Doména Iwatsuki - Iwatsuki Domain
Doména Iwatsuki (岩 槻 藩, Iwatsuki-han) byl feudální doména pod Tokugawa shogunate z Edo období Japonsko, v Provincie Musashi (moderní doba Prefektura Saitama ), Japonsko. Bylo to zaměřeno na Hrad Iwatsuki v čem je nyní součást Iwatsuki-ku, Saitama.
Dějiny
Iwatsuki byl důležitou silnou stránkou Odawara Hojo klan. Po zničení tohoto klanu u Bitva o Odawaru z roku 1590 se území dostalo pod kontrolu Tokugawa Ieyasu, který přidělil 20 000 koku doména k jednomu z jeho nejdůvěryhodnějších držitelů Kōriki Kiyonaga. V návaznosti na Obležení Osaka, jeho vnuk Krikrik Tadafusa byl oceněn povýšením na 35 000 koku Doména Hamamatsu v roce 1619. Následující rok, v roce 1620, rōjū Aoyama Tadatoshi byl oceněn Iwatsuki s majetkem 55 000 koku. Následně upadl v nemilost a byl degradován na 20 000 koku Akitaki doména v roce 1623.
Abe Masatsugu byl převeden do Iwatsuki v roce 1638 z Odawarská doména. The Abe klan vládl Iwatsuki v příštích pěti generacích až do roku 1681 a postupně zvyšoval své podíly na 95 000 koku. Po jejich převodu do Miyazu doména, byly nahrazeny Itakura Shigetane (1681-1682), Toda Tadamasa (1682-1686), Matsudaira Tadachika (1696-1697) Ogasawara Nagashige (1697-1710) a jeho syn Ogasawara Nagahiro (1710-1711).
The Klan Nagai poté byl oceněn Iwatsuki, počínaje Nagai Naohiro v roce 1711 a trval tři generace, dokud nebyl klan převeden do Kanó doména v roce 1756.
Ōoka Tadamitsu (1709–1760), vzdálený příbuzný Ōoka Tadasuke který začínal jako 300 koku hatamoto, rychle se prosadil v řadách a nakonec získal Iwatsuki a 20 000 koku v roce 1756. Jeho potomci zůstali v Iwatsuki až do Meiji restaurování. Poslední daimjó Iwatsukiho, Ōoka Tadatsura (1847–1920) se postavil na stranu proimperiálních sil v Válka Boshin a udělal vikomta (šišaku) v kazoku šlechtický systém v Období Meiji.
Doména měla populaci 38,404 lidí v 6,962 domácnostech na sčítání lidu v roce 1870.[1]
Držení na konci období Edo
Stejně jako u většiny domén v systém han „Doména Iwatsuki se skládala z několika nesouvislých teritorií vypočítaných tak, aby poskytovaly přiřazené kokudaka, na základě periodické katastrální průzkumy a předpokládané zemědělské výnosy.[2][3]
- Provincie Musashi
- 1 vesnice v okrese Adachi
- 2 vesnice v okrese Katsushika
- 3 vesnice v okrese Tama
- 56 vesnic v okrese Saitama
- 1 vesnice v okrese Hiki
- 7 vesnic v okrese Koma
- 1 vesnice v okrese Hara
- Provincie Awa
- 9 vesnic v okrese Nagasa
- 1 vesnice v okrese Asai
- Provincie Kazusa
- 8 vesnic v okrese Ichihara
- 1 vesnice v okrese Mota
- 69 vesnic v okrese Isumi
- 1 vesnice v okrese Nagara
- 4 vesnice v okrese Yamabe
- Provincie Šimósa
- 4 vesnice v okrese Katsushika
- Provincie Yamashiro
- 1 vesnice v okrese Sōraku
- Provincie Hitachi
- 1 vesnice v okrese Niihari
- Provincie Kōzuke
- 5 vesnic v okrese Seta
- 2 vesnice v okrese Nawa
Seznam daimyo
# | název | Držba | Zdvořilostní název | Hodnost soudu | kokudaka | |
---|---|---|---|---|---|---|
Kōriki klan (fudai ) 1590-1619 | ||||||
1 | Kōriki Kiyonaga (高 力 清 長) | 1590–1600 | Kawachi-no-kami (河内 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
2 | Krikrik Tadafusa (高 力 正 長) | 1600–1619 | Sakon-no-taifu (左近 大夫) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
Aoyama klan (fudai ) 1620-1623 | ||||||
1 | Aoyama Tadatoshi (青山 忠 俊) | 1620-1623 | Hōki-no-kami (伯 耆 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 55,000 koku | |
Abe klan (fudai) 1623-1681 | ||||||
1 | Abe Masatsugu (阿 部 正 次) | 1623–1638 | Bitchu-no-kami (備 中 守) | Dolní 4. (従 四位 下) | 55,000->86.000 koku | |
2 | Abe Shigetsugu (阿 部 重 次) | 1638–1651 | Yamashiro-no-kami (山城 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 59,000->99,000 koku | |
3 | Abe Sadataka (阿 部 定 高) | 1652–1659 | Bitchu-no-kami (備 中 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 99,000->115,000 koku | |
4 | Abe Masaharu (阿 部 正 春) | 1659–1671 | Iyo-no-kami (伊 予 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 115,000->99,000 koku | |
5 | Abe Masakuni (阿 部 正邦) | 1671–1681 | Tsushima-no-kami (対 馬 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 99,000 koku | |
Klan Itakura (fudai) 1681-1682 | ||||||
1 | Itakura Shigetane (板倉 重 種) | 1681-1682 | Naizen-no-sho (内 膳 正) | Dolní 4. (従 四位 下) | 60,000 koku | |
Toda klan (fudai) 1682-1686 | ||||||
1 | Toda Tadamasa (戸 田 忠 昌) | 1682-1686 | Iyo-no-kami (伊 予 守); Jijū (侍 従) | Dolní 5. (従 五位 下) | 60,000 koku | |
Fujii-Klan Matsudaira (fudai) 1686-1697 | ||||||
1 | Matsudaira Tadachika (松 平 忠 周) | 1686-1697 | Iga-no-kami (伊 賀 守):Jijū(侍 従) | Dolní 4. (従 四位 下) | 60,000 koku | |
Klan Ogasawara (fudai) 1697-1711 | ||||||
1 | Ogasawara Nagashige (小 笠原 長 重) | 1697-1710 | Sado-no-kami (佐渡 守); Jijū (侍 従) | Dolní 4. (従 四位 下) | 50,000 koku | |
2 | Ogasawara Nagahiro (小 笠原 長 煕) | 1710–1711 | Yamashiro-no-kami (山城 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 50,000 koku | |
Klan Nagai (fudai) 1711-1756 | ||||||
1 | Nagai Naohiro (永 井 直 敬) | 1711-1711 | Iga-no-kami (伊 賀 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 33,000 koku | |
2 | Nagai Naohira (永 井 尚 平) | 1711–1714 | Iga-no-kami (伊 賀 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 33,000 koku | |
3 | Nagai Naonobu (永 井 直 陳) | 1714–1756 | Iga-no-kami (伊 賀 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 33,000 koku | |
Ōoka klan (fudai) 1756-1871 | ||||||
1 | Ōoka Tadamitsu (大 岡 忠 光) | 1756–1760 | Izumo-no-kami (出 雲 守) | Dolní 4. (従 四位 下) | 20,000 koku | |
2 | Ōoka Tadayoshi (大 岡 忠 喜) | 1760–1782 | Hyogo-no-kami (兵 庫 頭) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
3 | Ōoka Tadatoshi (大 岡 忠 要) | 1782–1786 | Shikibu-no-sho (式 部 少 輔) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
4 | Ōoka Tadayasu (大 岡 忠烈) | 1786–1797 | Tango-no-kami (丹 後 守) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
5 | Ōoka Tadamasa (大 岡 忠 正) | 1797–1816 | Shuzen-no-kami (主 膳 正) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 koku | |
6 | Ōoka Tadakata (大 岡 忠 固) | 1816–1856 | Shuzen-no-kami (主 膳 正) | Dolní 5. (従 五位 下) | 20,000 ->22,000 koku | |
7 | Ōoka Tadayuki (大 岡 忠恕) | 1816–1856 | Hyogo-no-kami (兵 庫 頭) | Dolní 5. (従 五位 下) | 22,000 koku | |
8 | Ōoka Tadatsura (大 岡 忠 貫) | 1856–1871 | Shuzen-no-kami (主 膳 正) | Dolní 5. (従 五位 下) | 22,000 koku |
Reference
- Papinot, E (1910). Historický a geografický slovník Japonska. Tuttle (dotisk) 1972.
externí odkazy
- (v japonštině) Iwatsuki na „Edo 300 HTML“
Poznámky
- ^ "Edo daimyo.net {{in lang | ja}}". Archivovány od originál dne 2016-01-11. Citováno 2016-03-30.
- ^ Mass, Jeffrey P. a William B.Hauser. (1987). Bakufu v japonské historii, p. 150.
- ^ Elison, George a Bardwell L. Smith (1987). Válečníci, umělci a prostí občané: Japonsko v šestnáctém století, p. 18.