Joanna Courtmans - Joanna Courtmans - Wikipedia
Joanna Courtmans | |
|---|---|
 portrét od Jules Evarist van Biesbroeck | |
| narozený | Joanna-Desideria Berchmans 6. září 1811 |
| Zemřel | 22. září 1890 (ve věku 79) |
| Národnost | Belgie |
| obsazení | spisovatel |
Joanna Courtmans, narozený Joanna-Desideria Berchmans (6. září 1811-22. Září 1890), byl a vlámský spisovatel.
Její otec byl starostou Oudegemu a první roky strávila v místní vesnické škole, později ve věku 9 let byla poslána do internátní školy v Valonsko. V letech 1835 až 1844 žila v Ghent, zpočátku se svou tetou Colette Tanghe. V roce 1836 se provdala za Jana Baptiste Courtmanse, učitele v Gentu, který byl jedním ze spoluzakladatelů Gentse Maetschappij van Vlaemsche Letteroefening. To ji přivedlo do kontaktu s Vlámské hnutí, a Prudens van Duyse, Frans Rens, Ferdinand Snellaert, a Jan Frans Willems. To ji inspirovalo k napsání historického románu Bertha Baldwin (1871), o bitvě u Vlámové proti Francii.
Její manžel ji znovu naučil vlámsky, poté napsala v roce 1839 svou první báseň, která vyšla v Nederduitsch letterkundig jaarboekje. V následujících letech získala za své básně několik cen. V roce 1844 se přestěhovali do lhář. Když v roce 1856 zemřel její manžel, zůstala s osmi malými dětmi. Aby si vydělala na živobytí, otevřela si internátní školu Maldegem, ale nebyl to úspěch a musela školu zavřít. The Koninklijk Atheneum Mevrouw Courtmans (E: Royal Athenaeum Madam Courtmans) se nyní nachází na stejném místě, v Mevrouw Courtmanslaan. Ačkoli byla zbožná katolička, reagovala proti takzvaným katolickým školám (holandsky: Kantscholen), která považovala za centra nedostatečně placené dětské práce a která nevěnovala dostatečnou pozornost čtení, matematice, zeměpisu a historii. Její pozice v školní (E: schoolbattle), vysloužil si pohrdání místním duchovenstvem.
Jako spisovatelka začala psát próza v pozdějším věku, ale její první romány, jako např Helena van Leliëndal nebyly příliš úspěšné. Postupně se však proslavila jak v roce Belgie stejně jako v Nizozemí, a vytvořil rozsáhlou literární tvorbu. Pravděpodobně její nejslavnější román, Het geschenk van de jager (Fr: Le Cadeau du chasseur, E: dar lovce) (1865), byl odměněn Quinquennial Prize za holandskou literaturu.
Bibliografie
- Marie-Theresie (poezie, 1841)
- Pieter de Coninck (poezie, 1842)
- Philippinne van Vlaanderen (poezie, 1842)
- Belgiëina eerste koningin (poezie, 1842)
- Lof van het pausdom (poezie, 1843)
- Margaretha van Brabant (poezie, 1845)
- Marnix van Ste-Aldegonde (poezie, 1855)
- Helena van Leliëndal (próza, 1855)
- Vlaamse poëzij (poezie, 1856)
- Karel de Stoute (poezie, ?)
- Jacob van Artevelde (poezie, ?)
- Kindergedichten (poezie, ?)
- Dodávka De Burgemeester 1819 (próza, 1861)
- Edeldom (próza, 1862)
- Anna de bloemenmaagd (próza, 1862)
- Het geschenk van de jager (próza, 1862)
- De gemeenteonderwijzer (próza, 1862)
- De zwarte hoeve (próza, 1863)
- Livina (próza, 1863)
- Drie novellen (De bloem van Cleyt - De zoon van de molenaar - De bondgenoot) (próza, 1864)
- Griselda (próza, 1864)
- Drie testamenten (próza, 1865)
- Chata van tante Klara (próza, 1865)
- Genoveva van Brabant (próza, 1866)
- Het plan van Heintje Barbier (próza, 1866)
- De schuldbrief (próza, 1866)
- De zaakwaarnemer (próza, 1867)
- Nicolette (próza, 1868)
- Moeder Daneel (próza, 1868)
- Tijdingen uit America (próza, 1868)
- Eens je genoeg (próza, 1869)
- De zoon van de mosselman (próza, 1870)
- Christina van Oosterwei (próza, 1871)
- Bertha Baldwin (próza, 1871)
- Moeders spaarpot (próza, 1871)
- De wees van het Rozenhof (próza, 1872)
- Tegen bude vlhký (próza, 1872)
- Het rad der fortuin (próza, 1873)
- De koewachter (próza, 1873)
- Verscheurde Blade (próza, 1874)
- De gezegende moeder (próza, 1876)
- Karel Klepperman (próza, 1878)
- Rozeken Pot (próza, 1879)
- De hoogmoedige (próza, 1882)
Viz také
Zdroje
Kontrolní úřad  |
|---|