Jaan Anvelt - Jaan Anvelt

Jaan Anvelt

Jaan Anvelt (známé také pod pseudonymy Eessaare Aadu, Jaan Holm, Jaan Hulmu, Kaarel Maatamees, Onkel Kaak; v ruština Ян Анвельт nebo Н. Альтъ; 18 dubna 1884 - 11.12.1937), byl an estonština Bolševik revoluční a spisovatel. Sloužil Ruský SFSR, byl vůdcem Komunistická strana Estonska, první premiér z Sovětský výkonný výbor Estonska a předseda z Rada z Obce pracujících v Estonsku (estonština Eesti Töörahva Kommuun). Uvězněn během Joseph Stalin je Velká čistka v roce 1937 zemřel na zranění, která utrpěl během bití Aleksandr Langfang zatímco v NKVD péče.[1][2][3]

Časný život

Anvelt se narodil v rolnické rodině v Oorgu, Võisiku Parish (nyní v Farnost Kolga-Jaani ), Viljandi County, Guvernorát Livonia. Vystudoval Dorpat (nyní Tartu ) a poté v Petrohrad, kde se připojil k Ruská sociálně demokratická labouristická strana je Bolševik frakce. Byl zaměstnán jako učitel od roku 1905 do roku 1907 a současně se podílel na revoluční činnosti. Od roku 1907 do roku 1912 studoval Anvelt na částečný úvazek jako student právní vědy na Petrohradská univerzita.[4]

Říjnová revoluce

Hlavní článek: Říjnová revoluce

5. Listopadu 1917 (podle aktuálního znění) Gregoriánský kalendář - 23. října Juliánský kalendář stále se používá v Rusko v době, kdy), Bolševik vůdce Jaan Anvelt vedl jeho levicový revolucionáři do revoluce v Tallinn, hlavní město Estonsko, a vzal politická moc.

Post-revoluce

Po porážce revolucionářů v Pobaltí Anvelt přešel do podzemí, zůstal aktivní jako revolucionář a stal se jedním z vůdců USA 1924 Estonský pokus o státní převrat. V roce 1925 dorazil Anvelt do SSSR, v letech 1926–29 pracoval jako politický komisař z Zhukovsky Air Force Engineering Academy. V letech 1929 až 1935 pracoval na nejvyšších pozicích hlavní správy civilního letectva. V období od roku 1935 do roku 1937 působil Anvelt jako člen a výkonný tajemník oddělení v rámci Kominterna.

Anvelt byl zatčen v roce 1937. Vyšetřován ve vazbě, zemřel na zranění způsobená vyšetřovatelem Aleksandr Langfang dne 11. prosince 1937 a byl vypovězen jako nepřítel lidu později.

V roce 1956, kdy Chruščov distancoval se od Stalinismus, Anvelt byl rehabilitován.[5]

Jeho vnuk Andres Anvelt se stal Estoncem Ministr vnitra pro Sociálně demokratická strana v roce 2016.

Bibliografie

  • Räästaalused (Eessaare Aadu. - Tallinn : Mõte, 1916)
  • Alasti (Eessaare Aadu. - Tallinn: Mõte, 1917)
  • Kes na sotsialdemokraadid-enamlased? (K. Maatamees. - [Tallinn]: VSDTP Eestimaa Komitee, 1917)
  • Kes na sotsialdemokraadid-enamlased? (K.Maatamees. - 2. vyd. - Tallinn: VSDTP Eestimaa Komitee, 1917)
  • Maa rahwa kätte (K. Maatamees. - Tallinn: Mõte, 1917)
  • Maa rahwa kätte (K. Maatamees. - 2. vyd. - Tallinn: Mõte, 1917)
  • Metsa serwal (Eessaare Aadu. - Petrohrad  : 1919)
  • Töörahwa wõimuwalitsuse kindlustamisest (Jaan Anwelt. - Peterburis : Kom.partei Eesti Keskk. Wenemaa büroo, 1919 - Töörahva kirjandus; č. 15)
  • Maha kommunistid! Elagu sotsiaaldemokraadid! : töörahwa sõpradest ja waenlastest. - Tallinn: J. Linzmann, 1924. - Töörahva raamatukogu; č. 1)
  • 1905. aasta Eestis: Kirjeldused. Mälestused. Dokumendid (EKP KK ajalookomisjon; [předmluva: H. Pöögelmann ]. – Leningrad : Külvaja, 1926)
  • Sotsialistlise ühiskonna ehitamine Nõukogude Liidus: (Ü.K. e) P. konwerentsi puhul) (J. Anwelt ja O. Rästas. – Moskwas : Nõukogude Sotsialistliste Vabariikide Liidu Rahvaste Keskkirjastus, 1927)
  • „Meie lahkuminekud“, ehk, EKP „wastasrinna“ ajaloolised unenäod (J. Anwelt. - Leeningraad : Külvaja, 1928)
  • Lenini partei ja trotskistid (Jaan Anwelt. - Leningrad: Külvaja, 1929)
  • Parempoolne kallak Üleliidulises Kommunistlises (enamlaste) Parteis (J. Anwelt. - Leningrad: Külvaja, 1929)
  • Jutustusi (Eessaare Aadu; [sestavil E. Sõgel ; ilustroval A. Kütt; epilog: E. Päll ]. - Tallinn: Eesti Riiklik Kirjastus, 1957)
  • Oktoobrirevolutsioon Eestis (Jaan Anvelt. - Tallinn: Eesti Raamat, 1967)
  • Valitud jutustusi (Eessaare Aadu. - Tallinn: Eesti Raamat, 1971)
  • Úzkost se říkala. 1. [svazek.], 1905 - 1917 (Jaan Anvelt; EKP Keskkomitee Partei Ajaloo Instituut, NLKP Marksismi-Leninismi Instituudi Filiaal; [sestavil Karl Tammistu ]. - Tallinn: Eesti Raamat, 1982)
  • Úzkost se říkala. 2., 1917–1921 (Jaan Anvelt; EKP Keskkomitee Partei Ajaloo Instituut, NLKP Marksismi-Leninismi Instituudi Filiaal; [toimetuse kolleegium: Karl Tammistu (kompilátor) .. atd.]. - Tallinn: Eesti Raamat, 1983)
  • Linnupriid (Eessaare Aadu. - Tallinn: Eesti Raamat, 1984)
  • Úzkost se říkala. 3., 1921 - 1925 (Jaan Anvelt; [sestavil K. Tammistu]; EKP Keskkomitee Partei Ajaloo Instituut, NLKP Marksismi-Leninismi Instituudi Filiaal. - Tallinn: Eesti Raamat, 1986)
  • Úzkost se říkala. 4. [svazek.] 1925-1928 (Jaan Anvelt; EKP Keskkomitee Partei Ajaloo Instituut, NLKP Marksismi-Leninismi Instituudi Filiaal; [sestavil K. Tammistu]. - Tallinn: Eesti Raamat, 1987)

Knihy o Jaan Anvelt

  • Fred Peterson, Jaan Anwelt: teroristide juht. č. 1 (Tartu : Argus, 1925)
  • Richard Majak, Jaan Anvelt: [elu ja tegevus]: abiks lektorile (Tallinn: Eesti NSV ühing "Teadus", 1964. - Eesti NSV ühing "Teadus"; 1964, č. 28)
  • Mälestusi ja dokumente J. Anveldist (EKP Keskkomitee Partei Ajaloo Instituut - NLKP Keskkomitee Marksismi-Leninismi Instituudi filiaal; [kompilátor R. Majak ]. - Tallinn: Eesti Raamat, 1965)
  • Holger Pukk, Kirjad Liisale ([ilustrováno Illimar Paul ]. - Tallinn: Eesti Raamat, 1983)
  • Alice Stein-Anvelt, Valguses ja varjus: unustamatuid inimesi ja sündmusi: [mälestusi V. Kingissepast ja J. Anveldist] (Tallinn: Eesti Raamat, 1988. - ISBN  5-450-00015-4)

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ Eesti biograafilin andmebaas ISIK: ANVELT, JAAN
  2. ^ „Il sito della rivoluzione d'Ottobre: ​​Jaan Anwelt“. Archivovány od originál dne 2016-10-17. Citováno 2009-03-19.
  3. ^ „Estonica.org - Anvelt, Jaan“. www.estonica.org. Citováno 2019-01-05.
  4. ^ „Estonica.org - Anvelt, Jaan“. www.estonica.org. Citováno 2019-01-05.
  5. ^ „Estonica.org - Anvelt, Jaan“. www.estonica.org. Citováno 2019-01-05.