Jan Ekström (autor) - Jan Ekström (author)
Jan Olof Ekström (2. listopadu 1923 v Falun, Švédsko - 17. srpna 2013[1]) byl švédský autor a adman.[2]
Životopis
Jan Ekström žil v Gislaved, ale promoval v Växjö. Vystudoval národní hospodářství, slovanské jazyky, angličtinu a statistiku Lund, poté studoval na Handelshögskolan ve Stockholmu. Byl na počátku 80. let spolumajitelem reklamní firmy „Ekström & Lindmark“. Také žil v Paříži ve Francii.
Jako autor debutoval Jan Ekström v roce 1961 filmem „Döden fyller år“ (Narozeniny smrti) a příští rok představil svého řešitele problémů, rudovlasého a operou milujícího detektiva Bertila Durella. Pro „Träfracken“ (Dřevěný smoking) dostal ocenění Expressens Sherlock. Jan Ekström je nejznámější jako autor tajemných románů se složitými intrikami, i když psal romány a články do obchodních tisku.
Jan Ekström byl také členem Svenska Deckarakademin (Švédská akademie detektivních příběhů).
Román Alkistán (Úhořová truhla) se tvrdí, že je jedním z mála švédských příkladů úspěšné odpovědi na tajemství zamčené místnosti.[3][4]
Romány Träfracken a Morianerna existuje také ve filmové podobě.
Bibliografie
- Döden fyller år (1961)
- Döden går i moln (1962)
- Träfracken (1963) (také natočeno v roce 1966)
- Morianerna (1964) (také natočeno v roce 1965)
- Daggormen (1965)
- Alkistan (1967)
- Elddansen (1970)
- Sagan om kommunen som ville bygga rationellt (1975)
- Ättestupan (1975)
- Mannen i Berget (1979)
- Svarta veckan vid Lycée international de St-Germain-en-Laye (1983)
- Blommor till Rose (1986)
- Uniformen (1987)
- Noveller Julen 1989 (1989)
- Vildfikonträdet (1994)
Ceny a ocenění
- Sherlock-vězení, 1963
- Diplom velmistra Svenska Deckarakademina, 1997]]
Zdroje
Poznámky pod čarou
- ^ Ebba Rosencrantz: Deckarförfattaren Jan Ekström har avlidit i Expressen 19. srpna 2013, první 2013-08-20
- ^ [1] Jan Ekström, http://www.ne.se/, 2011-05-07, nämner födelseår 1923, ej födelsedatum eller födelseort
- ^ Magnus Eriksson: Detektivberättelsens historia: då och nu na www.rootsy.nu odaterad, první 2013-08-20
- ^ Magnus Eriksson i Svenska Dagbladet Kultur 16. srpna 2007, první 2013-08-20