Jānis Jurkāns - Jānis Jurkāns

Jānis Jurkāns (narozen 31. srpna 1946 v Riga, Lotyšská SSR ) je lotyšský politik, jeden z vůdců Lotyšská lidová fronta, který působil jako ministr zahraničí (1990–1992).

Životopis

Jānis Jurkāns se narodil v roce 1946 v rodině s polsko-lotyšskými kořeny.[1] V roce 1974 Jurkāns absolvoval Lotyšská státní univerzita, obor angličtina. Jako lektor působil v letech 1974 až 1978. V roce 1989 se stal aktivistou Lidové fronty. Jurkāns byl ministrem zahraničních věcí v Lotyšsku v letech 1990–1992. V roce 1992 Janis Jurkāns spolu s dalšími 9 pobaltskými ministry zahraničních věcí a komisařem EU založili Rada států Baltského moře (CBSS) a EuroFaculty.[2]

V roce 1992 rezignoval kvůli odporu proti lotyšskému zákonu o občanství, který podle jeho názoru ohrožoval sociální harmonii v zemi; rovněž zamítl územní nároky vůči Abrene okres.[3][4] V roce 1994 založil Jurkāns Národní strana harmonie a byl předsedou stranické frakce v Saeima (1994–1996; 1997–1998) a později parlamentní frakce EU Za lidská práva ve Spojených Lotyšsku aliance. Byl zástupcem V, VI, VII a VIII shromáždění Saeima (1993–2006). V roce 2002 navštívil Moskvu a setkal se s Vladimírem Putinem, který vyjádřil podporu Jurkánově politice.[5] V roce 2005 se distancoval od politiky a soustředil se na logistickou společnost „Baltijas asociācija - transports un loģistika“.[6] Přesto se účastnil Lotyšské parlamentní volby 2011 jako Lotyšská první strana / Lotyšská cesta kandidát a byl potenciálním kandidátem na ministra zahraničí; zvolení se mu však nepodařilo. Zastánce anexe Krymu Ruskem.[7]

Jānis Jurkāns je rozvedený a má dva syny.

Poznámky pod čarou

  1. ^ Krzysztof Szczepanik, Stanisław Tarasiewicz, Los Polaka o nazwisku Jurkans, czyli Zacharewicz „Kurier Wileński“, č. 65 (15862) z 7. kwietnia 2008
  2. ^ Kristensen, Gustav N. 2010. Born in a Dream. EuroFaculty a Rada států Baltského moře. Berliner Wissentshafts-Verlag. ISBN  978-3-8305-1769-6.
  3. ^ Отставка министра иностранных дел Латвии // Коммерсантъ, № 20 (173), 28 октября 1992
  4. ^ Голосование о доверии кабинету в Латвии // Коммерсантъ, № 15 (168), 22 октября 1992
  5. ^ Зайцев В. Правящая партия в Латвии проиграла // Независимая газета, 7. října 2002
  6. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 15. 3. 2007. Citováno 2010-10-03.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  7. ^ «Экс-глава МИД Латвии поддержал присоединение Крыма к России». ria.ru, 9. ledna 2015.

externí odkazy