Jean-Baptiste Bagaza - Jean-Baptiste Bagaza

Jean-Baptiste Bagaza
Jean-Baptiste Bagaza.jpg
2. místo Prezident Burundi
V kanceláři
1. listopadu 1976 - 3. září 1987
premiérÉdouard Nzambimana (1976–78), poté byla pozice zrušena
PředcházetMichel Micombero
UspělPierre Buyoya
Osobní údaje
narozený(1946-08-29)29. srpna 1946[1]
Rutovu, Ruanda-Urundi
(moderní doba Burundi )
Zemřel4. května 2016(2016-05-04) (ve věku 69)
Brusel, Belgie
Politická stranaUnie pro národní pokrok (UPRONA)
Strana pro národní zotavení (PARENA)
Manžel (y)Fausta Bagaza
OdsouzeníSpiknutí proti bývalému prezidentovi Pierre Buyoya
Uvězněn vVězení Mpanga (1997)

Jean-Baptiste Bagaza (29. srpna 1946 - 4. května 2016) byl a Burundian armádní důstojník a politik, který vládl Burundi jako prezident a de facto vojenský diktátor od listopadu 1976 do září 1987.

Narozen do Tutsi etnická skupina v roce 1946 sloužil Bagaza v Burundská armáda a vzrostl v řadách pod vládou Michel Micombero po jeho nástupu k moci v roce 1966. Bagaza sesadil Micombera v roce nekrvavý státní převrat v roce 1976 a sám se ujal moci jako vedoucí vlády Unie pro národní pokrok (Union pour le Progrès national, UPRONA). Přesto, že se účastnil genocidní zabíjení z roku 1972, představil různé reformy, které modernizovaly stát a učinily ústupky etnickému původu země Hutu většina. Poté, co se režim v roce 1984 upevnil, jeho režim se stal stále represivnějším, zejména když se zaměřil na mocnou katolickou církev. Jeho vláda trvala až do roku 1987, kdy byl jeho režim svržen v dalším státním převratu a byl nucen odejít do exilu. V roce 1994 se vrátil do Burundi a stal se vůdcem národní politiky Strana pro národní zotavení (Parti pour le Redressement National, PARENA). Zemřel v roce 2016.

Životopis

Časný život a vojenská kariéra

Bagaza se narodil v Rutovu, Provincie Bururi v Ruanda-Urundi ovládaná Belgií dne 29. srpna 1946. Jeho rodina byla etnická Hima, součást širší Tutsi etnická skupina.[2] Po studiu v Katolické školy v Bujumbura, narukoval do armády nově nezávislých Burundské království. Byl poslán do Belgie v roce 1966 studoval na Královská vojenská akademie v Brusel do roku 1971. Do Burundi se vrátil v roce 1972 a byl jmenován pomocným náčelníkem štábu burundské armády, zejména kvůli vazbám jeho rodiny na diktátora Michel Micombero kteří také pocházeli z Rutovu. Bagaza byl zapojen do společnosti Micombero genocidní zabíjení etnických Hutuů v roce 1972.[2]

Diktatura

Bagaza svrhl Micombera dovnitř vojenský puč dne 1. listopadu 1976.[1] Ústava byla dočasně pozastavena a vojenská junta, třicetičlenná Nejvyšší revoluční rada, která dne 10. listopadu 1976 vyhlásila bagazského prezidenta, Bagaza zahájil po převzetí moci řadu reforem korupce a provedení skromných reforem ke zlepšení podmínek pro Hutusy, na které se zaměřil režim Micombero. Některým hutuským uprchlíkům byl umožněn návrat z exilu dovnitř Zair a Tanzanie kam uprchli během genocidy. Burundi feudální systém držby půdy, známý jako Ubugererwa, byla zrušena v roce 1977. Bagaza však zajistil, aby Tutsiové zůstali ekonomicky a politicky dominantní. Byl zahájen program ekonomické modernizace umožňující vznik malé kapitalistické zemědělství, zahrnující výstavbu dvou nových vodní přehrady které stále tvoří základ pro Burundská energetická infrastruktura.

Umístění Burundi v Střední Afrika

Bagazův režim zavedl v roce 1981 novou národní ústavu, která konsolidovala Burundi jako diktatura jedné strany pod Unie pro národní pokrok (Union pour le Progrès national, UPRONA), kterou reorganizoval pod svým vlastním vedením. V volby v roce 1984, byl znovu zvolen prezidentem s 99,6 procenty národních hlasů.[3] Po volbách Bagaza zorganizoval vojenskou operaci proti Katolická církev v Burundi.[2] Církev byla stále více zaměřena, protože režim byl stále represivnější. Zahraniční misionáři byli vyloučeni a byly učiněny pokusy prolomit její vliv na vzdělávání.

Depozice a zapojení do demokratické politiky

A vojenský puč vypukla v září 1987 pod vedením majora Pierre Buyoya, zatímco Bagaza byl v zahraničí v Quebec, Kanada. Buyoya úspěšně sesadil Bagazův režim a stal se prezidentem.[1] Bagaza sám odešel do exilu v sousedství Uganda a později v Libye kde žil do roku 1993.[4] Na rozdíl od zmocnění Hutuů prostřednictvím Volby v roce 1993, údajně hrál hlavní roli v státní převrat proti Melchior Ndadaye Burundi, první demokraticky zvolený prezident. Pučisté zabili Ndadaye, ale nedokázali si udržet kontrolu. Síla byla následně vrácena civilní, demokratické vládě.[5][6] Navzdory neúspěchu puče se Bagaza vrátil do Burundi, kde založil Strana pro národní zotavení (Parti pour le Redressement National, PARENA).[7][8] Byl senátor na celý život jako bývalá hlava státu.[9][10] V té době byl Bagaza známý svými extrémními názory, včetně obecné opozice vůči jakýmkoli dohodám o sdílení moci s frakcemi Hutu, jako je Fronta pro demokracii v Burundi (Přední strana pro la Démocratie au Burundi, FRODEBU). Nakonec začal prosazovat rozdělení Burundi na „Tutsiland“ a „Hutuland“.[8]

Dne 18. ledna 1997 byl Bagaza uvržen do domácího vězení za shromažďování zbraní za účelem spiknutí proti prezidentu Buyoyovi.[2][8] O dva měsíce později byl domácí vězení změněn na trest odnětí svobody, i když byl rychle propuštěn.[11] Bagaza byl následně zapojen do mírových rozhovorů, které měly ukončit Burundská občanská válka. Protože on a PARENA jako celek měli tendenci být proti provádění dohod o sdílení moci s rebely Hutu, vláda uvrhla Bagazu do domácího vězení a zakázala PARENU od listopadu 2002 do května 2003. V roce 2005 se šířily zprávy, že radikální následovníci Bagaza organizovali povstaleckou skupinu známou jako „Justice and Liberity United Front“. Napětí ustoupilo, když PARENA přijala ministerskou pozici v nově vytvořené koaliční vládě. V roce 2010 Bagaza kandidoval jako kandidát PARENY na Prezidentské volby 2010, ale ustoupil, když burundská opozice volby bojkotovala. V březnu 2014 odstoupil z funkce vedoucího PARENY a byl následován Zénon Nimbona. Bagaza zůstal hlavním vůdcem opozice v Burundianském senátu a připojil se k opozičnímu bojkotu Volby 2015.[8] Zemřel v Bruselu v Belgii dne 4. května 2016 ve věku 69 přirozených příčin a byl pohřben v Bujumbuře dne 17. května 2016.[7]

Reference

  1. ^ A b C Chan, Sewell (04.05.2016). „Jean-Baptiste Bagaza, sesazený vůdce problémového Burundi, je v 69 letech mrtvý“. The New York Times. ISSN  0362-4331. Citováno 4. května 2016.
  2. ^ A b C d Mladý 2010, str. 146.
  3. ^ Brooke, Jamesi. „Vláda menšin přetrvává v Burundi“. nytimes.com. Citováno 12. listopadu 2016.
  4. ^ „Bývalý prezident Burundi zemřel v Belgii“. africanews.com. Citováno 12. listopadu 2016.
  5. ^ Lansford 2017, str. 220.
  6. ^ „Vůdce Burundi údajně zabit při převratu etnickým soupeřem“. New York Times. 22. října 1993. Citováno 7. listopadu 2019.
  7. ^ A b „Burundi vzdává poslední poctu bývalému prezidentovi Bagazovi“. allafrica.com. Citováno 12. listopadu 2016.
  8. ^ A b C d Lansford 2017, str. 227.
  9. ^ „SEZNAM SENATORŮ PO PŘECHODU“. senat.bi (francouzsky). Archivovány od originál dne 29. září 2007. Citováno 12. listopadu 2016.
  10. ^ „Složení Senátu“. senat.bi (francouzsky). Archivovány od originál dne 29. září 2007. Citováno 12. listopadu 2016.
  11. ^ https://www.amnesty.org/download/Documents/156000/afr160041997en.pdf

Bibliografie

Politické kanceláře
Předcházet
Michel Micombero		 Prezident Burundi
1976–1987		Uspěl
Pierre Buyoya