Jacob Bøckmann Barth - Jacob Bøckmann Barth

Jacob Bøckmann Barth (11.03.1822 - 27 března 1892 v Lillehammer ) byl Norština lesník.

Barth se narodil v roce Kristiansand na podporučík Nicolai Bøckmann Barth (1797–1846) a Elisabeth Charlotte Bruunová (1796–1873). V roce 1855 se oženil s Adelaidou Magdalénou Langeovou (1828–1897), dcerou kněze Carla Georga Langeho (1778–1850) a Inger Sye.[1] Měl nejméně dva syny, mezi nimi i lesníka Agnar Johannes Barth (1871–1948) a také Hans Rasch Barth.[2]

Promovat jako cand.jur. (magisterský studijní program) v roce 1846, získal státní dotaci v roce 1852 na vzdělání v lesnictví. Cestoval po celé zemi v letech 1855 až 1860 a poskytl důvody pro zřízení národního lesnického úřadu. To bylo založeno v roce 1860 a Barth se stal okresním šéfem v roce Kristians Amt.

Bibliografie

Vydal několik knih.[1]

  • Indberetning om en i Lofoten og Vesteraalen foretagen zoologisk Reise, særtrykk av Nyt Magasin pro Naturvidenskaberne, 1853
  • Den norske Natur, děti v Billeder fra Jagtlivet, 1856
  • Om Almindingsskovene. Indberetning til Departementet pro det Indre, 1857
  • Om Skovene i deres Forhold til Nationaloeconomien, 1857
  • Om Skovforholdene i Finmarken, 1858
  • Om Skovforholdene i Gulbrandsdalen, 1858
  • Veiledning i det Vigtigste af den norske Skovhuusholdning, 1864
  • Optegnelser fra mit Jægerliv, 1865
  • Skovsagen. Dens Udvikling, nærværende Stilling og Fremtid, 1871
  • Erindringer fra Jagten paa det mindre Vildt i Norge, 1874
  • Naturskildringer og Optegnelser fra mit Jæger- og Reiseliv, 1877
  • Norges Fuglevildt a Jagten paa samme, København 1881
  • Nogle Odeslat Harmonien i Naturen, 1886
  • Præstelærens Usandhed og den sande Kristendom, 1889

Reference

  1. ^ A b „Barth, Jacob Bøckmann“. Uchovávejte norské leksikon. Kunnskapsforlaget. 2007.[trvalý mrtvý odkaz ]
  2. ^ "Barth". Uchovávejte norské leksikon. Kunnskapsforlaget. 2007.[trvalý mrtvý odkaz ]