José María Sánchez Carrión - José María Sánchez Carrión

José María Sánchez Carrión
Červenec 2011

José María Sánchez Carrión (narozen 1952, v Cartagena ) je španělský lingvista se specializací na Baskický jazyk, sociolingvistika[1] a historická lingvistika.[2] Je přidruženým členem Euskaltzaindia od roku 1983. Navzdory tomu, že je nejznámějším místním akademickým zastáncem zvrácení opatření posunu jazyka, nikdy nezastával stabilní univerzitní post Baskicko.[3]

Přezdívaný Txepetx (střízlík v baskičtině), je absolventem anglo-germánské filologie na University of Salamanca a doktorát z baskické filologie z Univerzita Baskicka, působil jako učitel španělštiny ve Španělsku Skotsko, vědecký učitel angličtiny na University of Granada, Baskický učitel na venkovské škole v Navarra a profesor moderních jazyků a literatury středního školství v České republice Baskické autonomní společenství a jinde ve Španělsku.

Jeho výzkum sociolingvistiky, teorie dvojjazyčnost a existenciální lingvistika zahrnuje následující díla: El estado actual del vascuence en la provincia de Navarra (1970) [Současný stav baskičtiny v Navarre (1970)] (1972), „Bilingüismo, diglosia y contacto de lenguas“ [Bilingvismus, diglosie a jazykový kontakt] (ASJU, 1974), Lengua y pueblo [Jazyk a lidé] (1980) s články z roku 1977 původně publikovanými v Punto y Hora de Euskal Herria časopis „El marco sociológico y espacial en una situaceón bilingüe“ [Sociologický a prostorový kontext v dvojjazyčném prostředí] (UPV / EHU, 1980) a El espacio bilingüe [Dvojjazyčný prostor] (1981).

Naléhání Sáncheze Carrióna na nutnost zhutnění baskických řečníků bylo často citováno zastánci územního principu jazyková práva. Významně jediný článek z roku 1982 Baskické autonomní společenství Zákon o normalizaci užívání Baskický jazyk na územním principu, byla vyhlášena neústavní podle Ústavní soud Španělska.[4]

Daleko od variační sociolingvistiky jako od ideologických interpretací se pokouší odpovědět novými pohledy na problém, proč a jak jazyky žijí a umírají. Byl zastáncem ekolingvistika od poloviny osmdesátých let 20. století.[5] Jeho nejznámější prací je však jeho disertační práce Un futuro para nuestro pasado [Budoucnost naší minulosti] (1987), protože nabídla mnoha loajalistům baskického jazyka teoretický rámec pro jejich činnost.[6] Další rozšiřování sociohistorická lingvistika přístup své disertační práce napsal „Las lenguas vistas desde la historia versus la historia vista desde las lenguas“ [Jazyky z pohledu historie versus historie z pohledu jazyků] (EI-SEV, 1992 ).[7] V roce 1999 Bilbao Městská rada vydala knihu Sáncheze Carrióna Aplicación sociolingüística de la regionalidad Sociolingvistická aplikace teritoriality.

Význam Sáncheze Carrióna pro baskická studia byl učencem zdůrazněn již brzy Koldo Mitxelena,[8] a toto potvrzení pokračovalo i poté.[9][10] Baskické sdružení Garabide Elkartea se účastnilo Stálé fórum OSN pro otázky domorodých obyvatel v dubnu 2010,[11] kde představila knihu Baskický zážitek, která ve velké míře využívá sociolingvistiku Sáncheze Carrióna.[12]

V roce 2013 vydal knihu o náboženství a teologii s názvem Le code Jean le Baptiste [Code John the Baptist] přeložen do francouzštiny Alain Masson.[13]

Funguje

  • 1972. El estado actual del vascuence en la provincia de Navarra (1970): factores de regresión, relaciones de bilingüismo. Pamplona: Institución Príncipe de Viana. ISBN  978-84-7016-047-9
  • 1980. Lengua y pueblo. San Sebastián: Elkar. ISBN  978-84-85485-21-5
  • 1981. El espacio bilingüe: aspectos etnolingüísticos del bilingüismo y teoría lingüística de los espacios. Burlada: Sociedad de Estudios Vascos. ISBN  978-84-300-5151-9
  • 1987. Un futuro para nuestro pasado: claves de la recuperación del euskara y teoría social de las lenguas. Estella: Vlastní vydání. ISBN  978-84-398-9781-1
  • 1991. Un futuro para nuestro pasado: claves de la recuperación del euskara y teoría social de las lenguas, 2. vyd. San Sebastián: Seminario de Filología Vasca "Julio de Urquijo". ISBN  978-84-398-6972-6
  • 1999a. Aplicación sociolingüística de la regionalidad: márgenes de encuentro, Bilbao y el euskara: sistemas modélicos de interpretación, modelos sistémicos de actación. Bilbao: Ayuntamiento de Bilbao. OCLC  863161564
  • 1999b. Lengua y pueblo, 2. vyd. Pamplona: Pamiela. ISBN  978-84-7681-314-0
  • 2000. Bizi + Hitza Fundazioa = Fundación Hololingüística. Bilbao: Bizi + Hitza Fundazioa.
  • 2013. Le code Jean le Baptiste. Beaumont-Pied-de-Boeuf: NVA. ISBN  978-2-9526562-2-1
  • 2017. Ascesis de la luz escrita: el lenguaje de la luz (III). Madrid: Bizi + Hitza Fundazioa = Fundación Vida y Lenguas. ISBN  8494797212
  • 2019. El lenguaje de la luz: el código "Jesús el Cristo". Madrid: Círculo Rojo. ISBN  9788413317281

Reference

  1. ^ VILLENA PONSODA, Juan Andrés (2006): „The Iberian Peninsula“, AMMON, Ulrich et al. (2006): Sociolingvistika: mezinárodní příručka vědy o jazyku a společnosti, Volume 3, 2nd ed., Berlin: Walter de Gruyter, str. 1805. [1]
  2. ^ TRASK, Robert Lawrence (1997): Historie baskičtiny, London: Routledge, str. 69. [2]
  3. ^ GARDNER, Nicholas (2002): Baskičtina ve vzdělávání v baskické autonomní komunitě, Vitoria-Gasteiz: Gobierno Vasco, s. 54. [3]
  4. ^ GARDNER, Nicholas (2002): Baskičtina ve vzdělávání v baskické autonomní komunitě, Vitoria-Gasteiz: Gobierno Vasco, s. 55. [4]
  5. ^ SÁNCHEZ CARRIÓN, José María (1985): La nueva sociolingüistica y la ecología de las lenguas, Donostia-San Sebastián: Eusko Ikaskuntza. [5]
  6. ^ URLA, Jacqueline (2008): „Kafe Antzokia: The Global meets the Local in Basque Cultural Politics“, ROSEMAN, Sharon R. & PARKHURST, Shawn S. (2008): Přepracování kultury a vesmíru v iberských kontextech, New York: State University of New York, s. 259–261. [6]
  7. ^ XI Basque Studies Congress: Donostia 1991. Nové kulturní vzorce: Baskicko a Evropa [7]
  8. ^ SALABURU ETXEBERRIA, Pello (2008): Koldo Mitxelena: vybrané spisy baskického učence, Reno: Centrum baskických studií, Nevadská univerzita, s. 75. [8]
  9. ^ AMORRORTU, Estibaliz (2003): Baskická sociolingvistika: jazyk, společnost a kultura„Reno: University of Nevada Press, s. 47 a 54. [9]
  10. ^ YOLDI, Pilar (2011): Euskara, Donostia-San Sebastián: Diputación Foral de Gipuzkoa, Departamento de Cultura y Euskera, s. 132 [10] [Text v baskičtině, španělštině, francouzštině a angličtině]
  11. ^ Organizace spojených národů - Stálé fórum pro otázky původních obyvatel, deváté zasedání, 9. a 10. zasedání (dopoledne a odpoledne). [11]
  12. ^ GARABIDE ELKARTEA (2010): Baskické prostředí: některé klíče k obnovení jazyka a identity. Sl .: s.n., str. 13, 20, 31, 54, 68, passim. [12]
  13. ^ Bibliothèque nationale de France

externí odkazy