Jón Oddsson Hjaltalín - Jón Oddsson Hjaltalín
Jón Oddsson Hjaltalín (1749-25. Prosince 1835) byl islandský kněz a spisovatel. Složil verše a prózu a jeho psaní bylo ovlivněno islandskou tradicí, křesťanským učením a myšlenkami osvícenství.
Životopis
Jón vystudoval Skálholtsskóli v roce 1776 a stal se knězem v Hálsu v Hamarsfjörður 7. dubna 1777. Poté nastoupil do služby v Kálfafell dne 12. července 1780, než pokračoval v Hvammuru v Norðurárdalur dne 9. června 1783. Poté, v roce 1786, se přestěhoval do Saurbæru v Hvalfjarðarströnd 1786. Svou kariéru ukončil nástupem do služby v Breiðabólstaður v Skógarströnd 1811, kde zůstal před odchodem do důchodu dne 1. února 1835. Během této doby mu byla nabídnuta také pozice v Helgafell, ale rozhodl se to nepřijmout.[1]
Jón byl známý svými úspěchy v mnoha oblastech a dnes je nejlépe známý svými mnoha písněmi, žalmy, rímur a ságy.[2]
Hlavní biografická studie Jóna je Matthew James Driscoll.[3]
Funguje
Za Jónova života jeho práce kolovala většinou v rukopisu a tištěná vydání vyšla až později.
Románky
- Fimmbræðra sága
- Sagan af Bernótus Borneyjarkappa
- Sagan af Hinriki heilráða
- Sagan af Ketlerus keisaraefni
- Sagan af Mána fróða
- Sagan af Marroni sterka
- Sagan od Natoni persíska
- Sagan af Reimari keisara og Fal hinum sterka
- Sagan af Rígabal og Alkanusi
- Sarpidons sága sterka
Další próza
- Shrnutí Heiðarvíga sága
- Sagan af Zadig (adaptace Voltaire's Zadig )
Verš
- Níutíu og þrír Hugvekju Sálmar útaf Stúrms Hugvekna 1sta Parti for Veturnóttum til Lángaføstu og do tissra tíma (Kodaň, 1835)
- Bæna- og Sálma-Kver: sem inniheldur Fimm viku-kvöld-bænir (Akureyri: Grímur Laxdal, 1853)
- Sálmar og ljóð (Reykjavík: s.n., 1934)
Reference
- ^ Páll Eggert Ólason, Íslenzkar æviskrár frá landnámstímum til ársloka 1940, vyd. Páll Eggert Ólason, 6 vols (Reykjavík: Hið íslenzka bókmenntafélag, 1948-1976), III 154-55 (přístup z https://www.ismus.is/i/person/id-1005916 ).
- ^ Páll Eggert Ólason, Íslenzkar æviskrár frá landnámstímum til ársloka 1940, vyd. Páll Eggert Ólason, 6 vols (Reykjavík: Hið íslenzka bókmenntafélag, 1948-1976), III 154-55 (přístup z https://www.ismus.is/i/person/id-1005916 ).
- ^ Matthew James Driscoll, Neumyté děti Evy: Produkce, šíření a příjem populární literatury na post-reformačním Islandu (Enfield Lock: Hisarlik Press, 1997).
![]() ![]() | Tento islandský životopisný článek je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |