Jenny Kammersgaard - Jenny Kammersgaard
Jenny Marie Ingeborg Kammersgaard (1918-1997) byl a dánština profesionální žena dálkový plavec který se proslavil ve 30. letech. Zde plavala přes vnitřní dánské vody az Dánska do Německo. Kvůli jejím výsledkům byla pozvána Adolf Hitler do Německa. Byla použita v nacistický propaganda jako příklad „aryan „ideální člověk. Po válce pomáhala uprchlíkům dostat se z Evropy skrz Švédsko. Od roku 1950 se vrátila k plavání.
Mládež a plavání na moři
Jenny Kammersgaard se narodila v roce 1918 a vyrostla v Jutsko město Horsens, dcera kovář Jens Peter Hansen Kammersgaard a Hedvig Kristine Jensen. Začala plavat ve věku 15 let a v roce 1934 se stala členkou místního plaveckého klubu. Nebyla dobrou závodní plavkyní, ale vynikala ve vytrvalostním plavání, které se stalo populární po první světové válce.[1]
Ve věku 17 let plavala 18 km na otevřeném moři ze Snaptunu do Horsens ve fjordu Horsens a později téhož roku 25 km od Langeland do Korsøru. Její talent byl objeven a dánský noviny ji sponzoroval pro řadu dálkových plavání. V té době pracovala v a továrna ale rozhodl se přijmout nové výzvy. Prvním cílem bylo plavání 42 km napříč Kattegat z Gnibenu do Grenaa v dánské části Baltské moře, nejdelší žena, která v té době plavala. Na základě doporučení lékaře v podpůrném vozidle musela tento pokus ukončit. Příští měsíc se jí to podařilo poté, co změnila lékařského poradce.[1]
Setkání s nacismem
Po překročení Kattegatu v roce 1937 byla oslavována v Dánsku a písně byly psány na její počest. Zatímco v Kodaň dostala a telegram blahopřání od německého kancléře Adolfa Hitlera, který uvedl: „Přijměte prosím mé srdečné blahopřání k vašemu jedinečnému sportovnímu výkonu.“ To byl začátek kouzelné ofenzívy nacistického režimu, který viděl Jenny Kammersgaardovou a její zásluhy jako příklad dokonalosti árijské rasy.[1]
Byla pozvána do Berlína jako host reichsportsführer Hans von Tschammer und Osten a pozdravili jej lidé v ulicích Berlína. Ve dnech 27. až 29. července 1938 proplávala 52 km od dánského Gedseru k německému pobřežnímu městu Warnemünde. Trvalo to 40 hodin a 30 minut. Znovu obdržela gratulace od Hitlera a byla pochválena v nacistickém tisku Völkischer Beobachter. Opět byla pozvána do Berlína a setkala se s velkým davem. Příští rok představení zopakovala plaveckou cestou stejnou cestou v opačném směru.[1]
Až do druhé světové války byla používána v nacistickém rasu propaganda jako ideál. Sama také vyjádřila vřelé pocity proti nacistickému režimu.[1]
druhá světová válka
V červnu 1940 (poté, co Dánsko bylo) obsazený Jenny Kammersgaardová odjela do Berlína, aby zahájila vzdělávání na Friedrich-Wilhelms-Universität jako sportovní instruktor. V květnu 1942 se vrátila do Dánska. 28. - 29. srpna 1943 překonala evropský rekord ve sladkovodním plavání 75 km Gudenåen největší dánská řeka.[1]
V létě 1944 několikrát tajně plavala přes Øresund průliv mezi Dánskem a Švédskem. Byla vyslýchána Gestapo kdo ji podezíral, že je kurýr za dánský odboj se sídlem ve Švédsku. Vydali pro ni zatýkací rozkaz, který ji přiměl uprchnout (lodí) na švédský ostrov Hven v Øresund. Byla zde od 15. srpna 1944 do konce války v květnu 1945.[1]
Po válce
Po válce udržovala přátelství se svým dánským manažerem Henrikem Ludvigem Jørgensenem / Hagensborgem, který byl během války zatčen pro podezření ze spolupráce s německými okupačními silami. Dala příznivě charakterový svědek svědectví pro Hagensborga, přestože byl odsouzen k pěti letům vězení.[1]
V srpnu 1947 Jenny Kammersgaardová spolu se svým přítelem pomohla pobaltským uprchlíkům v Dánsku dostat se do Švédska. Po Balticum byl obsazen Sovětský svaz báli se být vydán a ve Švédsku se cítil bezpečněji. Odtud bylo možné se dostat z Evropy. S přítelem chlapce to udělaly nedobrovolně (a za úplatu) a byli oba odsouzeni na 40 dní vězení.[1]
Pokračovala v dálkovém plavání a v letech 1950 a 1951 překročila anglický kanál. Později zkusila překonat rekordy v plavání na ledové vodě a v roce 1976 plavala 400 m za 12 minut a 54 sekund.[1]
Jenny Kammersgaards má smíšené dědictví kvůli kontaktu s nacistickým Německem na jedné straně a jejím plaváním na straně druhé. Tvrdila, že v době nacismu byla mladá a neměla zájem o politiku.[1]
Viz také
Dánské plavkyně stejné éry: