Jenštejnský hrad - Jenštejn Castle - Wikipedia

Jenštejnský hrad
Jenštejnský hrad nadhled.jpg
Obecná informace
Postavenízřícenina
Typhrad, vyhlídka, muzeum
Architektonický stylgotický
Město nebo městoJenštejn
ZeměČeská republika
Souřadnice50 ° 09'12 ″ severní šířky 14 ° 36'40 ″ V / 50,15346 ° N 14,61101 ° E / 50.15346; 14.61101Souřadnice: 50 ° 09'12 ″ severní šířky 14 ° 36'40 ″ V / 50,15346 ° N 14,61101 ° E / 50.15346; 14.61101
Dokončeno30. léta 14. století
Renovovaný1977
Zničeno1940
Výška28 metrů vysoká
Design a konstrukce
ArchitektJenc z Janovic

Jenštejnský hrad je zřícenina hradu v obci Jenštejn (Německy: Jenstein, také Jenzenstein nebo Genzenstein) v okrese Praha-východ v Středočeský kraj. Městečko Jenštejn bylo založeno s malým hradem chráněným proti vodě v první polovině 14. století Jenc z Janovic (odtud název „jenc's stone“ = „Jencenstein“), vysoce postavený úředník na soudním dvoře, v letech 1336–1361. Páni z Jenštejna[1] mít své příjmení ze jména hradu. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2] Po rekonstrukci v roce 1977 byl hrad zpřístupněn veřejnosti.[3] Dnes je hrad pod dřevěným rámem, ale stále otevřený pro lidi. Na zámku je možné najít výstavu Regionálního muzea Praha-východ o životě na zámku s dobovými malbami a modelem hradu. Hradní věž předčí okolní pláň a slouží jako rozhledna nad místní krajinou.

Dnešní vesnická vlajka je podobná erbu rodu Jenštejnů.

Dějiny

První zmínka o hradu Jenštejn pochází z roku 1341, kdy jej vlastnil Jenc z Janovic, pravděpodobně jeho stavitel. Předpokládá se, že byla založena někdy ve třicátých letech 14. století. Zachovala se pouze spodní část věže Z tohoto období hradu, skládajícího se z pravidelné kvádr a přilehlé stěny. V roce 1368 královský komorní notář Pavel z Vlašimi koupil hrad. Tato větev rodiny se brzy stala rodina z Jenštejna (také převzali erb - dvě supí hlavy). Pavel z Vlašimi, bratr pražského arcibiskupa Jan Očko z Vlašimi, začal psát (v polovině 14. století) jako Pavla z Jenštejna („Paulus de Jenczenstein“). Pavel z Jenštejna měl čtyři děti: Martin, Pavel, Jan a Václav a všichni také používali přezdívku „z Jenštejna“. Jan se stal třetím pražským arcibiskupem v roce 1380 po svém strýci Jan Očko z Vlašimi. než se stal pražským arcibiskupem, prožil mládí na Jenštejně a zdědil hrad po smrti svého bratra Martina. Za svého života provedl rozsáhlou rekonstrukci celého hradu.[4] Jan z Jenštejna byl důležitým učencem a jednou z nejdůležitějších postav jeho časové osy, a proto potřeboval reprezentativní místo, aby ukázal svou pozici. Přestavba musí odrážet význam a společenskou prestiž jejího majitele. Věž stále nese typické rysy královských hradů: kromě profilování portálů jde o záměrné využití Štaufu zednické zdivo, hlavně pro estetickou funkci.[5] Jan se však brzy dostal do sporu s Václav IV, který na hrad zaútočil a poté jej v roce 1390 zkonfiskoval.[6] Král dal hrad svému oblíbenému, podkomorovi Zikmund Huller.[5] Jan z Jenštejna byl ponížen a nucen abdikovat (1396), zemřel v úplné chudobě a zapomněl v roce 1400 v Řím. dnešní vesnická vlajka je inspirována erbem rodina Jenštejnů.

Zničení hradu

V následujících desetiletích byl hrad ve vlastnictví mnoha majitelů (Oldřich z Černic z Kácova, Ctibor Čepec z Libišu, Jindřich z Cách, Jan Libický z Libice a další). Mezi 1408 a 1414 Prokop Holý údajně vyrostl na zámku. Konečně jeho posledním majitelem byl Jan Dobřichovský z Dobřichova, který hrad získal v roce 1560, ale ten ho vypil, a když v roce 1583 zemřel, hrad, v té době nazývaný zámek, vzal České komoře náležité pokuty a přidal ji v roce 1587 k pozůstalosti Brandýs. Hrad ztratil smysl, nebyl obýván a rychle chátral, takže po deseti letech, v roce 1597, guvernér Brandýse Kašpara z Milštejna oznámil komoře, že Jindřich Homut z Harasova žádá „o starý krov s jiným dřevem v opuštěný zámek Ještejn “(„ o starý krov s jinejm dřívím v pustém zámku Jenštejnském “), ale dodal, že„ nad stejným hradem u věže stále stojí kus zdiva kolem 15 párů krokví s trámy, hambalety… “(„ Nad týmž zámkem při věži ještě kus krovu cihelného kolem 15 párů krokví stojí, s trámy, přednicemi, hambalky ... “), a možná v té době stále považoval opravu budovy za možnou. Opravy však nebyly vyrobený, protože záznam z roku 1608 uvádí Jenštejn jako „starý a opuštěný hrad“.

hrad bez lešení

V roce 1640, během Třicetiletá válka byl hrad vypálen švédskou armádou. Po třicetileté válce zůstal Jenštejn dlouho jen vypálený, zpustošený a prázdný chrochtání, podle Brandýsova urbáře z roku 1651 „jenštejnská tvrz ... bývala zděná a uvnitř byla jen málo místností. Stojí na skála, kolem pevnosti je příkop hluboko naplněný vodou, přes ni byl dřevěný most a vše je opuštěné a tak pusté. („tvrz Jenštejn ... bývala cihlami přikryta av ní pokojev nemnoho. Stojí na skále, kolem ní příkop dosti hluboká voda napuštěný, přes něj býval nejvíce dřevěný, a to již všechno zpustlo a tak zpustlé stojí. “)

Jan z Jenštejna

To bylo opuštěné až do konce 18. století, kdy byl hrad opět obýván několika chudými venkovskými rodinami, každá rodina vlastnila jedno patro. Bylo osídleno až do začátku 20. století. Rodiny však často zasahovaly do interiéru věže, což ji velmi poškodilo. Jejich zásahy byly během moderní rekonstrukce odstraněny. Materiál rozpadajícího se hradu využili také místní obyvatelé na stavbu svých domů, což bylo v případě opuštěných osad, kostelů, zámku atd. Běžnou záležitostí.

Od roku 2016 do současnosti (2019) se vnější fasáda věže zachovává pod dřevěnou konstrukcí.

Typ hradu

Hrad v roce 1795
Hrad v roce 1834

Jenštejn byl založen jako vodní hrad v údolí na nízké pískovcové skále. Hluboký, skalní řez hradní příkop mohl být kdykoli naplněn vodou z několika jezer u Vinořského potoka. Dnes je příkop zasypán a vybudován nedávnými budovami. Neznáme formu ani pozici barbakan.

Zámek vynikal neobvyklým oválným tvarem a 28 metrů vysoká věž je první viditelnou částí hradu. Jádro hradu má trojúhelníkový tvar. Nejstarší stavební konstrukce se nachází pouze v dílčí části Bergfrit a přilehlá část stěny, která je lemována menšími kameny. Malá obklopila tři křídla paláce nádvoří. Sever zmizel téměř beze stopy, protože skála dole byla z velké části vyhloubená. Z předního paláce na východní straně stála část hradní zdi s klenutým vchodem do suterén. Malý fragment portálového ostění ve stejné stěně ilustruje výšku původního vstupu. Ze třetího paláce se dochovalo nádvoří a části bočních stěn.[6] Dominantou dochované části hradu je 28 metrů vysoká kruhová věž, na které jsou vytesány tři erby majitelů pískovec jsou umístěny u vchodu. Ve druhém patře věže je a kaple na kruhovém půdorysu. Dřevěný točité schodiště vede věží. Ve dvoře jsou zachovány zbytky obvodových zdí bývalého paláce. Věž byla zvýšena o Jan z Jenštejna, což je vidět při sledování užší horní části k širší spodní. To bylo používáno jako chodník pro stráže, později byl přeměněn na krytou galerii.[5] Původní vchod byl v prvním patře po padací most, ale později byl v přízemí vytvořen nový. Věž byla pokryta kamennou přilbou se čtyřmi vikýře, zbytky střešní krytiny lze vidět na starých rytinách (stále viditelné na rytinách z 19. století).[5]

půdorys
uprostřed erb rodu Jenštejnů

Při rekonstrukci Jan z Jenštejna byla ve druhém patře kulaté věže postavena soukromá kaple. Kruhový půdorys kaple je klenutý s žebrovaná klenba s malým hladkým šroubem uprostřed. K dispozici je také malý pětiúhelník presbytář klenutý žebrovanou klenbou a stejným hladkým šroubem. Presbytář je osvětlen úzkým oknem s gotickým obloukem. Tam je kámen oltář s osobností arcibiskupa erb pod vítězný oblouk, který má jednoduchou geometricky naznačenou základnu sloupu na straně presbytáře. Busta arcibiskupa Jan z Jenštejna (nejvýznamnější majitel hradu) byl po moderní přestavbě přidán do prostoru kaple. Busta je replikou triforium v Katedrála svatého Víta.[5] Ve spodní části věže jsou sklepy, které pravděpodobně sloužily jako spíž a komory. Nad kaplí jsou další dvě patra, do prvního patra se vchází úzkým točitým schodištěm. Obvykle se koná malá výstava. Nad tímto patrem je nezakrytá podlaha, přístupná z žebříku používaného jako vyhlídka.

Aktuální restaurování 2016-2019

Rekonstrukce je financována z Ministerstvo kultury grantu a probíhá pouze 6 měsíců v roce. Vysoké náklady na pronájem klasického trubkového lešení, které nebylo financováno ministerstvem kultury, byly problematické. Proto byl druh dřevěného lešení placen Ministerstvem kultury České republiky. Stavba je nyní majetkem obce a po období realizace (3 roky) zde bude kvalitní dřevo.

Lešení také chrání sousedství před padajícími částmi zdi, což v posledních letech představovalo velké nebezpečí pro majitele okolních domů. Díky lešení bylo možné provést řadu povinných prací: restaurátorské práce, operativní průzkum odborníků z Národního památkového ústavu, geodetický průzkum, litologické hodnocení - (makroskopický průzkum kamene geologem) a podrobnou fotografickou dokumentaci.

Stavba lešení byla zahájena v prosinci 2015 a byla dokončena v březnu 2016. Restaurátorské práce v tomto období byly omezené, ve skutečnosti šlo o čištění zdiva a provedení ukázkových oprav, většinou však o restaurování a operativní prohlídku.

Lešení zahrnuje také zastřešení věže. To umožňuje práci na pozůstatcích romantický rozšíření, o kterém se dlouho myslelo, že je pozůstatkem originálu gotický věž.

Špatný stav přilby negativně ovlivňuje stav zdiva v horním patře věže.

2017

Restaurátorské práce spočívají hlavně v pečlivém odstraňování nesoudržných spár zdiva, vyplňování hlubokých kaveren v horních patrech věže. Důležité bude také odstranění nevhodných umělých náhrad za pryskyřice - kámen na bázi a doplňte tato místa kamenem.

Dnes (2019)

Vnější tvář věže je zachována a rekonstrukční práce budou pokračovat, až to dovolí povětrnostní podmínky.

Zřícenina hradu Jenštejn představuje historicky cennou stavbu díky propojení královského dvora a osoby Jan z Jenštejna. Rekonstrukce věže je velkou příležitostí k nápravě špatně provedených prací minulých rekonstrukcí a zastavení degradace kamenické stavby, která je z dlouhodobého hlediska nesnesitelná a představuje nebezpečí pro stavbu.[7]

Galerie

  • půdorys kaple

  • Presbytář v kapli s kamenným oltářem zdobeným erbem Jana z Jenštejna

  • Žebrová klenba presbytáře s hladkým lichoběžníkovým zkreslením

  • hrad v roce 1820

  • krajina s hradem

  • vchod do hradu

  • pohled na hrad z areálu rybníka

  • Napojení zdiva na věž

Odkazy

Reference

  1. ^ Halada, leden (1992–1994). Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti (česky) (1. vyd ed.). Praha: Nakl. Akropolis. ISBN  8090102034. OCLC  28237336.
  2. ^ "Památkový katalog". pamatkovykatalog.cz (v češtině). Citováno 2019-04-11.
  3. ^ Peša, Vladimír. (2002). České hrady: kapesní ilustrovaný průvodce: severní, východní a střední Čechy, Českosaské Švýcarsko, Kladsko (v češtině) (Vyd. 1 ed.). Praha: Argo. ISBN  8072034340. OCLC  85034977.
  4. ^ Česká republika: stručný turistický průvodce (v češtině). Jánský, Petr. (1. vyd.). Cheb: Music Cheb. 2002. ISBN  8085925125. OCLC  608865980.CS1 maint: ostatní (odkaz)
  5. ^ A b C d E Pátrová, Karin, 1970- (2013). Hrad Jenštejn (v češtině). Němcová, Andrea, 1971-, Voděra, Kamil, 1968-. V Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi: Oblastní muzeum Praha-východ. ISBN  9788090487833. OCLC  852383656.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  6. ^ A b Durdík, Tomáš, 1951- (2000). Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy (v češtině). Sušický, Viktor. (Vyd. 1 ed.). Praha: Agentura Pankrác. ISBN  8090287301. OCLC  46964468.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  7. ^ "Oficiální stránky obce Jenštejn - Obec". www.jenstejn.cz (v češtině). Citováno 2019-04-11.

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN  80-7277-003-9. Heslo Jenštejn, s. 225–226. (v češtině)
  • PÁTROVÁ, Karin; NĚMCOVÁ, Andrea. Hrad Jencestein. Brandýs nad Labem: Oblastní muzeum Praha-východ, 2013. ISBN  978-80-904878-3-3. (v češtině)
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České .. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. Kapitola Zříceniny hradu Jenštejna, s. 46–51. (v češtině)
  • SEDLÁČEK, srpen. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek - ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Jenštejn hrad, s. 160–163. (v češtině)
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císařů Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. Dostupné online. Kapitola = 96420 & mcp = & s = jpg & autor = Jenštýn, s. 193–197. (v češtině)
  • Jenstein - burg. Soupis památek, 15. Der politische Bezirk Karolinenthal. 1903, roč. 15, s. 209–213. Dostupné online [cit. 14.06.2015]. (v němčině)

externí odkazy