nejstarším zakládajícím dokumentům v oboru.

Jeho jméno bylo často publikováno jako Leopold Zwonar, nebo podobně, v jeho době.[2]

Vybraná díla

Teorie a pedagogika:

  • Varhanictví, umění učitelské (Organology, the Art of Teaching) (1858)
  • Navedení k snadnému potřebným kadencí skládání (Pokyny ke snadnému skládání potřebných kadencí) (1859)
  • Návod zpěvu, Vzhledem k národní škole (Pokyny k zpěvu s ohledem na národní školy) (1860)
  • Základy harmonie a zpěvu s příslušným navedením pro učitele hudby vůbec a národních kol zvláště (1861)
  • Listy ředitelům zpěváckých sborů (1862-1863)
  • Slovo o příčině nedostatku hudebně vzdělaných mladých učitelů (1863)
  • Hudební vychovávání (Hudební výchova) (1863-1864)
  • Příspěvky k vědomostem varhanickým (1864)
  • Slovo hudebním učňům ... (1865)
  • Příruční knížka při vyučování zpěvu pro I. tř. městské dívčí školy (1866, 1870)

Lidové písně:

  • České národní písně (České národní lidové písně) (1859)
  • Slovo o českých národních písních (Slovo o českých národních lidových písních) (1860)
  • Zkumné příspěvky ku poznání povahy a ducha české hudby, čerpané z českých nár. písní duchovních i světských (Průzkumné příspěvky k poznání charakteru a ducha české hudby, získané z českých sakrálních a světských národních lidových písní) (1863)

Dějiny:

  • Dějiny české hudby (Dějiny české hudby) (1862)
  • Jan Křtitel Vaňhal (1859)
  • Slovo o mších Tůmových (Slovo o mších od Tůmy)
  • Hlídka po táboře hudby v Čechách (1861)
  • Listy z dějin české hudby: I. Jan Trojan (1862)
  • Václav Karel Holan Rovenský (1862)

Vybrané skladby:

Klavír
  • Bei Sonnenuntergang, Op. 2 (improvizovaný, pub. 1854)
  • Lorelei, Op. 3 (Fantasiestück, pub. 1856)
  • Sonáta f moll, Op. 10 (1849, publikováno 1857)
  • Grande Suite, Op. 15 (1852, 1861) (1861 - klavír 4 ruce)
  • Prelude et fuga (pub. 1854)[3]
  • Primula veris, op. 27 (1857, publikováno po 1871)
  • Tonstück für Pf. G dur, Op. 40 (1861, pub. 1865)
  • Věneček aneb Robert Op. 17 (1861)
Orgán
  • Šestero předeher (Six Pastoral Preludes; Sechs Pastoral-Präludien), op. 12 (hospoda 1858)
  • Sedmero skladeb (Sedm varhanních skladeb), op. 14 (pub. Posth. 1886)[4]
  • Pastorale a 2 pastorační preludia pro varhany, op. 15 (pub. 1860)
  • Slavnostní předehra ("Alleluja") (velikonoční předehra), op. 18[5]
  • Album pro varhaníky (Album pro varhany)
Komora
  • Klavírní trio v E♭ hlavní, důležitý, Op. 22 (1854)
  • Klavírní kvintet, Op. 24 (1855)
  • Smyčcový kvartet v B♭ hlavní, důležitý, Op. 31 (1857)
Orchestrální
  • Předehra c moll, Op. 9 (1848)
  • Předehra D dur, Op. 23 (1855)
  • Předehra c moll, Op. 37 (1860)
  • Předehra v B♭ hlavní, důležitý
Hlasitý
  • Varyto a lyra (1856)
  • Zpěvy pro čtyři, tři i dva hlasy (Písně pro čtyři, tři a dva hlasy) (1862)
  • Gesänge religiosen Anhälts pro mužský sbor op. 17 (kniha 1 publikována 1860)
  • Jaro lásky (Jaro lásky)
  • Mladý cikán (Young Gypsy)
  • Kukačky (Kukačky) (1858)
  • Věneček rozmarýnový z ohlasů písní národních (1858)
  • Vokální mše h moll, Op. 49
  • Animas fidelium
Kantáty
  • Der Ritt zum Elfenstein : Balada podle švédské ságy, pro sólisty, sbor a orchestr, op. 26 (1857, publikováno 1860)[6]
  • Kantáta č. 4 v E.♭ hlavní, důležitý (Zdlouha, však ne příliš)[7]
Opera
  • Záboj (1859-1862)
  • Lesní kaple (Forrest Chapel)

Poznámky

  1. ^ A b Černušák, Gracian; Nováček, Zdenko; Štědroň, Bohumír, vyd. (1963). Československý hudební slovník: osob a institucí. Sv, 2, M-Ž (v češtině). Praha: Státní hudební nakladatelství.
  2. ^ Např. HMB.
  3. ^ Vidět HMB.
  4. ^ název Prag: Hoffmann vydání z roku 1886, jak je uvedeno v HMB: Sieben Kompositionen f. Org. Zum Gebrauche beim Gottesdienste in der heil. Fastenzeit od. bei anderen Trauer-Feierlichkeiten.
  5. ^ Vidět RIZIKO.
  6. ^ OCLC  637447304, publikace zmíněná v Neue Zeitschrift für Musik ze dne 26. října 1860.
  7. ^ Vidět RIZIKO.

Reference

externí odkazy