Joakim Marković - Joakim Marković

Joakim Marković (c. 1685-1757) byl rakouský srbský malíř, který pracoval ve Oldu Slavonie.[1]

Namaloval ikonostas dvou biskupských kostelů v Pakrac a Severin County a v kostele sv. Tomáše v Dišnik (Nyní Garesnica v Bjelovarsko-bilogorská župa ).[2] Umělecky a historicky nejzajímavějším ikonostasem Markoviće je pamětní kostel postavený srbským vojenským pohraničním důstojníkem baronem Mihailo Mikašinovićem v Plavšinci.[3]

V Plavšinaci namaloval Joakim Marković v roce 1750 dvě skladby, z nichž jedna ukazuje privilegia udělená byzantským císařem Basil II o Srbech a Chorvatích - privilegium usadit se v jeho panství. Ten obraz je nyní uvnitř Záhřeb.[4] Druhý Markovićův obraz ukazuje rakouského panovníka Rudolf II se Srby.[5]Tyto obrazy jsou považovány za první historické kompozice v našem současném umění.

Marković maloval především ikony a fresky s náboženskou tematikou. Udělal fresky pro Metropolita Karlovci v církevních klášterech Fruška Gora.[6] Později se vrátil do Budína, kde pokračoval v práci až do své smrti v roce 1757.

Viz také

Reference

  1. ^ Davidov, Dinko; Stanić, Radomir; Timotijević, Miroslav (1992). Válečné škody utrpěné pravoslavnými církvemi v srbských oblastech Chorvatska v roce 1991. Ministerstvo informací Republiky Srbsko.
  2. ^ Bulletin Scientifique: Sciences humaines. Le Conseil. 1972.
  3. ^ Medaković, Dejan (1991). Serbischer Barock: Sakrale Kunst Im Donauraum (v němčině). Böhlau. ISBN  9783205054016.
  4. ^ http://www.blmedia.rs.ba, BLMEDIA. „POLITIKA JE NAMETALA SVOJE“. www.manastir-lepavina.org. Citováno 2019-10-24.
  5. ^ http://kula-jankovica.unizg.hr/files/file/DS-11-Hrvati-i-Srbi-u-Habsbur%C5%A1kojMonarhiji.pdf
  6. ^ Kulić, Branka; Srećkov, Nedeljka (1994). Kláštery Fruška Gora. Prometej.