John Fraser (prozaik, básník) - John Fraser (novelist, poet)

John Fraser (narozen 1939) je Angličtina profesor, prozaik a básník.

Akademická kariéra

Narodil se v Londýn a vzdělaný v Škola svatého Pavla, Sidney Sussex College, Cambridge, King's College v Londýně a University of Leicester.[1] Učil Dějiny v letech 1961–66 na Cambridgeshire College of Arts & Technology v Cambridge Politická věda na University of Leicester (1967–1968). V letech 1968–1971 působil jako odborný asistent, poté úřadující předseda katedry politologie, Laurentian University, Ontario, Kanada. V letech 1971–1984 působil jako odborný asistent, poté docent na katedře politologie, University of Waterloo, Ontario, Kanada. V letech 1978 až 2001 měl několik smluvních profesorů na University of Rome a University of Ferrara; a v letech 1986–2003 působil jako hostující vědecký pracovník v University of Reading.[2]

Fraserovy akademické publikace zahrnují díla v italštině i angličtině, jako např Úvod do myšlení Galvana della Volpeho, Lawrence & Wishart, Londýn, 1977 (v překladu do italštiny jako: Il Pensiero di Galvano della Volpe, Liguori, Napoli, 1979),[3] a Itálie: Společnost v krizi / Společnost v transformaci (Routledge a Kegan Paul, Londýn, 1981). Fraserova literární tvorba (romány, novely, povídky a poezie) zahrnuje Černé masky (povídky a poezie), Velkolepý Wurlitzer, Medusa, Hvězdárna, The Other Shore, Červený tank, Běžci, Modré světlo, Tvrdá místa, Iluze slunce, Hladké přistání, Vojenské silnice, Bouře, Putování, Pouzdro, Podnikavé ženy, Dolů z hvězd a Zvířecí příběhy.[4] Jeho práce na Galvano della Volpe byla považována za odborné svědectví ve studiích Volpeho života.[5] Rovněž byl považován za autoritu marxismu.[6]

Příjem psaní beletrie

Jako autor beletrie má Fraser jedinečný volně tekoucí podpisový styl. Emeritní kolega na Magdalen College v Oxfordu John Fuller komentáře:

Od začátku seriózní romanopisec. Vždy na mě ohromně zapůsobila jak pojmová hloubka, tak i fey fantazie všeho, co dělá - nemluvě o politice [...] Ve Fraserově fikci čtenář jezdí jako na serpentinu nebo na sáňce impulzivní pozornosti s blikajícími efekty virtuózními rychlostmi. Postavy se zdají být nevědomými agenty chaosu, jakkoli je Fraser velmi moudře zamýšlí; pohybují se s pokrčením sebevědomí za okolností tak bohatě podrobných a bez spolehlivých bodů kompasu jako čínský svitek.[1]

Bibliografie původních děl

Poezie

  • Gianicolo / Janiculum (Lupo, Roma, 1983)
  • Černé masky (AESOP Modern, Oxford, 2009)

Beletrie

  • Iluze slunce (AESOP Modern, Oxford, 1958; 2010)
  • Hvězdárna (AESOP Modern, Oxford, 1967; 2010)
  • The Other Shore (AESOP Modern, Oxford, 1971; 2010)
  • Černé masky (AESOP Modern, Oxford, 1984; 2009)
  • Velkolepý Wurlitzer (AESOP Modern, Oxford, 1990; 2009)
  • Medusa (AESOP Modern, Oxford, 2010)
  • Červený tank (AESOP Modern, Oxford, 2010)
  • Běžci (AESOP Modern, Oxford, 2010)
  • Modré světlo (AESOP Modern, Oxford, 2011)
  • Tvrdá místa (AESOP Modern, Oxford, 2011)
  • Hladké přistání (AESOP Modern, Oxford, 2011)
  • Vojenské silnice (AESOP Modern, Oxford, 2012)
  • Bouře (AESOP Modern, Oxford, 2012)
  • Putování (AESOP Modern, Oxford, 2012)
  • Pouzdro (AESOP Modern, Oxford, 2012)
  • Podnikavé ženy (AESOP Modern, Oxford, 2013)
  • Dolů z hvězd (AESOP Modern, Oxford, 2013)
  • Zvířecí příběhy (AESOP Modern, Oxford, 2014)
  • Tři krásky (AESOP Modern, Oxford, 2015)
  • Třicet let (AESOP Modern, Oxford, 2016)
  • Rudý pták (AESOP Modern, Oxford, 2016)
  • Vždy šťastný (AESOP Modern, Oxford, 2016)
  • Sestry (AESOP Modern, Oxford, 2017)
  • Krátké životy (AESOP Modern, Oxford, 2017)
  • S (AESOP Modern, Oxford, 2018)
  • Odpověď (AESOP Modern, Oxford, 2018)
  • Zítra vítězství (AESOP Modern, Oxford, 2018)
  • Lidé, se kterými se nikdy nesetkáte (AESOP Modern, Oxford, 2019)
  • Vyznání (AESOP Modern, Oxford, 2019)

Politická teorie

  • Úvod do myšlení Galvana della Volpeho (Lawrence & Wishart, Londýn, 1977)
  • L'Intellettuale Amministrativo nella Politica del PCI (Liguori, Napoli, 1977)
  • Itálie: Společnost v krizi / Společnost v transformaci (Routledge & Kegan Paul, London, 1981)
  • PCI e Intellettuali a Bologna (con un'Introduzione di Franco Ferrarotti) (Liguori, Napoli, 1982)
  • Comunità contro Società? Il Ritorno alla Comunità e la Ricerca dei Fondamenti della Socialità (La Goliardica, Roma, 1987)
  • Il tempo dei giovani (s A. Zanottim a U. Wienandem) (Comune di Ferrara, 1991)

Překlady

  • Rousseau a Marx (Galvano della Volpe) (Lawrence & Wishart, Londýn, 1978)
  • Gramsci a strana: Vězeňská léta (Paolo Spriano) (Lawrence & Wishart, Londýn, 1979)
  • Max Weber a osud rozumu (Franco Ferrarotti) (M.E. Sharpe, New York, 1982)

Reference

  1. ^ A b John Fuller. „John Fuller o románech Johna Frasera“. Citováno 21. září 2012.
  2. ^ „The University of Reading: Department of Politics and International Relations: Visiting Research Fellows: Dr. John Fraser“. University of Reading. Archivovány od originál dne 23. prosince 2012. Citováno 21. září 2012.
  3. ^ „John Fraser“. AESOP moderní. Archivovány od originál dne 29. ledna 2013. Citováno 21. září 2012.
  4. ^ Maurizio Ferrera (listopad 2008). "Knižní recenze". Journal of Public Policy. p. 184.
  5. ^ Irene Rima Makaryk (1993). Encyklopedie současné literární teorie: přístupy, učenci, pojmy. University of Toronto Press. p. 293.
  6. ^ Renate Holube (2001). „Poválečná italská intelektuální kultura: od marxismu po kulturní studia“ v Cambridge History of Literary Criticism: Volume 9, Twentieth-Century Historical, Philosophical and Psychological Perspectives. Cambridge University Press. p. 136.

externí odkazy