John Tate (boxer) - John Tate (boxer)
John Tate | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Statistika | ||||||||||||||
Přezdívky) | Velký John | |||||||||||||
Hmotnost | Těžká váha | |||||||||||||
Výška | 6 ft 4 v (193 cm) | |||||||||||||
Dosáhnout | 80 v (203 cm) | |||||||||||||
Národnost | americký | |||||||||||||
narozený | Marion, Arkansas, USA | 29. ledna 1955|||||||||||||
Zemřel | 9. dubna 1998 Knoxville, Tennessee, USA | (ve věku 43)|||||||||||||
Postoj | Ortodoxní | |||||||||||||
Boxový rekord | ||||||||||||||
Celkem bojuje | 37 | |||||||||||||
Vyhrává | 34 | |||||||||||||
Vítězství KO | 23 | |||||||||||||
Ztráty | 3 | |||||||||||||
Medailový rekord
|
John Tate (29. Ledna 1955 - 9. Dubna 1998) byl WBA těžká váha mistr světa v letech 1979 až 1980. Jako an amatér získal bronzovou medaili v těžké váze v divizi Letní olympijské hry 1976.
Amatérská kariéra
"Big John" Tate (pojmenovaný kvůli své výšce 193 centimetrů) získal bronzovou medaili na Letní olympijské hry 1976 v Montreal, prohrát s olympijskou legendou boxu Teófilo Stevenson v semifinále
1976 olympijské výsledky
- 16. kolo: Poražený Andrzej Biegalski (Polsko) rozhodnutím, 5-0
- Čtvrtfinále: Poražený Peter Hussing (Západní Německo) rozhodnutím, 3-2
- Semifinále: Prohrál s Teófilo Stevenson (Kuba) KO 1. kolo (získala bronzovou medaili)
Tate prohrál ve finále National 1975 Zlaté rukavice Emory Chapmanovi. Prohrál ve čtvrtfinále příštího roku v rozděleném rozhodnutí Michael Dokes. Rozhodl se pomstít svou ztrátu Dokesovi v olympijských soudech a porazit národního šampiona AAU z roku 1976 Marvina Stinsona, aby postoupil do olympijského týmu. Porazil také budoucího šampióna těžké váhy Grega Pagea dvěma těsnými rozhodnutími, jedním ve čtvrtfinále turnaje National Golden Gloves v roce 1975.
Tate se setkal se svým budoucím trenérem Ace Millerem během amatérského turnaje v Knoxville v Tennessee. Tate a Miller pracovali společně až do roku 1983.[1]
Profesionální kariéra
Tate se stal profesionálem v roce 1977 a zaznamenal řadu významných vítězství, čímž vyřadil vysoce hodnocené kandidáty Duane Bobick, Bernardo Mercado, a Kallie Knoetze. Zachytil uvolněný titul WBA 20. října 1979 porážkou Gerrie Coetzee rozhodnutím uspět Muhammad Ali, který se toho léta vzdal titulu. Konaly se Tateovy boje s Knoetzem a Coetzeem Apartheid Jižní Afrika, druhý před 80 000 fanoušky.
Tate ztratil titul Mike Weaver ve své první obhajobě pouhých pět měsíců později. Tate byl na všech výsledkových kartách do 15. a posledního kola v dostatečném předstihu, když velký zasažený Weaver vysadil úder levým háčkem do brady, což šampionovi několik minut škublo v bezvědomí na plátně.[2]
Tate se vrátil ze ztráty 20. června 1980 proti vzestupu Trevor Berbick. To bylo na undercard legendárního boje mezi Cukr Ray Leonard a Roberto Durán. Bývalý šampion začal dobře, ale během bitvy s modřinami byl unavený a na začátku 9. kola byl poražen Berbickem - byl vyřazen úderem, který ho zachytil na zátylku a nechal ho v bezvědomí.[2]
Tate byl v rámci výzvy Larry Holmes o titul v těžké váze v roce 1984, ale boj se rozpadl kvůli zranění. Po zbytek 80. let Tate boxoval a vypínal, ale často měl hrubou nadváhu. Vážil se na neuvěřitelných 281 liber (127 kg) předtím, než ztratil bodové rozhodnutí na tovaryši Noel Quarless v Londýně, ve svém posledním boji v roce 1988. Tateův profesionální rekord kariéry byl 34-3, s 23 výhrami knockoutem.
Neschválené záchvaty
John Tate boxoval v Beaconsfieldu v Kalifornii v roce 1994, zúčastnil se tří neschválených boxerských zápasů, včetně jednoho proti David Pearce. Vyhrál dva ze tří zápasů.
Mimo kruh
Tateův život po jeho panování byl krátký a ustaraný, trpěl a kokain závislost během osmdesátých let, odsouzen za drobnou krádež a obvinění z napadení,[3] ve vězení a občas v ulicích města Knoxville, Tennessee.[4] Říkalo se o něm, že v letech po boji vystřelil na více než 180 liber.[4]
Smrt
9. dubna 1998, Tate zemřel na zranění, která utrpěla po automobilové nehodě jednoho automobilu. Bylo zjištěno, že při řízení utrpěl masivní mrtvici způsobenou mozkovým nádorem. Pickup narazil do sloupu. Dva další cestující nebyli vážně zraněni.[5]
Záznam profesionálního boxu
37 zápasů | 34 výher | 3 ztráty |
Vyřazením | 23 | 2 |
Rozhodnutím | 10 | 1 |
Diskvalifikací | 1 | 0 |
Ne. | Výsledek | Záznam | Oponent | Typ | Kolo, čas | datum | Umístění | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
37 | Ztráta | 34–3 | ![]() | PTS | 10 | 30.03.1988 | ![]() | |
36 | Vyhrát | 34–2 | ![]() | UD | 4 | 16. ledna 1988 | ![]() | |
35 | Vyhrát | 33–2 | ![]() | KO | 1 (6) | 19. prosince 1987 | ![]() | |
34 | Vyhrát | 32–2 | ![]() | MD | 4 | 28. listopadu 1987 | ![]() | |
33 | Vyhrát | 31–2 | ![]() | TKO | 1 (6) | 17. dubna 1986 | ![]() | |
32 | Vyhrát | 30–2 | ![]() | KO | 2 (10), 1:26 | 19. srpna 1983 | ![]() | |
31 | Vyhrát | 29–2 | ![]() | UD | 10 | 10. dubna 1983 | ![]() | |
30 | Vyhrát | 28–2 | ![]() | TKO | 5 (10), 2:55 | 13. ledna 1983 | ![]() | |
29 | Vyhrát | 27–2 | ![]() | TKO | 3 (10) | 27. srpna 1982 | ![]() | |
28 | Vyhrát | 26–2 | ![]() | UD | 10 | 8. července 1982 | ![]() | |
27 | Vyhrát | 25–2 | ![]() | UD | 10 | 25. března 1982 | ![]() | |
26 | Vyhrát | 24–2 | ![]() | KO | 1 (10), 2:25 | 27. listopadu 1981 | ![]() | |
25 | Vyhrát | 23–2 | ![]() | TKO | 7 (10), 2:59 | 15. října 1981 | ![]() | |
24 | Vyhrát | 22–2 | ![]() | TKO | 1 (10), 2:47 | 8. srpna 1981 | ![]() | |
23 | Vyhrát | 21–2 | ![]() | UD | 10 | 15. února 1981 | ![]() | |
22 | Ztráta | 20–2 | ![]() ![]() | KO | 9 (10), 0:22 | 20. června 1980 | ![]() | |
21 | Ztráta | 20–1 | ![]() | KO | 15 (15), 2:15 | 31.03.1980 | ![]() | Ztracený titul WBA v těžké váze |
20 | Vyhrát | 20–0 | ![]() | UD | 15 | 20. října 1979 | ![]() | Vyhrál prázdný WBA titul v těžké váze |
19 | Vyhrát | 19–0 | ![]() | TKO | 8 (12), 2:52 | 2. června 1979 | ![]() | |
18 | Vyhrát | 18–0 | ![]() | KO | 1 (10), 2:15 | 17. února 1979 | ![]() | |
17 | Vyhrát | 17–0 | ![]() | KO | 5 (10), 1:55 | 9. prosince 1978 | ![]() | |
16 | Vyhrát | 16–0 | ![]() | KO | 9 (10), 0:43 | 14. října 1978 | ![]() | |
15 | Vyhrát | 15–0 | ![]() | SD | 10 | 26. srpna 1978 | ![]() | |
14 | Vyhrát | 14–0 | ![]() | KO | 6 (10), 2:45 | 7. července 1978 | ![]() | |
13 | Vyhrát | 13–0 | ![]() | TKO | 2 (10), 2:24 | 22. června 1978 | ![]() | |
12 | Vyhrát | 12–0 | ![]() | KO | 2 (10) | 13. května 1978 | ![]() | |
11 | Vyhrát | 11–0 | ![]() | DQ | 4 | 25.dubna 1978 | ![]() | |
10 | Vyhrát | 10–0 | ![]() | KO | 7 (10), 2:32 | 14. března 1978 | ![]() | |
9 | Vyhrát | 9–0 | ![]() | KO | 3 | 29. ledna 1978 | ![]() | |
8 | Vyhrát | 8–0 | ![]() | KO | 1 | 3. prosince 1977 | ![]() | |
7 | Vyhrát | 7–0 | ![]() | TKO | 1 (6) | 18. listopadu 1977 | ![]() | |
6 | Vyhrát | 6–0 | ![]() | KO | 3 (6), 2:58 | 22. října 1977 | ![]() | |
5 | Vyhrát | 5–0 | ![]() | MD | 6 | 13. září 1977 | ![]() | |
4 | Vyhrát | 4–0 | ![]() | PTS | 6 | 23. srpna 1977 | ![]() | |
3 | Vyhrát | 3–0 | ![]() | KO | 2 (6) | 20. srpna 1977 | ![]() | |
2 | Vyhrát | 2–0 | ![]() | KO | 1 (6), 1:45 | 1. června 1977 | ![]() | |
1 | Vyhrát | 1–0 | ![]() | TKO | 5 (6), 2:40 | 7. května 1977 | ![]() |
Reference
- ^ „Úvahy o Big Johnu Tateovi: Rozhovor s Ace Millerem v boxu“. Doghouseboxing.com. Citováno 2013-12-02.
- ^ A b „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 12.10.2008. Citováno 2007-10-24.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://findarticles.com/p/articles/mi_m1355/is_n14_v83/ai_13362481[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ A b Frank Litsky (1998-04-11). „John Tate, 43 let, Troubled Heavyweight Champ“. New York Times. Citováno 2013-12-02.
- ^ Thompson, Jack (12. dubna 1998). „Examiner: Tate's Death From Stroke“. Chicago Tribue. Citováno 21. května 2018.
externí odkazy
Sportovní pozice | ||||
---|---|---|---|---|
Světové tituly v boxu | ||||
Volný Titul naposledy držel Muhammad Ali | WBA šampion v těžké váze 20. října 1979 - 31. března 1980 | Uspěl Mike Weaver |