Jean-Baptiste de Santeul - Jean-Baptiste de Santeul - Wikipedia
Jean-Baptiste de Santeul | |
|---|---|
 Portrét od Gérard Edelinck | |
| narozený | 12. května 1630 Paříž, Francie |
| Zemřel | 5. srpna 1697 (ve věku 67) Dijon, Francie |
| Národnost | francouzština |
| obsazení | Básník |
| Známý jako | Castigat ridendo mores |
Jean-Baptiste de Santeul (nebo Santeuil, Santeüil; 12. května 1630 - 5. srpna 1697) byl francouzský básník, který psal v latinský.
Život
Jean-Baptiste de Santeul se narodil 12. května 1630 v Paříži v dobré rodině.[1][A]Jeho otcem byl Claude de Santeuil, buržoazní kupec z Paříže. Jeho strýc Nicolas de Santeuil byl dvacet let prezidentem finanční kanceláře v Paříži a poté dvacet let intendantem oddělení Beauvais.[2]Jeho matkou byla Madelaine Boucherová. Byl jedním z pěti dětí. Tři z jeho bratrů, Claude, Charles a Didier, měli také vynikající povolání.[3]Poprvé byl vzděláván na College of Clermont. Studoval rétoriku u jezuitského otce Coffarda, který objevil svůj talent pro latinský verš.[1]
Jean-Baptiste de Santeul vstoupil do Opatství svatého Viktora v Paříži, v roce 1653, a povolání uskutečnil příští rok.[4]Stal se řádným kánonem. Byl respektovaným básníkem v latinském jazyce, psal pod jménem Santolius Victorinus. Santante také psal hymny, z nichž mnohé byly publikovány v Cluniac Breviary z roku 1686 a v pařížských breviářích z let 1680 a 1736. Hymni Sacri et Novi byly publikovány v Paříži v roce 1689. Rozšířená verze byla publikována v roce 1698. Řada jeho hymnů byla přeložena do angličtiny.[5]
De Santeul byl autorem latinské fráze castigat ridendo mores, což znamená „smích opravuje zvyky“. Jedním z jeho současníků byl Giuseppe Biancolelli, populární herec, lépe známý jako „Dominique“, který se specializoval na roli Harlekýn Dominique dokázal získat frázi od de Santeula pro použití jako nápis na jeho divadle. Od té doby byla často vyryta na štítu divadel.[6]
Jean-Baptiste de Santeul zemřel v Dijonu dne 5. srpna 1697 na cestě.[5]Poprvé byl pohřben v kostele Saint-Etienne v Dijonu, později převezen do Paříže na náklady domu Condé a pohřben v opatství sv. Viktora. Jeho tělo bylo exhumováno, když bylo toto opatství zničeno během francouzská revoluce, a převezen na College of Charlemagne. Poté byl převezen do kostela v Saint-Nicolas-du-Chardonnet, Paříž, a umístěna do trezoru kaple St-Esprit dne 16. února 1818. Epitaf složený Rollin je na zdi té kaple.[7]
Hymny
Několik Santeulových hymnů bylo přeloženo do angličtiny. Obsahují:[8]
- Arbiter nejvyšší kvality (Drtič nejvyšší) přeložil Isaac Williams, 1839
- Christi perenne nuntii (Kristovi věční poslové) přeložil Isaac Williams
- Božský crescebas Puer (Nebeské dítě vzrůstá) přeložil John Chandler, 1837
- Templi sacratas pande Syon fores (Ó Sione, otevři dokořán své brány) přeložil Edward Caswall
- Non parta solo sanguine (Ne samotnou mučednickou smrtí)
- O qui ruo, dux martyrum (První z mučedníků, Ty, jehož jméno)
Bibliografie
- Santeul, Jean-Baptiste; Corneille (1676). Au Roy, dotyčná les fontaines tirées de la Seine: imitace d'un poème latin de Santeul.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean-Baptiste (1691). Překlad do francouzštiny Hymnes de Jean-Baptiste Santeul. Claude Mazuel.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean-Baptiste (1694). De Quelle maniere et dans quelles dispozice le clergé doit chanter l'Office divin (en vers). Přeložil G. Dupuy.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean Baptiste: de (1696). Santolius poenitens [Jean De Santeul]. apud Nicolaum Schouten.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Faydit, Pierre-Valentin; Santeul, Jean Baptiste de; Arnauld, Antoine (1697). Histoire du différend entre les Jésuites et Mr. de Santeul, au sujet de l'épigramme de ce poete pour M. Arnauld: contenant des lettres de plusieurs Jésuites, & des vers faits de part & d'autre.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean-Baptiste (1698). Joannis Baptistae Santolii Victorini Operum omnium: [opera poetica]. apud Dionysium Thierry.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean-Baptiste; Saurin (1699). Překlad v Vers François des Hymnes de Monsieur de Santeul, Chanoine Regulier de S. Victor. Par M. l'Abbé Saurin, de l'Academie Royale de Nismes. Chez la Veuve Daniel Hortemels.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean-Baptiste (1722). La Vie et les bons mots de M. Jean Baptiste de Santeul, avec plusieurs pièces de poésie ... Abr. L'Enclume.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Santeul, Jean Baptiste de (1729). Joannis Baptistæ Santolii ... operum omnium editio tertia. bratři Barbou.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Reference
Poznámky
Citace
- ^ A b C Marteau 1742, str. 5.
- ^ Marteau 1742, str. 3-4.
- ^ Marteau 1742, str. 4.
- ^ Marteau 1742, str. 6.
- ^ A b Crawford 1907.
- ^ Castigat ridendo mores.
- ^ Bonnetty 1857, str. 383.
- ^ Král 1885, str. 39.
Zdroje
- Bonnetty, A (1857). „Etudes sur la vie et les ouvrages de Santeul“. Annales de philosophie chrétienne. Citováno 2014-07-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Castigat ridendo mores. Jean de Santeul“. Devoir-de-philosophie.com. Citováno 2014-07-02.
- Crawford, George Arthur (1907). „Jean-Baptiste de Santeul“. V Julian, John (ed.). Slovník hymnologie: Počátky a historie křesťanských hymnů všech věkových skupin a národů, se zvláštním zřetelem na ty, které jsou obsaženy v Hymnových knihách anglicky mluvících zemí, a nyní se běžně používají, společně s jejich životopisnými a kritickými sděleními Autoři a překladatelé a historické články o národní a denominační chvalozpěvu, breviářích, misálech, primerech, žaltářích, sekvencích (Přepracované vydání.). New York: Dover Publications. Citováno 2014-07-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- King, James (1885). Anglikánská hymnologie: Účet 325 standardních hymnů s nejvyššími zásluhami podle verdiktu celé anglikánské církve. Hatchards. str.39. Citováno 2014-07-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Marteau, Antoine (1742). La Vie et les bons mots de M. de Santeuil [sic], avec plusieurs pièces de poésies, de mélange de littérature, le démêlé entre les jésuites et lui ... Nouvelle edition ... L'Enclume. Citováno 2014-07-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Dinouart, Joseph-Antoine-Toussaint (1764). Santoliana, ouvrage qui contient la vie de Santeul, ses bons mots, son démêlé avec les jésuites, ses lettres, ses nápisy et l'analyse de ses ouvrages atd., Par M. Dinouart, ... chez Nyon, libraire. Citováno 2014-07-02.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Montalant-Bougleux, Louis Auguste; Santeul, Jean de (1855). Santolius Victorinus: J.-B. Santeul, ou La poésie latine sous Louis XIV. Dentu.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
