Jan Rogowski - Jan Rogowski

Jan Rogowski

Jan Rogowski (cichociemny) (noms de guerre Jan Szulak, Piotr Jaczynski, Julian Koba, Zbigniew Plecki, Piotr Pomerski, Stefan Zawidzki, Czarka, Kacz) byl vojákem Polská armáda, Polské ozbrojené síly na Západě a Domácí armáda. Člen elitní skupiny speciálních operací, Cichociemni, Rogowski byl poslán z Velká Británie obsazeno Polsko. Zajat Němci, byl zavražděn Gestapo dne 16. února 1944 v Radom.

Životopis

Narozen 21. listopadu 1913 v Varšava, často jako dítě žil v Kamieniec Podolski, Zakopane, Rumunsko, aby se konečně vrátil do Varšavy, kde navštěvoval střední školu Jana Zamoyského. V roce 1926 se Rogowski přestěhoval do Rawicz, studovat na třetí Cadet Corps. Po promoci (1932) studoval na Varšavská technická univerzita a Varšavská univerzita věd o živé přírodě, ale nedokončil studium.

Rogowski byl synem šlechtice Boleslawa a Julie rozené Lipkowské. Jeho otec byl vlastníkem půdy v ruštině Podolia a na Ukrajině. Jako důstojník Imperial ruská armáda, byl zabit v akci v Besarábie, v roce 1916. V letech 1933 - 1934 Jan navštěvoval Školu dělostřeleckých záložních důstojníků Wlodzimierz Wolynski V roce 1935 nastoupil do zaměstnání v Továrna Ursus. Nějaký čas na konci 30. let se je přestěhoval do Volyně, dohlížet na nemovitost Chinocze, která se nachází poblíž Sarny. Byl aktivním členem Národní strana a Tábor Velkopolska.

V roce 1939 Invaze do Polska působil jako velitel čety 50. pěšího pluku Kresy. 11. září 1939 byl Rogowski převelen k jednotce majora Leona Fudakowského a 19. listopadu překročil polsko-maďarskou hranici. V lednu 1940 dosáhl Francie, kde byl připojen k 3. lehkému dělostřeleckému pluku. V červnu 1940 byl Rogowski evakuován do Velká Británie, kde sloužil v 1. střelecké brigádě, a dobrovolně byl vysazen nad okupovaným Polskem.

Po tréninku se stal členem elitní skupiny speciálních operací, Cichociemni, a byl vysazen nad Polskem v noci z 3. na 4. března 1942 během operace Obojek, kterou provedl kapitán Antoni Voelnagel. K poklesu došlo 9 kilometrů severozápadně od Wyszkow a brzy nato byl Rogowski připojen k druhé jednotce v Wachlarz jako zástupce Jan Piwnik. Nastoupil ke své jednotce Rowne Na Volyni v červnu 1942. V červenci téhož roku byli Rogowski i Piwnik Němci zajati a posláni do vězení. Podařilo se jim uprchnout a v září dorazili do Varšavy.

Po rozpuštění Wachlarzu (březen 1943) se připojil Rogowski Kedyw jako velitel Kielce Plocha. Zúčastnil se několika nájezdů, včetně legendárních Pinská věznice (Leden 1943). V noci z 2. na 3. července 1943 zaútočil Rogowski společně se svou jednotkou poblíž na německý vlak Suchedniow. Při dalším nájezdu (12. – 13. Července) byl vážně zraněn. Jan Rogowski byl zatčen Gestapo dne 3. ledna 1944 při přechodu Řeka Pilica přemostit Bialobrzegi. Spolu s Andrzejem Orwidem-Eljaszewiczem řídil nákladní vůz se zimními zásobami pro místní jednotky domácí armády a Němce informoval agent gestapa Jerzy Wojnowski („motor“). Odveden do vězení gestapa v Radom, Rogowski byl mučen, ale neodhalil žádné informace svým utlačovatelům. 16. února 1944 byl odsouzen k smrti a okamžitě zastřelen.

Jan Rogowski byl oceněn Stříbrným křížem Virtuti Militari (Nr. 13633) a Cross of Valor (Polsko).

V roce 1980 v Kostel svatého Hyacintu ve Varšavě byla odhalena pamětní deska věnovaná Cichociemnimu se 110 jmény, včetně Jana Rogowského. 3. května 1993 byl v Bialobrzegi před farním kostelem odhalen pomník připomínající zatčení Rogowského a Orwida-Eljaszewicze.

Zdroje

  • Krzysztof A. Tochman: Słownik biograficzny cichociemnych. T. 1. Oleśnica: Firma „Kasperowicz - Meble”, 1994
  • Jędrzej Tucholski: Cichociemni. Warszawa: Instytut Wydawniczy PAX, 1984,
  • Jędrzej Tucholski: Cichociemni 1941–1945 - Sylwetki spadochroniarzy. Wojskowy Instytut Historyczny, 1984

Viz také