Jaromír Nohavica - Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica
Základní informace
narozený (1953-06-07) 7. června 1953 (věk 67)
Ostrava, Československo
Žánrylidový
Zaměstnání (s)Písničkář, textař, básník
Nástrojekytara, akordeon
ŠtítkyPanton, Monitor, Sony Music / Bonton,
webová stránkawww.nohavica.cz (Česky, anglicky, polsky)
Seznam skladeb, které se mají hrát, se před koncertem Nohavice držel na podlaze

Jaromír Nohavica nebo Jarek Nohavica (narozen 7. června 1953 v Ostrava ) je čeština umělec nahrávky, skladatel,[1] textař, básník a bývalý informátor pro StB (Československá tajná policie z doby komunistické).[2]

Časný život

Narodil se v Ostrava a na kytaru hraje od svých 13 let. Začal studovat na Technická univerzita v Ostravě ale nakonec opustil školu. Vyzkoušel různé práce, mimo jiné i jako textař na volné noze. Proslavil se svou první písní pro Marii Rottrovou, Lásko, voníš deštěm (You Smell of Rain, My Love; actually a cover version of the song Ona je pryč podle Black Sabbath ). Žije v Ostrava s manželkou a dvěma dětmi.

Kariéra

V roce 1982 začal vystupovat na veřejnosti a jeho písně si získaly oblibu. Jeho první album, Darmoděj (The Wastrel), který vyšel v roce 1988, byl okamžitě vyprodán. Kolem Nohavici vznikla mýtická aura, která přežila i krizové období jeho léčby alkoholismu. Uvolnil poněkud pesimistický Mikymauzoleum (Mickey Mausoleum), album obsahující hlavně melancholické písně. V roce 1994 nahrál živé album, Tři čuníci (Tři selata), určené pro děti, s vtipnými písničkami.

V roce 1996 vyšla Nohavica Divné století (Zvláštní století). On a jeho producent použili nové nástroje a hlasy pro nové písně na albu, které se staly obrovským úspěchem. O dva roky později Jaromír Nohavica a Kapela (tj. kapela) vyšel s Koncert (Concert), nahrávka představující Nohavicu hrajícího s kapelou, která znatelně změnila jeho hudbu. Album obsahuje hlavně starší materiál, ale jeho zpracování mu dodalo novou přitažlivost. Jeho studiové album z roku 2000, Moje smutné srdce (My Sad Heart), obsahovaly většinou smutné písně o lásce.

Nohavica také hrál Petr Zelenka film Rok Ďábla (Rok ďábla ), který byl oceněn hlavní cenou na 37. místě Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v roce 2002 a několik dalších mezinárodních filmových festivalů. Přeložil polský muzikál Malované na skle pro Divadlo Na Fidlovačce a poetizoval Mozartovu operu Così fan tutte pro Národní divadlo moravskoslezské.

V sousedství se těší popularitě Polsko a Slovensko, stejně jako Česká republika.

V roce 2007 český písničkář Jaroslav Hutka obvinil Nohavicu ze spolupráce s StB (československá tajná policie z doby komunistické). Dokumenty vydané v předchozím roce naznačovaly, že v 80. letech se Nohavica setkala v Rakousku se zmíněnými disidenty Karel Kryl a Pavel Kohout, a nechal je informovat policii o jejich činnosti.[3]

Diskografie

Rozšířené záznamy přehrávání

  • Cesty (Silnice) (EP, Panton 1985)
  • Písně pro V. V. (Songs for V. V.) (2 EPs, Panton 1988)

Alba

  • Darmoděj (Aimless) (Panton 1988)
  • Osmá barva duhy (Osmá barva duhy) (Panton 1989, Monitor 1994)
  • V tom roce pitomém (V tom hloupém roce) (Panton 1990)
  • Mikymauzoleum (Mickeymousoleum) (Monitor 1993)
  • Tři čuníci (Tři selata) (Monitor 1994)
  • Darmoděj a další (Aimless a další) (Monitor 1995)
  • Divné století (Podivné století) (Monitor-EMI 1996)
  • Koncert (Koncert) (Monitor-EMI, 1998)
  • Moje smutné srdce (Moje smutné srdce) (BMG Ariola, 2000)
  • Babylon (Sony Music / Bonton, 2003)
  • Pražská pálená (Prague Brandy / Burned) (Jaromír Nohavica, ke stažení zdarma na své stránce: [1] 2005)
  • Doma (Doma) DVD, CD (Jaromír Nohavica, 2006)
  • Ikarus (2008)
  • Na cestě (2008) (k dispozici ke stažení zdarma na nohavica.cz)
  • V Lucerně CD + DVD (2009)
  • Virtuálky (2009) (k dispozici ke stažení zdarma na nohavica.cz)
  • Virtuálky 2 (2010) (k dispozici ke stažení zdarma na nohavica.cz)
  • Virtuálky 3 (2011) (k dispozici ke stažení zdarma na nohavica.cz)
  • Tak mě tu máš (2012)
  • Tenkát (2013)
  • Jarek Nohavica a přátelé (2014) (2CD)
  • Poruba (2017)
  • Máma na krk dala klíč (2020)

Jiná vystoupení

Reference

  1. ^ Noble, Ivana (15. dubna 2010). Teologická interpretace kultury v postkomunistickém kontextu: hledání kořenů ve střední a východní Evropě. Ashgate Publishing, Ltd. str. 94–. ISBN  9781409400073. Citováno 9. června 2012.
  2. ^ „Nejprodávanější zpěvák s názvem„ Zlatonka “od disidentského kolegy,“ Radio Praha, http://www.radio.cz/cs/section/curraffrs/best-selling-singer-called-snitch-by-dissident-colleague
  3. ^ „Nejprodávanější zpěvák s názvem„ Zlatonka “od disidentského kolegy,“ Radio Praha, http://www.radio.cz/cs/section/curraffrs/best-selling-singer-called-snitch-by-dissident-colleague

externí odkazy