Johann Heynlin - Johann Heynlin
Johann Heynlin, různě hláskované Heynlein, Henelyn, Henlin, Hélin, Hemlin, Hegelin, Steinlin; a přeloženo jako Jean à Lapide, Jean La Pierre (Lapierre, de la Pierre), Johannes Lapideus, Johannes Lapidanus, Johannes de Lapide (asi 1425 - 12. března 1496) byl a Němec -rozený učenec, humanista a teolog, který představil první tiskařský lis v Francie (Paříž ) v roce 1470.
Narozen v Steine, blízko Pforzheim, v Bádensko-Württembersko, Heynlin možná byla Švábská původ. (Z Steine, což znamená „kámen“ v Němec, jsou odvozena jeho přeložená latinizovaná příjmení Lapideus nebo Lapidea galicizované příjmení La Pierre.) Po dokončení akademického studia v Německo, pravděpodobně v Lipsko a Freiburg, pokračoval Paříž pokračovat ve studiu filozofie a teologie. V Paříži přišel do kontaktu s předními představiteli Realismus, kteří uznávajíce Heynlinovy schopnosti a pravděpodobný budoucí vliv, vynaložili své síly na to, aby formovali jeho mysl po jejich vlastních, a tak z něj udělali jako sebe hořkého oponenta Nominalismus. Jejich úsilí bylo úspěšné.
V roce 1464 odešel Heynlin do University of Basel a požádal o přijetí na profesorskou uměleckou fakultu. Stará diskuse o povaze Univerzálie ještě neutichl a na univerzitě v Basileji se držel vliv. S ohledem na to a na udržení míru v instituci proto nebylo přijetí Heynlina na fakultu provedeno bez nejsilnějšího odporu.
Jakmile byl členem fakulty, doufal, že ji zbaví všech noministických tendencí, ani nebyl zklamán svým očekáváním. V roce 1465 se stal děkanem umělecké fakulty a v této funkci revidoval statut univerzity a vytvořil tak pevně stanovený studijní plán. V roce 1466 se vrátil do Paříže, kde získal doktorát teologie, byl v roce 1469 zvolen rektorem univerzity a stal se profesorem teologie na Sorbonna.
Heynlinův tiskařský lis
Heynlinovým nejpozoruhodnějším úspěchem bylo založení prvního tiskařského stroje v Paříži. Heynlin úzce spolupracoval Guillaume Fichet (1433 - cca 1480), další profesor na Sorbonně, který také přišel ze zahraničí: z Le Petit-Bornand-les-Glières, v Savoy.
Heynlin přivedl švýcarské dělníky k instalaci tohoto lisu do budov Sorbonny na konci roku 1469 nebo na začátku roku 1470: Ulrich Gering (nebo Guerinch nebo Guernich) (1445-1510), Michael Friburger a Martin Crantz (nebo Krantz). Ulrich Gering možná pochází Münster v kantonu Aargau, Friburger z Colmar a Crantz mohl také pocházet z Münsteru nebo Štrasburk. Heynlin poskytl jejich podnikům cennou finanční pomoc, zejména při tisku děl Církevní otcové. Král Ludvík XI udělil naturalizační dopisy všem třem dělníkům v roce 1475.
Jejich první publikací v tomto tisku a první knihou vytištěnou ve Francii byla sbírka dopisů od gramatika z 15. století Gasparinus de Bergamo (Gasparino Barzizza). The Epistolae Gasparini Pergamensis (1470) byly určeny k tomu, aby poskytly studentům příklad pro psaní rafinovaného a elegantního latinský. Jejich druhým dílem byl překlad Sallust (1470-1471), třetí Orationes z Bessarion (1471) a čtvrtý byl Fichetův vlastní Rhetorica v roce 1471. Počet děl, která publikovali od roku 1470 do roku 1472, činí asi třicet děl.
Na konci roku 1472 nebo na začátku roku 1473 opustili Heynlin a Fichet Sorbonnu, aby se usadili Rue Saint-Jacques. Dva z jejich učňů, Pierre de Kaysere (Petrus Caesaris) a Jean Stoll, založili ve stejnou dobu a na stejné ulici svůj vlastní konkurenční tiskařský stroj se znakem Soufflet-Vert.
Další aktivity
Německý humanista Johann Reuchlin připojil se k Heynlinovi, kterého následoval k mladým University of Basel v roce 1474.
V roce 1478 byl povolán učit teologie v nově založené University of Tübingen, kde jeho učení, výmluvnost a pověst mu zajistily téhož roku rektorát. Opozice se však setkal s nominanty Gabriel Biel, Paul Scriptoris a další zde poskytovali své služby krátce. Přerušil spojení s univerzitou a pokračoval Baden-Baden a odtud do Bern, kde se věnoval kázání. Nespokojen s Bernem se vrátil do Basileje a unavený toulením vstoupil v roce 1487 do Kartuziánský klášter sv. Margarethenthal, aby strávil upadající roky v modlitbách a literárních dílech.
Funguje
- Epistolarum liber Gasparini Pergamensis, 1470.
- Premonitio circa kázání koncepce gloriose virginis Marie, nalezený v Meffret, Sermones de tempore et de sanctis, 1488.
- Resolutorium dubiorum circa celebem missarum výskyt, 1492.
- Libri artis logicae Porphyrii et Aristotelis c. komentář J. (Kommentare zu Werken des Aristoteles, Gilbert de la Porrée, Porphyrios), 1495.
Zdroje
- Herbermann, Charles, ed. (1913). . Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
- Vytváření francouzské kultury
- (francouzsky) Imago Mundi: La diffusion de l'imprimerie en France
- Hans-Josef Olszewsky (1992). „Johannes de Lapide“. V Bautz, Friedrich Wilhelm (ed.). Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) (v němčině). 3. Herzberg: Bautz. cols. 452–457. ISBN 3-88309-035-2.
- (v němčině) Informace a komunikace v Geschichte und Gegenwart
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
Další čtení
- A. Claudin, První pařížský tisk; popis knih vytištěných pro G. Ficheta a J. Heynlina na Sorbonně, 1470-1472 (London: Printed for the Bibliographical Society at the Chiswick Press, 1898).
