James Lyons Biggar (obecně) - James Lyons Biggar (general)

James Lyons Biggar (16. července 1856 - 19. února 1922) byl jedním z prvních vyšších kanadských vojenských důstojníků. Narodil se James Lyons Biggar M.P. na Carrying Place, Ontario. Navštěvoval školu místně (Trentonské gymnázium) a v Vyšší Kanada College, Toronto.

Kanada byla mladá země, která se stala federálním a provinčním politickým subjektem v roce 1867 prostřednictvím procesu známého jako Kanadská konfederace. Jak národ rostl a dozrával s přidáváním nových provincií, začal také vyvíjet své vlastní jedinečné instituce, mimo jiné: soudy, cla a cla a armáda, mimo jiné. V roce 1881 nastoupil Biggar do vojenské služby (stálá síla) jako poručík v 15. pluku (lehká pěchota Argyle, kde u této jednotky sloužil až do roku 1901). V roce 1882 se oženil s Mary Scott Elliot. Biggarové měli tři děti: Arthur Lyons, Violet Isabel a Percival Elliot.

Jihoafrická válka

V období 1898–1902 a následně v letech 1914–1919 Kanada reagovala na mezinárodní žádosti o pomoc povolením rozmístění vojenských sil do zahraničí, čímž vytvořila záviděníhodnou tradici. Nejprve jihoafrická válka, známá také jako Búrská válka (1898–1902) byl z velké části britský podnik, ačkoli byla poskytována podpora z celého Britského impéria. Biggar, tehdy podplukovník, byl jedním z kanadských štábních důstojníků na místě u všech hlavních kampaní. Také byl štábním důstojníkem zámořských koloniálů. Biggar stál v čele 15. kanadské polní nemocnice a sloužil s vyznamenáním. Na konci jihoafrické války se Biggar vrátil do Kanady, kde se stal vyšším důstojníkem štábu v ústředí v Ottawě. Následně byl jmenován náměstkem generálmajora a měl za úkol organizovat kanadský armádní servisní sbor. Stal se také ředitelem dodávek a dopravy.[1]

První světová válka

V období od roku 1914 do roku 1919 založila Kanada jako člen Britského impéria (později známého jako Britské společenství) Kanadské expediční síly na podporu svých spojenců v důsledku pokračující agrese Německa v Evropě. S náporem První světová válka Díky své předchozí zkušenosti měl Biggar v roce 1916 za úkol zorganizovat polní ambulanci č. 13 ve Victorii v Britské Kolumbii jako součást kanadské 4. divize.[2]

V roce 1917 byl Biggar povýšen na proviantního generála, aby účinně a efektivně usnadnil válečné úsilí.[3]

Během této války Kanada zvýšila sílu 600 000, přestože její národní populace byla pouze šest milionů. Z nich bylo 60 000 následně zabito. Jako přímý důsledek hrdinského úsilí a obětí, které přineslo tolik Kanaďanů, si Kanada získala široký respekt a podporu, aby se stala nezávislou zemí.

V roce 1920 Biggar odešel z kanadských sil po 39 letech významné služby pro svou zemi.

Zemřel v Torontu 19. února 1922.

Dědictví

Postavený jeho manželkou a dětmi, pamětní deska na Presbyteriánský kostel sv. Ondřeje (Ottawa) je věnován generálmajorovi Jamesovi Lyonsovi Biggarovi, C.M.G., Quartermaster General of Canada.[4]

Reference

  1. ^ Oficiální historie kanadských sil ve velké válce 1914-1919 General Series Volume 1 Colonel A. Fortescue Duguid- str.75.
  2. ^ Oficiální historie kanadských sil ve první světové válce 1914-1919 Lékařské služby od sira Andrewa Macphaila - str.63.
  3. ^ Oficiální historie kanadské armády v první světové válce, kanadské expediční síly 1914-1919 -Příloha „A“ plukovníka G. W. L. Nicholson -pg. 539.
  4. ^ „Plaketa generálmajora J. Lyonsa Biggara“. Kanadská národní obrana. 16. dubna 2008. Archivovány od originál dne 22. května 2014. Citováno 22. května 2014.

Sekundární odkazy: 4. collectionscanada.gc.ca/databases/south-african-war/index-e.htm.5. collectionscanada.gc.ca/databases/cef/001042-100.01-e.php.