Johanna Müller-Hermann - Johanna Müller-Hermann
Johanna Müller-Hermann (15 ledna 1878-19 dubna 1941) byl rakouský hudební skladatel a pedagog.
Život
Po svatbě se vzdala kariéry učitele na základní škole a stala se skladatelkou.[1] Studovala pod Alexander von Zemlinský a Josef Foerster, a převzal od Foerstera jako lektor teorie a kompozice na konzervatoři v Novém Vídni v roce 1918.[1] Byla jednou z nejvýznamnějších evropských ženských skladatelek orchestrální a komorní hudba v její době. Přes její současnou slávu se o ní moc nenapsalo.[2]
Podle Dr. Carola Darwin „Příspěvek žen k tvůrčímu životu ve Vídni v tomto období byl do značné míry zapomenut v důsledku nacistické ideologie, stejně jako v důsledku všeobecného zničení druhé světové války ... Práce Johanna Müller-Hermanna si zaslouží mnohem širší slyšení, ne jen díky své vnitřní kvalitě, ale také proto, že byly nedílnou součástí mimořádného tvůrčího rozkvětu Vídně. “[1]
Funguje
Müller-Hermann napsal oratorium, Lied der Erinnerung: In Memoriam, na text od Walt Whitman a symfonická fantazie na Ibsen hrát si Značka.[1] Její Lied der Erinnerung: In Memoriam (1930) je dílem velkého rozsahu. Zaměstnává velký orchestr, sbor a sólové hlasy. Tento kus navazuje na tradici Arnold Schoenberg je Gurre-Lieder. Müller-Hermann mohl být přímo obeznámen se Schoenbergem, jak naznačuje dopis, který mu napsala v roce 1911.[2]
Vokální hudba
- Sieben Lieder, op. 1 (pro sólový hlas a klavír, Gutmann, 1895)
- Fünf Lieder, op. 2 (pro sólový hlas a klavír)
- Vier Lieder, op. 4 (pro sólový hlas a klavír)
- Zwei Frauenchöre mit Orchester, op. 10
- Vier Lieder, op. 14, po J. P. Jacobsen pro 1 hlas s doprovodem klavíru. 1. Landschaft. 2. Sonnenuntergang. Den Lenz laß kommen. Polka. (1915, věnováno Alma Mahler-Werfel )
- Drei Lieder, op. 19
- Vier Lieder, op. 20
- Deutscher Schwur für Männerchor und Orchester, op. 22
- Herbstlieder, op. 28
- Drei Lieder, op. 32 (č. 1 s orchestrálním doprovodem). 1. Vorfrühling ('Brzké jaro'); báseň Huga von Hofmannsthala).[3]
- Zwei Gesänge für eine Singstimme mit Orchester, op. 33. l. Trauminsel („Ostrov snů“). 2. Liebeshymnus ('Hymn to Love'). Básníčkou pro oba je Tona Hermann.[4]
Kantáty
- Lied der Erinnerung, op. 30
Sonáty
- Sonát d-Moll für Violine und Klavier, op. 5
- Sonate für Violoncello und Klavier, op. 17
Reference
- Bakerův životopisný slovník hudebníků; 8. vydání .; revidoval Nicolas Slonimsky, 1992, s. 1275
Další čtení
- M. Schneider: Müller-Martini, Johanna; geb. von Hermann (Herman), Ps. Müller-Hermann (1868–1941). In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 6, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Vídeň 1975, ISBN 3-7001-0128-7, S. 430. (v němčině)
- Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik - Die Komponisten - Ein Lexikon ve fünf Bänden. Propyläen Verlag, Berlín 1989, ISBN 3-549-07830-7, S.129, svazek 4. (v němčině)
- Elena Ostleitner: Müller-Hermann, Johanna, in: Brigitta Keintzel, Ilse Korotin (Hrsg.): Wissenschafterinnen in und aus Österreich: Leben - Werk - Wirken. Vídeň: Böhlau, 2002 ISBN 3-205-99467-1526f. (v němčině)
![]() | Tento článek o rakouském skladateli je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |