Itimad-ad-Daula, Qamar-ud-Din Khan - Itimad-ad-Daula, Qamar-ud-Din Khan
| Itimad-ud-daula, Qamar-ud-din Khan Mir Muhammad Fazil | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Velkovezír Mughalské říše Itimad ud Daula, Qamar-ud-din Khan | |||||||||
 Portfolio Nawaba Qamar-ud-din Khana | |||||||||
| Velkovezír Mughalské říše | |||||||||
| Panování | 1724-1748 | ||||||||
| Předchůdce | Nizam al Mulk, Qamar dd Din, Asaf Jah I | ||||||||
| narozený | Mir Muhammad Fazil | ||||||||
| Zemřel | 21. března 1748 | ||||||||
| Problém | Intizam-ud-Daulah Moin-ul-Mulk | ||||||||
| |||||||||
| Otec | Muhammad Amin Khan Turani | ||||||||
| Náboženství | islám | ||||||||
| obsazení | Politik | ||||||||
Mir Muhammad Fazil byl mughalský šlechtic turečtina klesání.
Životopis
Narodil se jako syn Muhammad Amin Khan Turani.[1][2]
Na konci vlády Císař Aurangzeb dokázal získat uspokojivou hodnost a byl označen jako Qamarudin Khan. Za vlády císaře Furrukhsiyar byl jmenován jako Bakshi z Ahadis a později vedl výpravu proti sikhům spolu s Abdusem Samad Khanem Diler Jangem. Na začátku vlády císaře Muhammad Šáh, (někdy po zabití Hussain Ali Khan pod vedením svého otce) zrušil útok na císařská vojska a projevil nesmírnou srdnatost. Za což mu byl udělen mansab 6000, kancelář druhého Bakshi (Bývalé jmenování jeho otce, které se uvolnilo po jeho rezignaci) a pozice „Darogah e Ghusl Khana".
Po smrti svého otce byl Muhammad Amin Khan, který tehdy sloužil jako velkovezír, nahrazen Nizam al Mulk Qamar-ud-din Asaf Jah I který byl předvolán k soudu, byl Qamar Ud Din Khan dále povýšen na hodnost a udělil otcovu titul Itimad ud Daula. Později Asaf Jah shledal atmosféru dvora příliš hedonistickou a zhýralou pro jeho osobní vkus a následně rezignoval na úřad velkovezíra. Po kterém přišel úřad velkovezíra do Qamar Ud Din Khan.
Jeho vláda jako velkovezíra byla do značné míry bez událostí a svou kancelář si užíval se štěstím, kromě několika exkurzí proti Marathasům v malwském subahu. Spolu s další příležitostí, při které pochodoval Safdar Jang, Umdat al Mulk a Císař Muhammad Šáh proti Ali Mohammad Khan Rohilla. Avšak poté, co zjistil, že Ali Mohammad Khan je vhodnou kontrolou proti Safdarovi Jangovi, kterým pohrdal. Qamar-ud-din Khan pomohl Ali najít zaměstnání v Imperial Services a pomohl mu při rehabilitaci a případném jmenování guvernérem Sirhindu. Jeho syn byl dále zasnoubený s dcerou Nawaba Ali Mohammada Khana.[3]
Smrt
Vedl armádu proti Ahmed Shah Abdali a když se utábořil a modlil se, byl zasažen dělovou koulí, která způsobila jeho smrt.[4]
Osobnost
Obecně byl považován za „milovníka pohodlí“ s „příjemnou dispozicí“ a obecně se mu líbily jak na vyšších, tak na nižších stupních společnosti. Nesouhlasil s tím, že by někomu ublížil, a do té míry odškodnil majitele, jejichž majetek byl zabaven jeho represivním otcem. Těm, kteří nesouhlasili s vhodnou kompenzací, byl jejich majetek vrácen. Byl zdvořilý a zdvořilý do té míry, že kdykoli Qamarudin Asaf Jah I navštívil Dillí, vstal, aby ho pozdravil s ohledem na věk dopisů, a to navzdory své vlastní kanceláři velkovezíra.[5]
Galerie
- Vyobrazení Itimad-ad-Daula, Qamar-ud-Din Khan
Starší Qamar-ud-Din Khan
Qamar-ud-Din Khan
Reference
- ^ Mughalská říše, John F. Richards, str. 236
- ^ Sarkare, pane Jadunathe. Pád Mughalské říše (Vyd.). str. 223.
- ^ Khan, Shah Nawaz (1952). Ma'asir Al Umara (Vol.2 ed.). Kalkata. 488–491.
- ^ Sarkare, sire Jaduanth. Pád Mughalské říše (Díl 1 ed.). str. 223.
- ^ Khan, Shah Nawaz (1952). Ma'asir Al Umara (Vol.2 ed.). Kalkata. str. 489.