István Illésházy - István Illésházy
Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Říjen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Hrabě z Illésházy (dříve baron) István Illésházy (Březen 1541 - Vídeň, 5. května 1609) byl protestantský šlechtic, náčelník, palatín Maďarska v letech 1608 až 1609.
Život
Rodina Illésházyů ze šlechtických rodů Illésházyů. Illeshazai jeho otce Tamás Illésházy, zástupce lorda z Pozsony, jeho matka, ušlechtilá Zsófia Földes. První manželka jeho otce byla potomkem starobylé prestižní rodiny Cséb Pogány, Anna Csogány Pogány. Narodil se jako páté dítě v rodině. Studoval v Pozsony. Poté se stal korespondentem soudce a válečníka Miklóse Pálffyho, u kterého také sloužil jako voják. V roce 1572 se oženil s druhou manželkou, vdovou po Istvánovi Derzsi Szerdahelyi, Annou, dcerou chorvatského zákazu Pétera Erdődyho. Od roku 1573 byl zástupcem lorda z Pozsony. V roce 1577 byl jmenován radním Uhorské královské komory. Po smrti své druhé manželky se v roce 1580 oženil s Katou Pálffyovou, vdovou po bohatém Jánosovi Krusithovi. Od roku 1584 se nejprve stal královským radním a poté dvorním mistrem, v roce 1582 byl jmenován hlavním pánem liptovského hrabství a získal hrad Lika. Když Ilona Krusith, dcera Krusitha, zemřela v roce 1586, zdědila její panství hrabě Kata Pálffy (která byla předtím manželkou Jánoše Krusitha). Illésházy získal 6 kamenných hradů (St. George, Bazin, Csábrág, Zsitnya, Mosfelt na Istrii a Likavár), 3 desítky obrovských statků, sedm tisíc barelů drahého vína, osm set koní, 5-6 tisíc dobytka a další movité věci. V roce 1587 získal hodnost prvního barona, poté v roce 1593 od krále. Od roku 1594 byl vrchním pánem Kraj Trencsén a v roce 1600 získal pro svou rodinu také panství Trencsény.
V roce 1603 byl obviněn ze spisů velezrady proti králi a královský osobní zástupce János Joó (a Miklós Istvánffy ) udělal vše, co mohl, aby ho usvědčil z urážky. Nechali ho uprchnout do Polska, ale jeho majetek, panství Csábrág a Vittnya, byl zabaven. Illésházy, který v dobách nouze hodně trpěl, vybuchl: „Pán Bůh by mi dal, že bych tentokrát nepochopil, a už bych dávno zemřel z tohoto nechutného světa! Blahoslavení ti, kteří zemřeli v Pána a neviděli je. “ Později se vrátil domů a připojil se k Bocskaiho povstání a také hrál hlavní roli při uzavření vídeňského míru (1606). Po tomto míru získal zpět své dříve zabavené majetky a od 20. listopadu 1608, až do své smrti, byl prvním maďarským protestantským palatinem. Zachránil Érsekújvár před Turky a byl hlavním zprostředkovatelem vstupu Matyáše II. Na trůn. Očistil se od falešného obvinění proti němu a dostal odškodnění. V roce 1608 byl již přítomen v korunovačním parlamentu jako královský hlavní soud. Na stejném místě byl zvolen palatinem a současně jmenován dědičkou šéfa žup liptovského a trenčianského. Zděděné ústředí obou krajů zůstalo u Illésházyů až do zániku.
Zdroje
- Andor László 2017: Illésházy István csatlakozása Bocskaihoz (1605). Történelmi Szemle 2017/3.
- Károlyi, Árpád: Illésházy István hűtlenségi pere [Proces o zrádném obviňování Istvána Illésházyho] 1883, Budapešť, 218 s[1]
- Péter Katalin 2008: Illésházy Istvánról
- Vende Aladár: Bazin. in: Borovszky Samu: Magyarország vármegyéi és városai. Pozsony vármegye. Digitális kiadás: Arcanum Adatbázis Kft. 2004.
- Pálffy Géza 2009: Pozsony megyéből a Magyar Királyság élére. Karrierlehetőségek a magyar arisztokráciában a 16–17. század fordulóján (Az Esterházy, Pálffy és az Illésházy család felemelkedése). In: Századok, 143 (2009) 4. sz. p. 853–882.