Jan Fabricius - Jan Fabricius

Jan Fabricius, Jacob Merkelbach

Jan Fabricius (narozený Assen 1871, zemřel Wimborne Minster, Anglie, 1964) byl a holandský dramatik a novinář. Byl otcem Johan Fabricius, spisovatel. Ačkoli psal nepřetržitě od 90. let 19. století do své smrti, jeho největším úspěchem bylo období 1904-1916, kdy jeho hry vyprodávaly divadla v Rotterdam a byly přeloženy do několika jazyků.[1] Během vrcholu své popularity byl považován za Encyklopedie van Nederlandsch-Indië být předním nizozemským dramatikem psajícím hry v Indii.[2]

Časný život

Jan vyrůstal v podmínkách, které jeho syn popsal jako velmi jednoduché, jako jediný syn v rodině se čtyřmi dcerami.[3] Jeho otec se jmenoval Johan Fabricius.[3] V mládí pracoval na učení Francouzský jazyk a doufali v život Paříž.[4]

Kariéra ve vydavatelství a novinách

V patnácti letech začal Fabricius pracovat jako seřizovač dopisů v novinách, pro které pracoval jeho otec, Provinciale Drentsche en Asser Courant v Drenthe, Holandsko.[5] Janův první zážitek z psaní byl, když mu článek umožnil psát reportáže z Winschoten zasedání místní rady.[3] V roce 1892 opustil Evropu Batavia, Nizozemská východní Indie. Získal místo ve velké tiskové společnosti Van Dorp & Co.[3] V roce 1896 se přestěhoval do Bandung kde se také zapojil do knihkupectví a nakladatelství Klaas de Vries a založil noviny De Preangerbode.[6][7] V této době také přivedl svou manželku z Nizozemska, Minke Donsweiffen.[3]

V roce 1902 byl Fabricius diagnostikován s onemocněním jater a byl nucen se vrátit do Nizozemska.[7] Usadil se Haarlem a stal se hlavním redaktorem De Wereldkroniek a De Spaarnebode.[8] Zatímco tam žil, potkal herce Frits Bouwmeester, bratr slavnějšího Louis Bouwmeester, který ho přesvědčil, aby začal psát hry.[8]

Fabricius se krátce vrátil k Nizozemská východní Indie v roce 1910 se poprvé stal redaktorem Soerabaijasch Handelsblad v Surabaja. Podle jeho syna se s majiteli tohoto papíru nesetkal.[3] Proto se přestěhovali do Batavia kde zaujal pozici vedoucího redaktora Bataviaasch Nieuwsblad.[3] Během této doby jeho syn tvrdí, že byl příliš zaneprázdněn prací, než aby mohl trávit čas psaním her, ačkoli datum vydání některých z nich to může vyvrátit.[3] Zdravotní problémy ho však znovu donutily vrátit se do Nizozemska v roce 1914.[8]

Jeho práce ve zprávách se poté zdá být omezena na divadelní témata, například v roce 1915 byl uveden jako přispěvatel „pro divadlo“ v haagské publikaci De Toekomst.[9]

Kariéra jako dramatik a romanopisec

Když byl na počátku 20. století v Evropě, poskytoval Fabricius herci Fritsovi Bouwmeesterovi rady ohledně podmínek v Indii v rámci přípravy na jeho turné.[5] Herec uznal Fabriciův talent na psaní a řekl, že by rád hrál ve hře, kdyby Fabricius jednu napsal.[5] Z tohoto důvodu napsal Fabricius několik raných „indických her“ včetně Met den handschoen getrouwd (1906), Eenzaam (1907) a De rechte lijn (1910), které byly provedeny stokrát Rotterdamské divadlo.[5]

Fabricius se nejprve přestěhoval do Paříž po svém návratu do Evropy.[3] Napsal tam více her, z nichž některé se týkaly rolnického života v Drenthe a Friesland, jako Onder één dak (1914) en Ynske (publikováno 1922). Tyto hry nebyly zpočátku tak úspěšné jako jeho dřívější práce,[3] ačkoli Ynske by se stal populárním na konci 70. let v adaptaci rozhlasové hry od Dick van Putten.

V roce 1915 se Fabricius a jeho rodina přestěhovali do Haag.[8] Tam napsal jedno ze svých nejoblíbenějších děl, Dolle Hans (1916), který hrál na vyprodaná divadla v Rotterdam.[3] Také vydal úspěšné hry o životě v Indii, Totok en Indo (1915) a Nonnie (1916).[3]

Poté pokračoval v psaní divadelních her, ale žádný z nich nebyl nikdy tak úspěšný jako tyto skladby a ve 20. letech 20. století postupně přestal psát pro jeviště.[3]

Jeho kousek Dolle Hans bylo provedeno v Londýn během třicátých let, které ho přesvědčily, aby se přestěhoval do této země a doufal, že tam najde druhý úspěch.[3] Setkal se také se svou druhou manželkou (Neville Colley) a znovu se oženil.[3]

V roce 1938 odešel na venkov Dorset, Anglie kde pokračoval v psaní Angličtina[8] Období Druhá světová válka bylo pro něj a jeho novou manželku velmi obtížné, protože nemohl dostávat honoráře z nizozemských představení jeho dřívějších her, které mu přinášely alespoň minimální příjem.[3]

Po skončení roku Druhá světová válka Se Fabricius mohl vrátit do Holandsko. Navštívil Assen a byl uznán jako čestný občan města.[8] U příležitosti této příležitosti vydal monografii o svém raném životě tam s názvem Jeugdherinneringen van een Asser jongen (1946).

V roce 1949, roku uznaném Nizozemskem Indonéská nezávislost, Fabricius také vydal nostalgické dílo o koloniálních dobách s názvem Tempo doeloe. Uit de Goeie Ouwe Tijd.[8]

Vybrané hry

  • Met den handschoen getrouwd. Tooneelspel in drie bedrijven (1906)
  • Eenzaam. Drama v drie bedrijven (1907)
  • De rechte lijn. Tooneelspel in drie bedrijven (1910) (upraveno v angličtině jako Straight Out od A.P. Peacocka v roce 1915, k dispozici na Delpheru.)
  • Onder één dak. Tooneelspel in drie bedrijven. (1914)
  • Tòtòk en indo. Een plantage-idylle in drie bedrijven (1915)
  • Dolle Hans. Indo-drama v drie bedrijven. (1916)
  • Nonni. Spel van sleur, voorschot en ethica, in drie bedrijven. (1916)
  • Sonna. Indisch tooneelspel in drie bedrijven. (1916)
  • Hein Roekoe (1917)
  • De Meteoor (1919)
  • De Reuzen van Klein Benting (1919)
  • Ynske. Tooneelspel. (1922)
  • Seideravond. Drama. (1923)
  • Démon. Tooneelspel. (1924)
  • Hein Roekoe. Volksovo drama v drie bedrijven. (1924)
  • De Butler. Detektivestuk in drie bedrijven. (1931)
  • Een ridder kwam voorbij. Komedie in drie bedrijven. (1932)
  • Afrekening. Familiedrama in drie bedrijven. (1937).

Vybrané knihy

  • Jeugdherinneringen van een Asser jongen (1946)
  • Tempo doeloe. Uit. de goeie ouwe tijd. Potkal penteek. dodávka Menno van Meeteren Brouwer. (1949)
  • Mensen, die ik gekend heb (1960)
  • Uit mijn tijd (1961).

Reference

  1. ^ van Bork, G.J .; Verkruijsse, P.J. (1985). De Nederlandse en Vlaamse auteurs: Van middeleeuwen tot heden. De Haan. str. 421. Citováno 27. června 2020.
  2. ^ Stibbe, D. G. (1921). Encyklopedie van Nederlandsch-Indië Deel II N-Z (v holandštině). str. 404. Citováno 27. června 2020.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p Fabricius, Johan (1970). „Jan Fabricius“. Jaarboek van de Maatschappij der Nederlandse Letterkunde (v holandštině): 110–7. Citováno 27. června 2020.
  4. ^ Peacock, A.P. (1915). Vystřižená. Haag: Drukkerij Levisson. str. Předmluva. Citováno 27. června 2020.
  5. ^ A b C d van der Hem, Piet. „Jan Fabricius“. Literatuurmuseum (v holandštině). Citováno 27. června 2020.
  6. ^ „Beberapa Toko Buku Tempo Dulu di Bandung“. mooibandoeng. 28. června 2013. Citováno 27. června 2020.
  7. ^ A b Nijkeuter, Henk (2003). Geschiedenis van de Drentse literatuur, 1816-1956. Van Gorcum. str. 603. ISBN  9789023239123.
  8. ^ A b C d E F G „Jan Fabricius“. Encyklopedie Drenthe (v holandštině). Citováno 27. června 2020.
  9. ^ „masthead“ (v holandštině) (25). De toekomst; Weekblad voor Nederland. 18. září 1915.

externí odkazy