Janusz Cisek - Janusz Cisek

Janusz Waldemar Cisek
Janusz Cisek.jpg
Státní podtajemník Polské republiky
V kanceláři
14. června 2012 - 24. dubna 2013
PrezidentBronisław Komorowski
premiérDonald Tusk
Výkonný ředitel Americký institut Józefa Piłsudského
V kanceláři
1992–2000
PředcházetJerzy Prus
UspělIwona Korga
Osobní údaje
narozený8. února 1955
Stalowa Wola, Okres Stalowa Wola, Podkarpatské vojvodství, Polsko
Zemřel28. února 2020 (ve věku 65)
Varšava, Polsko
Státní občanstvípolština
Politická stranaPolská rolnická strana
obsazeníHistorik

Janusz Waldemar Cisek (8. února 1955 - 28. února 2020) byl polský historik, akademický lektor, ředitel Pilsudského institutu a muzea polské armády, od roku 2012 do roku 2013 státní podtajemník na ministerstvu zahraničních věcí.

Životopis

Absolvent středoškolské národní komise pro vzdělávání ve Stalowě Wole, v roce 1980 absolvoval historii na Jagellonské univerzitě.[1] V roce 1993 získal doktorát z humanitních věd na univerzitě ve Vratislavi na základě práce nazvané Generální běloruské pobočky generála Stanisława Bułak-Bałachowicze z politiky Józefa Piłsudského během polsko-bolševické války (březen - prosinec 1920). V roce 2003 byl habilitován na stejné univerzitě. V roce 2013 získal titul profesora humanitních věd.[2]

Zpočátku pracoval v krakovských archivech.[1] V roce 1986 odešel do New Yorku, pracoval v Pilsudski Institute a pracoval jako zástupce ředitele (1989–1992) a ředitel (1992–2000) této instituce.[3] Po návratu do Polska byl zástupcem ředitele odboru na ministerstvu kultury (2001–2002) a viceprezidentem Stalowa Wola (2002–2003). V roce 2006 se stal ředitelem Polského armádního muzea,[1][3] kterou zastával do roku 2012. Jako akademický lektor byl spojován s Jagellonskou univerzitou, kde se stal docentem na Institutu evropských studií.[2] Stal se také hlavním velitelem Sdružení Strzelce sociálně-vzdělávací organizace (2008–2012), členem orgánů Nadace bývalých vojáků speciálních sil GROM[4] a člen polské vědecké společnosti v exilu.[5]

Ve volbách v roce 2011 neúspěšně kandidoval do Senátu za PSL.[6] Dne 11. června 2012 byl jmenován státním podtajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí.[3] 24. dubna 2013 byl propuštěn po rezignaci, která byla motivována zdravotními důvody - nutností podstoupit chemoterapii v souvislosti s leukémií.[7] 28. února ráno zemřel na leukémii.[8]

Objednávky

V roce 2009 mu byl udělen důstojnický kříž Řádu Polonia Restituta.[9]

Vybraná bibliografie

  • (v polštině) Kalendarium życia Józefa Piłsudskiego 1867–1935, Tomy 1–4, LTW, Łomianki 2007
  • (v polštině) Józef Piłsudski, Świat Książki, Warszawa 2007
  • (v polštině) Dělejte niepodległości (współautor z Markiem Ciskiem), Świat Książki, Warszawa 2008

Reference

  1. ^ A b C „Janusz Cisek - Interaktywna biografia“. 13. února 2012. Archivovány od originál dne 13. února 2012. Citováno 29. února 2020.
  2. ^ A b „Nowa Nauka Polska“. nauka-polska.pl. Citováno 29. února 2020.
  3. ^ A b C „Janusz Cisek powołany na stanowisko Podsekretarza Stanu w MSZ“.
  4. ^ „FUNDACJA BYŁYCH ŻOŁNIERZY JEDNOSTEK SPECJALNYCH GROM - NIP 5212852638…“. archive.fo. 22. července 2013. Archivovány od originál dne 22. července 2013. Citováno 29. února 2020.
  5. ^ „III WYBÓR CZŁONKÓW POLSKIEGO TOWARZYSTWA NAUKOWEGO NA OBCZYŹNIE - stažení PDF zdarma“. docplayer.pl. Citováno 29. února 2020.
  6. ^ „Wybory 2011 - Wyniki kandydata w obwodach“. wybory2011.pkw.gov.pl. Citováno 29. února 2020.
  7. ^ "Tusk: Wiceminister SZ Janusz Cisek złożył rezygnację; przyjmę ją". 27. dubna 2013. Archivovány od originál dne 27. dubna 2013. Citováno 29. února 2020.
  8. ^ Radzimowski, Marcin (28. února 2020). "Zmarł profesor doktor habilitowany Janusz Cisek, znany historyk pochodzący ze Stalowej Woli. Przegrał walkę z chorobą". Echo Dnia Podkarpackie (v polštině). Citováno 29. února 2020.
  9. ^ "Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 11 sierpnia 2009 r. O nadaniu orderu i odznaczeń". prawo.sejm.gov.pl. Citováno 29. února 2020.