Jerg Ratgeb - Jerg Ratgeb

Jerg (Jörg) Ratgeb
narozený
Jerg Ratgeb

C.1480
Schwäbisch Gmünd, Svatá říše římská
(současnost Německo )
Zemřel1526 (ve věku přibližně 46)
pravděpodobně Pforzheim, Baden, Svatá říše římská
(současnost Německo )
NárodnostNěmec
Známý jakoMalování
Pozoruhodná práce
Herrenbergův oltář (1521)Fresky ve frankfurtském karmelitánském klášteře (1517)

Jerg Ratgeb, taky Jörg Ratgeb (C. 1480–1526), ​​byl německý malíř během renesance a současník Albrecht Dürer.

Život a práce

Ratgeb se narodil v Schwäbisch Gmünd. Na přelomu 15. až 16. století se zdá, že strávil nějaký čas v Itálii, kde přišel do styku s italštinou renesance umění as nedávno vyvinutým využitím perspektivní v malbě. Po návratu do Německa se usadil Heilbronn. V roce 1510 namaloval oltář sv. Barbory ​​v nedalekém kostele Schwaigern.

Od roku 1514 do roku 1517 byl v Frankfurt nad Mohanem, kde maloval stěny refektář a klášter z Karmeliterkloster (Karmelitánský klášter). Obrazy, z nichž přežily pouze fragmenty, jsou největšími nástěnnými malbami známými na sever od Alp z tohoto období. Jeho nejslavnějším dílem je Herrenbergský oltář, dokončena v roce 1521. Původně byla namalována pro Stiftskirche (opatský kostel) z Herrenberg. Dnes je k vidění v Staatgalerie na Stuttgart. Ratgeb vyvinul osobitý osobní expresivní styl, viditelně ovlivněný umělci jako např Albrecht Dürer, Matthias Grünewald a Hieronymus Bosch.

Kvůli jeho manželství s a nevolník z Vévoda z Württembergu ztratil většinu svých práv jako občan Heilbronnu. Přestěhoval se do Stuttgartu, kde se stal členem městské rady. V této pozici vyjednával s bouřícími se farmáři během Válka německých rolníků v roce 1525. Stal se součástí vojenského kontingentu požadovaného povstalci a byl rolníky zvolen za radního a kancléře. Po potlačení povstání byl zatčen a obviněn velezrada ("kvůli rolnické válce a jménem Vévoda Ulrich ") a nakonec popraven v Pforzheimu v roce 1526 tím, že byl roztrhané čtyřmi koňmi.

Recepce

Na konci 19. století byla jeho práce znovuobjevena Otto Donner von Richter [de ]. Od té doby podléhá kontroverzním interpretacím. Jeho smrt opakovaně lákala historici umění, zvláště Wilhelm Fraenger, číst jeho přežívající práci jako politický manifest. V současné době jsou takové názory většinou odmítány stipendiem.

Ve 20. století bylo o jeho životě napsáno několik historických románů:

  • Jörg Ratgeb Georg Schwarz. Mnichov, 1937;
  • Die Spur des namenlosen Malers (Stopa bezejmenného malíře) od Marianne Bruns. Berlín, 1975;
  • Die Spur der Bilder: ein biographischer Roman um den Maler Jörg Ratgeb Anton Monzer, Bietigheim, 1999.

Jörg Ratgeb - malíř je východoněmecký dramatický film z roku 1978, který režíroval Bernhard Stephan. Bylo zadáno do 28. mezinárodní filmový festival v Berlíně.

Od roku 1990 je Ratgebův život předmětem hry zvané Jerg Ratgeb, Maler - Ein Künstlerdrama, hrál v divadle pod širým nebem Divadlo Lindenhof na Ammerhofu poblíž Tübingen. Hra byla také vysílána v televizi.

V roce 2004 umělec Hans Kloss (malíř) [de ] namaloval velký čtyřdílný oltářní obraz zobrazující Ratgebův život a smrt. Původně vystaveno v kostele sv. Jana Schwäbisch Gmünd, od té doby jej získala kolekce Würth.

Bibliografie

  • Otto Donner von Richter: Jerg Ratgeb, Maler von Schwäbisch Gemünd, seine Wandmalereien im Karmeliterkloster z Frankfurt a Seine Altarwand in der Stiftskirche zu Herrenberg. Frankfurt / Main 1892
  • Wilhelm Fraenger: Jörg Ratgeb, ein Maler und Märtyrer aus dem Bauernkrieg. Drážďany 1972
  • Ute-Nortrud Kaiser: Jörg Ratgeb - Spurensicherung, Ausstellungskatalog. Frankfurt / Main & Pforzheim 1982
  • Lisa Farber: Jerg Ratgeb a Herrenbergský oltář, Diss. Princeton 1989
  • Sabine Oth: Das Wort v den Bildern von Jerg Ratgeb, Diss. Frankfurt / Main 2005

externí odkazy