Ivan Vuković (politik) - Ivan Vuković (politician)

Ivan Vuković
Ivan-vukovic.jpg
Ivan Vuković v červenci 2019
43. Starosta města Podgorica
Předpokládaná kancelář
20. července 2018
PředcházetMigo Stijepović
Osobní údaje
narozený (1984-09-17) 17. září 1984 (věk 36)
Titograd, Černá Hora, Jugoslávie
Politická stranaDemokratická strana socialistů Černé Hory (DPS)
Alma materUniversity of Montenegro (M.A. )
Středoevropská univerzita (Ph.D. )
obsazeníPolitolog, politik

Ivan Vuković (cyrilice: Иван Вуковић; Podgorica, 17. září 1984) je černohorský politik. Primátorem města Podgorica začal pracovat v květnu 2018. Před nástupem do funkce pracoval jako odborný asistent a proděkan pro mezinárodní spolupráci na Fakultě politologie v Podgorica.[1] Earlife, pracoval jako odborný asistent v Univerzita George Washingtona.

Časný život

Ivan Vukovic se narodil 17. září 1984 v Podgorici, kde dokončil základní i střední školu.

Vukovic dokončil vysokoškolské a odborné studium v ​​roce 2007 na VŠE University of Montenegro, Fakulta politických věd (studijní program Mezinárodní vztahy a diplomacie). Byl jedním z nejlepších studentů ve své třídě s průměrnou známkou A (9,7).

Krátce před referendem v roce 2006 byl jedním ze zástupců studentů v Hnutí za nezávislost Černé Hory.

Po ukončení odborných studií (2006-2007) absolvoval Vukovic stáž na ministerstvu zahraničních věcí Černé Hory, poté se zapsal na postgraduální studium v ​​Nizozemsku na Leiden University.

V roce 2008 obhájil Vukovic diplomovou práci na téma „Evropská integrace a politická soutěž v Černé Hoře: Determinanty stranického konsensu“.

Po návratu do Černé Hory (2008–2014) začal Vukovic pracovat jako asistent pedagoga na Fakultě politologie Univerzity v Černé Hoře.

V průběhu roku 2010 psal Vukovic pro zahraniční noviny sloupky pro zahraniční politiku Pobjeda.[2]

Od září do listopadu 2013 provedl Vukovic výzkum disertační práce na Harvardově univerzitě a v červnu 2014 obhájil disertační práci na Výsledky strany v hybridních režimech na západním Balkáně i mimo něj[3] na Středoevropské univerzitě v Budapešti.

Akademická kariéra

V období 2014–2015 získal Vukovic titul lektora na Fakultě politologie; V listopadu 2015 byl na téže fakultě zvolen odborným asistentem a proděkanem pro mezinárodní vztahy.

Vukovic strávil akademický rok 2016–2017 na univerzitě George Washingtona jako první Fulbright Držitel postdoktorského stipendia z Černé Hory. Během pobytu v Americe zde učil na téma „Politika ve střední a východní Evropě“.

Vukovic hovoří plynně anglicky a dobře rozumí francouzsky.

Politická kariéra

V roce 2018 Vukovic veřejně podpořil prezidentského kandidáta Demokratická strana socialistů (DPS), Milo Djukanović.

V květnu 2018 pokračoval ve své politické cestě jako držitel koaličního seznamu „Pro dobro občanů Podgorice“ a vyhrál místní volby v Podgorici.[4]

V červenci 2018 byl tajným hlasováním v zastupitelstvu hlavního města zvolen Vukovic starostou. Z celkového počtu členů rady (36) hlasovalo 35 pro Vukoviče a jeden hlasovací lístek byl neplatný.[5]

31. července 2018, ve věku 34 let, začal Vukovic sloužit jako čtyřicátý třetí starosta Podgorice. Vukovic uvedl:

Dnes k vám přicházím jako svobodný muž, hrdý a pokorný, připravený dát do svého života absolutně vše, co jsem se naučil za účelem budoucího rozvoje našeho města, přesvědčený, že k úspěchu neexistují žádné zkratky a že to, co každý z naše přání pro naše město Podgorica může přijít pouze jako výsledek tvrdé práce. Proto vás naléhavě a lidsky vyzývám, abyste pomohli mně i těm, s nimiž jsem, sdílet sdílené břemeno odpovědnosti, které dnes přebírám. A pokud jde o mě, ať Bůh soudí mou práci a oddanost.[6]

— Ivan Vuković

Bibliografie

Publikace

  • „Deinstitucionalizace moci rozhodovacího procesu personalizace: paradigmatický případ srbské komunistické nástupnické strany“[7] (s Filipem Milačićem), kapitola přijata k publikaci v knize: „Institucionalizace politických stran: srovnávací případy“, Rowman & Littlefield International / ECPR Press, Londýn, 2018.
  • „Vzestup politiky národní identity: nové důkazy ze západní Evropy“[8] (s Filipem Milačićem), článek přijatý k publikování v časopise Ethnopolitics, 2017.
  • „Zastoupení menšin v Černé Hoře: vzdorování balkánským standardům“[9] (s Filipem Milačićem), kapitola v knize: „Beyond International Conditionality: Local Variations in Minority Reprezentation in Central and South-Eastern Europe“, NOMOS Baden-Baden, Germany, 2017.
  • „Organizace strany v Černé Hoře“, kapitola v knize: „Organizační struktury politických stran v zemích střední a východní Evropy“, Jagiellonian University Press, Polsko, 2016.
  • „Die Verfassung Montenegros“[10] (s Filipem Milačićem), Osteuropa-RECHT, sv. 62, č. 3, 2016.
  • „Determinanty stranického konsensu o evropské integraci v Černé Hoře“,[11] Politička misao (Croatian Political Science Review), roč. 52, č. 4-5, 2015.
  • „Sčítání lidu v Černé Hoře:„ Přebalování “století národní identity“,[12] Současná jihovýchodní Evropa, sv. 2, č. 2, 2015.
  • „Politická dynamika postkomunistické Černé Hory: Show jedné strany“,[13] Demokratizace, sv. 22, č. 1, 2015.
  • „Rozdílné výsledky strany v hybridních režimech: případy Chorvatska, Srbska a Černé Hory“,[14] Rumunský žurnál politologie, sv. 11, č. 2, 2011.
  • „Postkomunistická politická transformace Černé Hory: Demokratizace před evropeizací“,[15] Současná evropská studia, sv. 2, č. 1, 2010.
  • „Temeljne vrijednosti pravnog poretka Evropske unije“, Crna Gora u XXI stoljeću - U eri kompetitivnosti („The Core Values ​​of the EU Legal System“, Černá Hora ve 21. století - V éře konkurenceschopnosti), Černohorská akademie věd a umění, Sv. 73, č. 1, 2010.
  • „Rebuild Leviathan: Political Competition and State Exploitation in Post-Communist Democracies“, Anna Grzymala-Busse, Cambridge: Cambridge University Press. Recenze knihy publikovaná v Studies of Transition States and Societies, sv. 2, č. 2, listopad 2010.

Výzkum

  • 2016-2017: Country expert (Černá Hora), „Zpráva národů v tranzitu“, Freedom House
  • 2015-: Spolupracovník v projektu „Demokracie, politická účast a role politických stran v jihovýchodní Evropě“, Friedrich-Ebert-Stiftung
  • 2014-: Člen projektu „Sčítání v jihovýchodní Evropě“, konsorcium univerzit ze západního Balkánu
  • 2013-: Koordinátor projektu, „Politika identity a demokratizace v Rakousku a Černé Hoře“, Univerzita Graz a Univerzita Černá Hora
  • 2013: Country expert (Černá Hora), „Odrůdy demokracie - V-Dem“, University Goteborg a Notre Dame Univerzita
  • 2013–2016: spolupracovník v projektu „Rozvoj vzdělávání v oblasti lidských práv v srdci vysokoškolského vzdělávání“, projekt EU Tempus
  • 2013-2016: Spolupracovník v projektu „Rozvoj politicky zaměřených vzdělávacích programů v kontextu evropské integrace“, projekt EU Tempus
  • 2010-: Člen, Centar za društvena istraživanja, Fakultet političkih nauka, Univerzitet Crne Gore (Centrum sociálního výzkumu, Fakulta politických věd, Univerzita Černá Hora)
  • 2009: Spolupracovník v projektu „Crna Gora u XXI vijeku - U eri kompetitivnosti“ (Černá Hora ve 20. století - doba soutěže), Crnogorska akademija nauka i umjetnosti (Černohorská akademie věd a umění)

Reference

  1. ^ https://www.ucg.ac.me/fpn
  2. ^ „Najvažnije vijesti svakog dana“. pobjeda (v srbštině). Citováno 2020-01-20.
  3. ^ Vuković, Ivan. „Výsledky strany v hybridních režimech na západním Balkáně i mimo něj“. Budapešť: Středoevropská univerzita, 2014.
  4. ^ „Potvrđeno: Nosilac liste DPS-a za Podgoricu Ivan Vuković, slijedi Stijepović ...“
  5. ^ „Vuković jednoglasno podržan za gradonačelnika Podgorice“.
  6. ^ "Govor gradonačelnika Podgorice Ivana Vukovića u Skupštini Glavnog grada".
  7. ^ „Deinstitucionalizace pravomocí rozhodování: Paradigmatický případ Srbské komunistické nástupnické strany“.
  8. ^ „Vzestup politiky národní identity: nové důkazy ze západní Evropy“ (PDF).
  9. ^ „Zastoupení menšin v Černé Hoře: Vzpírání se balkánským standardům: Místní variace zastoupení menšin ve střední a jihovýchodní Evropě“.
  10. ^ „Die Verfassung Montenegros“.
  11. ^ „Determinanty stranického konsensu o evropské integraci v Černé Hoře“.
  12. ^ „Sčítání lidu v Černé Hoře - století národní identity“ Přebalení"".
  13. ^ „Politická dynamika postkomunistické Černé Hory: Show jedné strany“.
  14. ^ „Odlišné výsledky strany v hybridních režimech: případy Chorvatska, Srbska a Černé Hory“.
  15. ^ „Postkomunistická politická transformace Černé Hory: Demokratizace před evropeizací“.