Ivan Čargo - Ivan Čargo

Ivan Čargo
Ivan Čargo.jpg
narozený(1898-02-25)25. února 1898
Zemřel11. srpna 1958(1958-08-11) (ve věku 60)

Ivan Čargo (25. února 1898 - 11. srpna 1958) byl a slovinština malíř, ilustrátor, scénograf a karikaturista.

Čargo se narodil v roce Tolmin 25. února 1898.[1][2] Vystudoval malbu Florencie a Řím. V letech 1924 až 1927 pracoval jako scénograf v Lidovém divadle (slovinština: Ljudsko gledališče) v Gorizia, a pak žil v Bělehrad od roku 1927 do roku 1937. Během druhé světové války pobýval v různých věznicích až do Italská kapitulace v roce 1943, poté vstoupil do zámořské brigády slovinských partyzánů. Po válce žil českým životním stylem Lublaň.[1]

Zpočátku maloval v impresionistickém stylu, následoval vedení Rihard Jakopič. Jeho vzdělání v Itálii a cestování zvýšilo jeho nadšení pro futurismus a expresionismus a přitahovala ho také odvážnost Konstruktivismus. Později do své malby vnesl prvky kubismu. Po roce 1931 produkoval kresby většinou červenou křídou a červenou tužkou; zabýval se sociálními tématy a vytvořil svůj vlastní styl. Zabýval se také scénografií a karikaturami a vytvořil novinové ilustrace.[2]

Mezi jeho nejcharakterističtější motivy patřili dělníci, horníci, Ivan Cankar postava farmáře Jernej, Maxim Gorkij, a Vladimir Lenin. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří jeho futuristické obrazy Avtoportret (Autoportrét, 1926), Portret arhitekta (Portrét architekta, 1926), Ljudje na sprehodu (Lidé na procházce, 1931) a V jetnišnici (Ve vězení, 1931).

Čargo zemřel v Lublani 11. srpna 1958.[1][2] Posmrtné výstavy jeho prací se konaly v roce 1972 v městské galerii v Lublani (slovinština: Mestna galerija Ljubljana) a v roce 1981 v muzeu Gorizia (slovinština: Goriški muzej) v Nova Gorica.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C d Sedej, Ivan. 1988. Čargo, Ivan. Enciklopedija Slovenije, sv. 2, s. 92. Lublaň: Mladinska knjiga.
  2. ^ A b C Veliki splošni leksikon.1997. Sv. 2: Ch-Gh, str. 693. Lublaň: DZS.