Isabel da Costa Ferreira - Isabel da Costa Ferreira
Isabel da Costa Ferreira | |
|---|---|
 | |
| Manželka předsedy vlády Východního Timoru | |
| Předpokládaná kancelář 22. června 2018 | |
| premiér | Taur Matan Ruak |
| Předcházet | Marina Ribeiro |
| První dáma Východního Timoru | |
| V roli 20. května 2012 - 20. května 2017 | |
| Prezident | Taur Matan Ruak |
| Předcházet | Jacqueline Aquino Siapno (2008) |
| Uspěl | Cidália Lopes Nobre Mouzinho Guterres |
| Osobní údaje | |
| narozený | Isabel da Costa Ferreira 15.dubna 1974 Stejný, Portugalský Timor |
| Národnost |  Východní Timorese |
| Politická strana | Strana lidového osvobození |
| Manžel (y) | Taur Matan Ruak |
Isabel da Costa Ferreira, taky Isabel Ruak Ferreira (narozen 15. dubna 1974 v Stejný, Portugalský Timor ) je Východní Timorese právník, aktivista za lidská práva, politik a manželka Východní Timor bývalý prezident, Taur Matan Ruak.[1] Ona byla První dáma Východního Timoru od roku 2012 do roku 2017. Spolu se svým manželem je členem Partidu Libertasaun Popular (PLP).
Život
Isabel da Costa Ferreira, dcera Mateuse Ferreiry a Ana Flora de Jesus Ferreira, se narodila ve čtvrti Manufahi ve městě Same.
Druhá nejmladší ze třinácti sourozenců nastoupila na základní školu v roce 1980 a střední školu (SMA I) dokončila v roce 1993. V roce 1998 ukončila studium práva na National University of Denpasar, Bali, Indonésie.
Isabel da Costa Ferreira zahájila svou profesionální kariéru vždy velmi spojenou s otázkami lidských práv a aktivně odsuzovala porušování pravidel spáchaná během období indonéské vojenské okupace. Z tohoto důvodu v letech 1998 a 1999 pracovala jako generální koordinátorka nevládní organizace „Kontras Timor-Timur“ a ředitelka Komise pro lidská práva Timor-Loro Sa'e (CDHTL) v letech 1999-2001.[1]
V roce 2001 byla zvolena členkou Ústavodárné shromáždění tím, že UDT, věnující se zejména přípravě článků Ústava Východního Timoru, týkající se lidských práv.[1]
V období Přechodná správa OSN a po obnovení nezávislosti byla Isabel Ferreira odpovědná za různá pracovní místa v humanitárních, politických a lidských právech, zejména jako viceprezidentka Červený kříž Východní Timor (CVTL) v letech 2002 až 2005, poradce předsedy vlády pro lidská práva v letech 2001 až 2006, náměstek ministra spravedlnosti v roce 2006 a člen Komise pravdy a přátelství (CTF) v letech 2005 až 2008.[1][2]
Po dokončení prací CTF byla Isabel Ferreira odpovědná za několik oblastí v rámci státního aparátu, zejména: předsedkyně sekretariátu podpory propagační komise Národní policie Východního Timoru PNTL, od roku 2009 do roku 2010; Předseda Komise pro proces sledování propagace v PNTL, od roku 2010 do roku 2012; Komisař Komise pro veřejné služby, od roku 2011 do roku 2014; a právní poradce ministra zahraničí pro bezpečnost v letech 2009 až 2015; První dáma Východního Timoru, mezi 20. květnem 2012 a 20. květnem 2017; Právní poradce ministra vnitra, od února 2015 do června 2015; advokát a děti a poradce ministra školství a advokát dětí, od září 2015 do aktuálního data.[1]
Isabel Ferreira získala další různorodé organizační a institucionální zkušenosti přijetím následujících pozic: Koordinátor pracovní skupiny pro vypracování příslušného zákona o Provedorovi pro lidská práva a spravedlnost a souvisejících aktivit k jeho založení (2001-2005); Koordinátor pracovní skupiny pro národní akční plán pro lidská práva (2003–2006); Člen pracovní skupiny pro vypracování zákona pro bývalé bojovníky (2004–2005); Člen pracovní skupiny pro zřízení komise pro pohřešované osoby (2005); Člen Stálé skupiny pro vládu a církev (2005); Člen Národní komise pro práva dětí (2005–2006); Člen Nejvyšší soudní rady (2006–2011); Koordinátor Komise při zřízení Výboru pro správu hranic (2009–2010); Koordinátor vyjednávací komise doplňkové dohody PNTL (2009–2010); Člen výboru pro reformu bezpečnostního sektoru (2009–2010).[1]
Pozván k účasti jako hlavní řečník na několika seminářích a mezinárodních konferencích v Austrálie, Čína, Korea, Fidži, Indonésie, Malajsie, Portugalsko a Východní Timor, konkrétně Konference o Národní radě timorského odporu, o porušování lidských práv ve Východním Timoru, která se konala v Melbourne / Austrálie (duben / 1999); Účast v komisi pro lidská práva v Ženevě / Švýcarsku (duben 1999), účast zaměřená na porušování lidských práv během indonéské okupace; Konference národní rady timorského odporu, týkající se situace po referendu, v Darwinu / Austrálie (říjen 1999); Mezinárodní konference o pohřešovaných osobách v Jakartě / Indonésii (2001) se účast zaměřila na tuto otázku a také na situaci lidských práv ve Východním Timoru; Pozván na mezinárodní konferenci ve federalistickém institutu ve Švýcarsku, účast se zaměřila na „Role OSN a jejích agentur v zemi po skončení konfliktu“ (srpen 2002) a na Mezinárodní konferenci o správě hranic v Thajsko (2010).
Isabel da Costa Ferreira je vdaná za bývalého prezidenta republiky Taura Matana Ruaka od května 2001. Mají dvě dcery Lolu a Tamarisu a syna Quesadhipa.[1]
Isabel Ferreira mluví třemi jazyky, Tetum, portugalština a Malajsko-indonéská.[1]