Jaakko Nousiainen - Jaakko Nousiainen

Jaakko Nousiainen (narozen 20. prosince 1931 v Pälkjärvi ) je profesor z Finština politická věda,[1] a sloužil jako kancléř Univerzita v Turku. V roce 1950 promoval na lyseonu v Joensuu. Byl doktorandem na University of Helsinki, v roce 1959. Ve své disertační práci studoval komunistickou podporu v obci Kuopio. Nousiainen, odborník na finskou politiku a vládu, analyzoval základ podpory komunismu[2] a rozlišoval komunismus mezi komunistickým venkovem a komunistickými městskými oblastmi.[3]

Kariéra

V letech 1953 až 1960 pracoval Nousiainen ve finské informační kanceláři. V letech 1961 až 1963 působil jako docent společenských věd na Univerzitě pedagogiky v Jyväskylä. Odtud přešel v roce 1963 na post profesora politologie na univerzitě v Turku.[4] V této pozici pracoval Nousiainen více než 30 let. Jeho poslední roky na univerzitě v Turku Nousiainen sloužil jako kancléř univerzity v letech 1994–1997.[5]

Po přestěhování do Turku se zaměřil na výzkum finských státních institucí ve výzkumu. Během příštích třiceti let vydal v této oblasti několik knih a článků. Nousiainen byl klíčovým hráčem ve vývoji takzvané Turku School of Political Studies. Škola hluboce profilovala výzkum politických institucí a srovnávací výzkum politických systémů.[4]

V letech 1967 až 1968 a 1972–1973 působil Nousiainen jako děkan Fakulty sociálních věd na univerzitě v Turku jako zástupce rektora univerzity v letech 1975–1978, předseda rady univerzity v letech 1985–1988 a kancléř univerzity v 1994–1997. Byl členem představenstva společnosti Evropské konsorcium pro politický výzkum v Evropské politologické asociaci v letech 1982–1985 a člen správní rady Nadace Turku University v letech 1989–1997.[3]

V Nousiainenově profesuře na katedře politologie se energicky staral o školení nové generace výzkumných pracovníků. Pod jeho vedením doktoranda na univerzitě v Turku Pekka Väänänen (1971), Voitto Helander (1971), Hannu Nurmi (1974), Pertti Laulajainen (1979), Esko Antola (1980), Heikki Paloheimo (1981), Jyrki Käkönen (1985), Matti Wiberg (1988) a Eero Murto (1994). Více než polovina Nousiainenových doktorských titulů později pobývala na profesorských pozicích na různých univerzitách.[3]

Publikovaná díla

  • Presidentin valta. Hallitsijanvallan ja parlamentarismin välinen jännite Suomessa 1919–2009. Helsinky: WSOY 2009 (yhdessä Pekka Hallbergin, Tuomo Martikaisen ja Päivi Tiikkaisen kanssa)
  • Eduskunnan muuttuva asema. Suomen eduskunta, osa 2. Helsinki: Edita 2006 (Antero Jyrängin kanssa)
  • Suomen hallitusmuodon toimivuus: valtiotieteilijän näkökulma. Politiikka 1/1995
  • Politiikan huipulla. Porvoo - Helsinky: WSOY 1992.
  • Suomen presidentit valtiollisina johtajina: K. J. Ståhlbergistä Mauno Koivistoon. Porvoo-Helsinki-Juva 1985
  • Eduskunnan järjestys- ja työmuodot: valiokuntalaitos, suuri valiokunta, täysistunto. Teoksessa Suomen kansanedustuslaitoksen historia. Osa 10. Helsinki 1977.
  • Valtioneuvoston järjestysmuoto ja sisäinen toiminta. Valtioneuvoston historia 1917-1966, III. Helsinki 1975, s. 217-390.
  • Eduskunta aloitevallan käyttäjänä. Porvoo - Helsinky: WSOY 1961.
  • Suomen poliittinen järjestelmä. Porvoo - Helsinky: WSOY 1959, kymmenes uudistettu laitos 1998.
  • Puolueet puntarissa. Helsinky: Kirjayhtymä 1959.
  • Kommunismi Kuopion läänissä, 1956

Reference

  1. ^ „Jaakko Nousiainen“. scholar.google.com. Citováno 17. prosince 2017.
  2. ^ "Finsko". tiddsskrift.dk. Citováno 17. prosince 2017.
  3. ^ A b C „Emeritní profesor Jaakko Nousiainen“. skr.fi. Citováno 17. prosince 2017.
  4. ^ A b „Krátká historie sekce a jejích kanceláří“. utu.fi. Citováno 17. prosince 2017.
  5. ^ 125. výročí Joensuu Lyseon, Joensuu, 1990