Johan Rantzau - Johan Rantzau

Johan Rantzau
Schloss Breitenburg ve Steinburgu

Johan (taky Johann) Rantzau (12. listopadu 1492 - 12. prosince 1565) byl a Němec -dánština Všeobecné a státník známý svou rolí v Count's Feud.[1]

Životopis

Rantzau se narodil na zámku Breitenburg v Steinburg u Itzehoe v Schleswig-Holstein. Narodil se do šlechty jako syn Henrika Breidesena Rantzaua (1434–1497) a Ollegaarda Ditlevsdattera von Buchwalda (1458–1538). Jeho rodina vstoupila do služeb dánského krále po sjednocení mezi Dánskem a vévodstvími v Schleswig a Holstein, ale byl loajální vůči vládcům druhého. Od svých raných let hledal válečný kariéry a byl vzděláván jako důstojník a žoldák (landsknecht ), ale současně působil také jako významný politický poradce vévody.[2]

Když král Christian II of Denmark byl svržen v roce 1523 králem Frederick I., Rantzau vedl Frederickovu dobytou armádu. Stal se členem Dánská rada záchoda stejně jako guvernér vévodství a byl nejdůležitějším z nedánských poradců krále. Zároveň se objevil a zeman Holstein, čímž se zámek Schloss Breitenburg stal jeho majetkem. Mezi jeho vojenské mise byl jeho boj proti Scanian rolnická vzpoura (Bondeoprør) z roku 1525, který byl krvavě rozdrcen. Během těchto let se také stal oddaným protestant, ve spolupráci se svými dánskými kolegy na rozvoji luteránský způsobit.[3]

Rantzau se stal obzvláště pozoruhodným díky své účasti na hraběcím sporu z let 1534–1536. Spolu s holštýnskou šlechtou podporoval Christian III i přes jeho zoufalou situaci. Pokus o dobytí Funen v roce 1534 skončil porážkou a ponižujícím ústupem, ale ve stejném roce Rantzau rozdrtil Skipper Clement rolnická vzpoura v Jutsko a zajistil poloostrov pro krále. Příští rok úspěšně dobyl Funen a porazil hraběte Christopher Oldenburg Armáda u Bitva u Øksnebjergu (Slaget ved Øksnebjerg) a nakonec vede obležení Kodaň který skončil triumfem křesťana III.[4]

Po válce byl Rantzau nadále královým generálem a poradcem, ale byl v Dánsku odsunut do pozadí a soustředil se na záležitosti Holsteina. V roce 1545 rezignoval na funkci guvernéra Šlesvicka a Holštýnska na protest proti trojímu rozdělení vojvodství mezi králem Kristem III. A jeho bratry John starší a Adolf rok předtím. Vrátil se však zpět do aktivní služby krále Frederick II Dánska v létě 1559 jako vůdce dobytí Dithmarschen. Mír byl uzavřen v Lohe dne 20. června 1559.[5]

Osobní život

V roce 1554 se Johan Rantzau oženil s Annou Walstropovou (asi 1510-1582). Zemřel v roce 1565 v Itzehoe. Rantzauův syn Heinrich Rantzau (1526–1598) byl vynikající Holštýnský dobytek pán, guvernér a zeman kulturních a literárních zájmů. Heinrichova biografie jeho otce je hlavním zdrojem jeho života. Byl pradědečkem dánského vojenského vůdce a Maršál Francie Josias von Rantzau (1609–1650).[6]

Reference

  1. ^ Mikael Venge. „Johan Rantzau“. Dansk Biografisk Leksikon, Gyldendal. Citováno 1. ledna 2019.
  2. ^ „Geschichte & Historik“. Zámek Breitenburg. Citováno 1. ledna 2019.
  3. ^ „Bondeoprør“. danmarkshistorien.dk. Citováno 1. ledna 2019.
  4. ^ „Øksnebjerg“. kulturarv.dk. Archivovány od originál 2. listopadu 2014. Citováno 1. ledna 2019.
  5. ^ „Dithmarschenské války“. .ahnenforschung-sh.de. Archivovány od originál 20. června 2003. Citováno 1. ledna 2019.
  6. ^ „Rantzau, Henrik, 1526-98“. Dansk biografisk Lexikon. Citováno 1. ledna 2019.

Literatura

  • Dansk Biografisk Leksikon, sv. 11, Kodaň. 1982.
  • Politikens Danmarkshistorie, sv. 5, Johan Hvidtfeldt. Kodaň. 1963.
  • Politikens Danmarkshistorie, svazek 6, Svend Cedergreen Bech, Kodaň. 1963.

externí odkazy