Ivo Sajh - Ivo Sajh - Wikipedia
Osobní informace | |||
---|---|---|---|
Celé jméno | Ivo von Sajh-Scheich | ||
Datum narození | 21. ledna 1953 | ||
Místo narození | Lublaň, Slovinsko, bývalá SFR Jugoslávie | ||
Hrací pozice | Striker | ||
Kariéra mládeže | |||
1965–1971 | ND Slovan | ||
Senior kariéra * | |||
Let | tým | Aplikace | (Gls) |
1972–1986 | Lublaň Vnitřní tým | ||
Týmy se podařilo | |||
1978 | FC Dobrova | ||
1992–1993 | FC Asmaral | ||
1994 | FC Potrosnik Beltinci | ||
1998 | Indie (Technický ředitel) | ||
1998 | Indie U-17 | ||
1998 | Indie U-20 | ||
2000 | Indie | ||
2000 | Myanmar (Ředitel koučování) | ||
2001 | Myanmar | ||
2001–2002 | FC Tahaddi | ||
2002 | AFC (Program rozvoje) | ||
2003 | Jasper United | ||
2005 | FCM Târgovişte | ||
2008 | FC Olympique Al Zawiyah Libye | ||
2009 managerears16 = 2017 | Kano sloupy | ||
* Vystoupení a cíle seniorů se počítají pouze pro domácí ligu |
Ivo von Sajh-Scheich (narozen 21. ledna 1953[1] v Lublaň[2]), je slovinský a Jugoslávský bývalý Fotbal hráč, který naposledy působil jako hlavní trenér národního týmu Tuvalu a práci dokončil v roce 2017.
Kariéra
Hrál pro ND Slovan na mládežnické půdě od roku 1965 až do úrazu a operace kolene na mistrovství mládeže ukončil svoji profesionální kariéru v roce 1971. O rok později v roce 1972 hrál do roku 1986 pouze halový fotbal.
V roce 1979 uspořádal první slovinský šampionát ve futsalu.
Koučovací kariéra
Sajh zahájil svou trenérskou kariéru v roce 1978 za FC Dobrova, který byl vicemistrem v sezóně 1978/1979. Poté byl v letech 1992 až 1993 technickým poradcem pro FC Asmaral. V roce 1994 se vrátil do Slovinska a podepsal FC Potrosnik Beltinci. Ve své době s FC Potrosnik Beltinci trénoval tým na 6. místě PrvaLiga Telekom Slovenije, nejlepší výsledek v historii klubu.
Před svou prací na pozici technického ředitele / národního trenéra všech indických národních týmů vydal knihu „Technicko-taktická příprava fotbalisty a technicko-taktická příprava týmu.
Během svého působení v Myanmarské fotbalové federaci v letech 2000/2001 prohrál pouze jeden zápas.
V roce 2001 připravil šestiletý rozvojový program pro Asijskou fotbalovou konfederaci. Ve stejném období v Asii připravil a vedl koučovací seminář pro jejich místní kouče.
V sezóně 2001/2002 převzal Al Tahaddi z Benghazi Libye a hrál s nimi v Konfederačním poháru CAF, ale bohužel je vyloučil klub z Maroka.
V roce 2005 měl na starosti Rumunsko Club FCM Targoviste, kde déle než tři měsíce neprohrál žádný zápas ligy ani poháru.
V roce 2008 s libyjskou stranou FC Olympic z Al Zawiyah neztratil žádný ligový a pohárový zápas.
FIFA jej ocenila za přínos pro rozvoj fotbalu v Asii a rodné zemi Slovinsko.
NIGERIA INTERNATIONALS
Jeho chlapci Theophilus Afelokai (nazval ho Joel), Gabriel Ikechukwu, Abdulwasiu Showemimo, Solomon Okpako, Muhammad Shagari, Ali Rabiu, Bello Musa Kofarmata, Mohammad Gambo a Ahmed Musa byli hráni za Nigérii na různých úrovních v závěrečné fázi Afrického poháru národů. , Pohár konfederací FIFA a závěrečná fáze světového poháru FIFA.
SEMIFINÁL LIGY ŠAMPIONŮ
V roce 2009 přivedl svůj bývalý fotbalový klub Club Kano Pillars do semifinále africké Ligy mistrů. Po vyloučení Al Ahlyho z Káhiry ve 3. kole jej fanoušci Kano Pillars nazvali „Winning Coach“. Ve stejném roce ho africká média jmenovala nejlepším africkým fotbalovým trenérem.
POHÁR KONFEDERACÍ FIFA
V roce 2013 FIFA potvrdila, že je „otcem ideje“ „Konfederačního poháru FIFA“.
Po studijním pobytu v zahraničí v únoru 2015 mu ministerstvo pro vědu, školství a sport ve Slovinsku udělilo titul magisterský specialista na fotbalový trenér a měl všechna práva pokračovat ve studiu a stát se prvním „doktorem (fotbalové) vědy“.
FANOUŠEK
Od roku 2010 do roku 2015 studoval, jak vylepšit fotbalový zápas novým systémem, a připravil materiál pro svou novou knihu.
Je prvním trenérem na celém světě, který našel nový herní systém (v obraně 1-2-2-1-1-1-2, v útoku 2-2-2-1-3). Uvedený systém mohl hrát pouze týmy s vynikajícími dovednostmi. Tento systém nazval Fan, což v jeho rodném jazyce znamená „Pahljača“.
SVĚTOVÝ POHÁR FIFA
Dne 28. prosince 2013 připravil nový systém pro mistrovství světa FIFA s týmy 4o v osmi skupinách a pěti národními týmy v závěrečné fázi. Členové Rady FIFA se přesto 10. ledna 2017 rozhodli, že od roku 2026 bude finále Světového poháru ve formátu 48 národních týmů.
Je certifikovaným trenérem s licencí PRO a specializovaným magisterem fotbalového trenéra univerzity.
Jeho poslední zaměstnání bylo v Tuvalu, kde vzdělával místní kouče na semináři koučování a byl také národním koučem Tuvalu. Mezitím během svého pobytu v Tuvalu pomáhal fotbalovému svazu ostrovů Tuvalu připravit dokumenty pro přijetí Tuvalu pro FIFA a OFC. Rozhodnutí pravděpodobně proběhne na jejich příštím kongresu.
Svou práci ukončil v Tuvalu v roce 2017.
HUMANITÁRNÍ ČINNOST
Dne 26. dubna 1984 uspořádal Ivo Sajh-Scheich basketbalový zápas mezi vítězem mistrovství světa Jugoslávie ze 70. let a národním týmem Jugoslávie 1984, 3. letošním olympijským hrám. Tato hra měla čistě humanitární účel. Celý výtěžek byl věnován na výstavbu tehdy nové Lublaňské porodnice.
Před zaplněnou halou Tivoli oslavovali s výsledkem 100: 96 (54:50) tým z roku 1970. Byla to také jejich hra na rozbití zápasu.
A co je také velmi důležité, porodnice byla postavena 6 let před plánovaným termínem.
Všichni účastníci, jako Dragan Kicanovic, Drazen Dalipagic, Zoran Slavnic, Dragutin Cermak, Vinko Jelovac, Aljosa Zorga, Petar Skansi, Nikola Plecas, Kresimir Cosic, Dragutin Cermak, Ivo Daneu a Dragan Kapicic, se poplatku vzdali. Trajko Rajkovic, který již zemřel, se bohužel neúčastnil Ljubodrag Simonovic, který se kvůli sporu s Basketbalovou federací Jugoslávie nechtěl dostavit.
Mimochodem, za Jugoslávii 1984 hrál také Drazen Petrovic, skvělé jméno basketbalu Jugoslávie a NBA.
Vyznamenání
- 1979: vicemistr slovinské regionální ligy
- 2009: semifinalista v Liga mistrů CAF
Reference
- ^ „Hledáme trenéra - fotbaloví agenti nabízejí trenéry fotbalovým klubům“. Archivovány od originál dne 11. července 2011. Citováno 26. září 2009.
- ^ Slovinský trenér se zájmem o práci BFF
- ^ „TREINADORES - www.agentedesports.com.br“. Archivovány od originál dne 16. dubna 2009. Citováno 26. září 2009.