Josef Labor - Josef Labor

Josef Labor

Josef Labor (29 června 1842-26 dubna 1924) byl rakouský klavírista, varhaník, a hudební skladatel pozdní Romantický éra. Labor byl vlivným učitelem hudby. Jako přítel některých klíčových osobností ve Vídni byl zvýšen jeho význam.

Práce se narodila ve městě Hořovice v Čechy Josefu Labourovi, správci železáren, a jeho manželce Josefe Wallnerové, pocházející z rodiny lékařů.[1] Obě jeho rodičovství pocházela z vídeňských rodin. Jeho otec patřil do okruhu Schubertových přátel a v jeho mladších letech byl sám skladatelem. [2] Ve věku tří let odešel slepý kvůli uzavření smlouvy neštovice. Navštěvoval Institut pro nevidomé v Vídeň a Konservatorium der Gesellschaft der Musikfreunde (Konzervatoř Společnosti přátel hudby), kde studoval složení s Bruckner Učitel, Simon Sechter, a klavír s Eduardem Pickhertem.

Cestoval po Evropě jako pianista a během tohoto procesu s ním navázal trvalé přátelství Král Georg V Hannoveru, který byl také slepý. Georg jej pojmenoval v roce 1865 pianistou v Královské komoře. V Hannoveru se setkal s Josefem Joachimem. Oba muži našli celoživotní přátelství. V následujícím roce se práce dostala do exilu králů a usadila se ve Vídni, kde práce začala a stala se učitelkou klavíru, přičemž pokračovala v komponování a hraní. V roce 1875 navštěvoval také varhanické lekce u Johanna Evangelisty Haberta a sám se stal zničeným varhaníkem. V roce 1904 získala práce titul Labour Kaiserlich und Königlich Hoforganist (Royal and Imperial Court Organist) a dnes je nejlépe známý svými varhanními pracemi. Labor se vážně zajímal o starou hudbu a psal Continuo zpracování pro Heinrich Biber Sonáty.

Labor dal hodiny klavíru mnoha významným hudebním osobnostem včetně Alma Schindler (kdo se oženil Gustav Mahler a další), Paul Wittgenstein a Arnold Schoenberg. Alma Schindler studovala u labouristů 6 let, počínaje jí bylo 14 let, a její deníky obsahují četné odkazy na jejího váženého učitele.

Práce byla velmi blízká rodině Paula Wittgensteina. Navštěvoval mnoho hudebních večerů v domě Wittgensteinů s takovými vídeňskými hudebníky té doby jako Johannes Brahms, Clara Schumann, Gustav Mahler, Bruno Walter, a Richard Strauss. Jako učitel skladby složil soukromé přednášky pro Julia Bittnera a Rudolfa Brauna.

Když Paul Wittgenstein přišel o pravou ruku první světová válka „Josef Labor byl první osobou, kterou požádal o napsání skladby pro klavír pro levou ruku. Wittgenstein později zadal díla pro levou ruku od jiných skladatelů včetně Strausse, Maurice Ravel, Benjamin Britten, Sergej Prokofjev, a Franz Schmidt (finále Schmidtova Velkého klarinetového kvinteta - posledního z jeho Wittgensteinových provizí - je soubor variací na téma Labour z Laborova vlastního klarinetového a klavírního kvinteta, jeho op. 11 publikované v roce 1901).

Pavlův bratr, filozof a spisovatel Ludwig Wittgenstein, chválil Josefa Labour jako jednoho ze „šesti skutečně skvělých skladatelů“ spolu s Mozart, Haydn, Beethoven, Schubert, a Brahms.

== Díla == (Výběr z jeho publikovaných prací)

  • Phantasie über ein Originalthema für 2 Klaviere op 1
  • Scherzo v Canonform für 2 Klaviere op 2
  • Quintett für Klavier, Violine, Viola, Violoncello und Kontrabass op 3
  • Variaceen and Fuge über ein Thema von Czerny für Klavier
  • Sonate für Violine und Klavier op. 5
  • Klavierquartett Nr. 1 C-Dur op. 6
  • Sonate für Violoncello und Klavier A-Dur op. 7
  • Fünf Klavierstücke op 8
  • Phantasie für Orgel über die österreichische Volkshymne op 9
  • Thema und Variationen für Horn oder Violoncello und Klavier op. 10
  • Quintett für Klarinette, Violine, Viola, Violoncello und Pianoforte op. 11
  • Orgel-Phantasie e-moll für zwei Spieler op 12
  • 2 Improvisationen (Benedicamus domino; Ite missa est) op 13
  • Choralvorspiel über "Wer nur den lieben Gott läßt walten" pro Harmonium op 14
  • Orgelsonate h-moll op. 15
  • Pater noster, Chor, Orgel, Streichorchester op 16
  • Klavierquartett Nr. 0 B-Dur (1874)
  • Big Ben Capriccio für 2 Klaviere (1901)
  • "Edward" - Ballade für Gesang und Klavier (1903)
  • Konzert für Violine und Orchester G-Dur (1905)
  • 17 Praeludien über Intonationen der wichtigsten Choral-Offertorien nach der Editio Vaticana 1908 (1910)
  • 6 Kanons für Frauenstimmen (1912)
  • 3 Klavierstücke (1912)
  • 3 Lieder für gemischten Chor (1912)
  • 3 Interludes für Orgel 1914)
  • Konzertstück I für Klavier (linke Hand) und Orchester (1915)
  • Konzertstück II für Klavier (linke Hand) und Orchester (1916)
  • Klavierquartett Nr. 2 c-moll (1916)
  • Quintett für hoboj, Klarinette, Horn. Fagott und Klavier (1921)
  • Divertimento / Serenade für Flöte, hoboj, viola, violoncello, Klavier (linke Hand) (1923)
  • Konzertstück III für Klavier (linke Hand) und Orchester (1923)

Reference

  1. ^ Deutsche Biographie. „Labor, Josef - Deutsche Biographie“. www.deutsche-biographie.de. Citováno 4. srpna 2020.
  2. ^ Kundi
  • Poznámky k programu Bonnie H. Campbell k nahrávce Cedille „Twilight of the Romantics: Chamber Music od Waltera Rabl a Josefa Labour“ (CD 90000 088)
  • P. Kundi, Josef Labor. Sein Leben und Wirken, sein Klavier- und Orgelwerk. Nebst thematischem Katalog sämtlicher Kompositionen. 2 Teile. Diss. Vídeň 1963
  • Michael Wittmann, Josef Labor - Werkchronologie, Berlin 2020, https://mwmusikverlag.wordpress.com/2020/11/04/josef-labor-werkchronologie/


externí odkazy