Jabir ibn Zayd - Jabir ibn Zayd

Abu al-Sha'tha Jabir ibn Zayd al-Zahrani al-Azdi (arabština: أبو الشعثاء جابر بن زيد اليحمدي الأزدي) Byl muslimský teolog a jedna ze zakládajících osobností Ibadis,[1] třetí hlavní označení islámu. Byl z Tabi’un nebo druhé generace islámu a převzal vedení označení po smrti Abd-Allah ibn Ibadh.[2][3]

Život

Ibn Zayd se narodil ve vesnici Firaq poblíž moderní doby Nizwa v Omán.[1] Jako tabi'i z druhé generace muslimů byl studentem Mohamedovy vdovy Aisha a bratranec Abd Allah ibn Abbas.[1]

Umajjád guvernér al-Hajjaj ibn Yusuf měl osobně přátelské vztahy s Ibn Zajdem osobně, protože první považoval Ibadiho označení za umírněnější větev Khawarij které by mohly být použity jako záštita proti extrémnějším přívržencům.[2] To skončilo poté, co Ibn Zayd nařídil popravu jednoho z al-Hajjajových špiónů, což vedlo mnoho Ibadisů k uvěznění nebo vyhnanství do Ománu.[2] Po smrti Ibn Ibada vedl Ibn Zayd Ibadis do Ománu, kde aḥādīth ṣaḥīḥat al-isnād vyprávěl z různých společníci Mohameda vytvořil korpus Ibadiho výkladu islámského práva.[3]

Dědictví

Ibn Zayd je dobře respektován jak jeho vlastní denominací, tak jeho stoupenci Sunnitský islám, který má zhruba stejnou úroveň prestiže jako sunnité Hasan z Basry.[1] Je nejčastěji uváděným vysílačem Jami'ul Sahih, jedna ze dvou hadísových sbírek Ibadis.[4]

Citace

  1. ^ A b C d Donald Hawley, Omán, str. 199. Jubilejní vydání. Kensington: Stacey International, 1995. ISBN  0905743636
  2. ^ A b C Valerie Jon Hoffman, Základy ibadi islámu, str. 12. Syrakusy: Syracuse University Press, 2012. ISBN  9780815650843
  3. ^ A b Donald Hawley, Omán, str. 200.
  4. ^ Jonathan E. Brockopp, Cambridge společník Mohameda, str. 92. Cambridge: Cambridge University Press, 2010.