Johann I. z Kraichgau - Johann I of Kraichgau

Text tohoto článku je založen na překladu článku v němčině, Johannes I. ’’

Johann I., hrabě z Kraichgau (narozen 1063/1064, zemřel 26. října 1104), byl Biskup z Speyer od 1090 do 1104.

Johann I. pocházel z rodiny hrabat z Zeisolf-Wolfram. Jeho rodiče byli Wolfram a Atzela a jeho strýc ano Hermann III von Hochstaden, Kolínský arcibiskup.[1]

Johann sloužil před svým biskupstvím jako arcijáhen na kolegiátní kostel z Sinsheim. 7. března 1090 se stal Biskup Speyer.

Rodina byla úzce spjata s Salians. Johann Byl jsem věrným stoupencem Císař Jindřich IV a zůstal v spor o investituru po jeho boku. V očekávání následného zákazu papeže založil Blaubeuren Abbey se svou neteří Adelaide. Také přeměnil kolegiátní kostel v Sinsheimu na klášter, pro který ze svého soukromého majetku získal bohaté dotace.

Během perzekuce Židů v souvislosti s První křížová výprava v roce 1096 vzal Židy do své osobní ochrany (viz Historie Židů ve Speyeru # Masakry z roku 1096 ).

Biskup Johann zemřel 26. října 1104 ve věku 41 let a je zapsán v den jeho smrti každoroční vzpomínkovou mší v novějším Seelbuch katedrály ve Speyeri. Byl pohřben ve kolegiálním kostele v Sinsheimu v hrobce před hlavním oltářem, kde byla jeho matka uložena k odpočinku. Johannův otec a bratr Wolfram tam byli pohřbeni před oltářem apoštola.

Podle kronikářů Philipp Simonis (1532-1587) a Wilhelm Eysengrein odkázal majetek své rodiny, Hrad Spangenberg do diecéze Speyer.[2]

Spisovatel Wilhelm Hünermann použil ve svém románu z roku 1941 biskupa Johna vom Kraichgaua jako literární postavu Živé světlo (Verlag der Buchgemeinde Bonn), o životě Sv. Hildegarda z Bingenu.

Viz také

Další zdroje

  • Johannes Emil Gugumus: Johannes I., Graf im Kraichgau. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 10, Duncker & Humblot, Berlin 1974, ISBN  3-428-00191-5, S. 536 f. (Digitalisat).
  • Konrad von Busch und Franz Xaver Glasschröder: Chorregel und jüngeres Seelbuch des alten Speyerer DomkapitelsSpeyer, Historischer Verein der Pfalz, 1923, Seiten 454 a 455 (mit biografischen Angaben zur Person).

Reference

  1. ^ Erich Wisplinghoff: Hermann III .. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 8, Duncker & Humblot, Berlin 1969, ISBN  3-428-00189-3, S. 635 (Digitalisatc).
  2. ^ Webové stránky z Geschichte der Burg Spangenberg (Záznam originálu z internetového archivu ze dne 4. března 2016)