Istrijský kámen - Istrian stone

San Zaccaria, Benátky, Mauro Codussi dokončila horní části kostela započatého v gotice pomocí kontrastních kamenů.

Istrijský kámen, Pietra d'Istria, charakteristická skupina stavební kameny v architektuře Benátky, Istrie a Dalmácie, je hustý typ nepropustného vápence který byl těžen Istrie, dnes Chorvatsko; mezi Portorož a Pula.[1][2][3] Vápenec je biogenetický kámen složený z uhličitan vápenatý z testů a skořápek mořských tvorů položených po celé věky. Istrijský kámen se blíží pevnosti v tlaku a hustotě mramor, který je proměnil vápenec. Často se volně označuje jako „mramor“, což není striktně správné.

Zvětralý istrijský vápenec v Benátkách

Benátky izolované ve své laguně neměly po ruce žádný stavební kámen. Čerstvě vytěžený kámen je slabě bílý nebo světle nažloutlý, který se zvedá do světle šedé barvy; bělost istrijského kamene dobře kontrastuje s barevnými kameny a cihlami. Když Francesco, syn architekta Jacopo Sansovino, napsal Venetia citta nobilissima et singolare (1580) zdůraznil výraznou kvalitu istrijského kamene a měděně červené Verony brocatello vápenec (tzv Mramor Veronese ) zapůjčeno městu.[4] Bylo přivezeno, řekl Sansovino, z Rovigno a Brioni na istrijském pobřeží.

Poznámky

  1. ^ Raffaella Geometrante, Dario Almesberger, Antonio Rizzo: Charakterizace stavu komprese prvků Pietra D'Istria nedestruktivní ultrazvukovou technikou.
  2. ^ M. Simunic Bursic, D. Aljinovic, S. Cancelliere: Kirmenjak-Pietra d'Istria: předběžný průzkum jeho využití v benátském architektonickém dědictví. In: Geologická společnost, Londýn, Special Publications; 2007; v. 271; p. 63-68 (abstrakt)
  3. ^ Benátky, online exponát vyrobený v ARTH 470z na University of Mary Washington: istrijský kámen
  4. ^ Paul Hills, Benátská barva: mramor, mozaika, malba a sklo, 1250-1550, 1999:65

Viz také

externí odkazy