Isabel Gómez Muñoz - Isabel Gómez Muñoz
Isabel Gómez Muñoz | |
---|---|
Na FILSA 2015 | |
narozený | María Isabel Gómez Muñoz 3. října 1959 Curicó, Chile |
Alma mater | University of Los Lagos |
obsazení | Spisovatel, knihovník |
Ocenění | Cena Pabla Nerudy (1997) |
Isabel Gómez Muñoz (narozen 3. října 1959) je a chilský básník, vítěz roku 1997 Cena Pabla Nerudy.
Životopis
Isabel Gómez Muñoz studovala na Escuela Italia č. 18 v Curicó, kde ukončila základní vzdělání, a poté pokračovala na střední škole na Liceo Politécnico A N ° 1, kde získala titul v reklamě a prodeji.[1]
Její první literární publikace vznikly v novinách jejího rodného města La Prensa,[2] a její povolání se odrazilo i v založení literární dílny Gaviota (1979–1981), kterou spolu režírovala. Isabel se také zúčastnila workshopů Orlando González Gutiérrez vedených kurikánským básníkem Juanem Jofré Bustamante; Huelén, autor: Martín Cerda a Hernán Ortega (1982); a když žila v Santiago, Espacio, autor: Osvaldo Ulloa (1990–1991).[1]
Vystudovala pedagogiku a získala titul udělit licenci ve vzdělávání na University of Los Lagos, kde ukončila magisterský titul. Byla knihovnicí na York School (Peñalolén obec), ředitel Chilská společnost spisovatelů a její básně byly zahrnuty do různých antologií a publikovány v domácích i zahraničních časopisech.[3]
Literární kariéra
První verše Gómeze Muñoze byly publikovány v La Prensa Curicó v letech 1979 až 1983. O tři roky později její první sbírka básní, Un crudo paseo por la sonrisa, se objevil v Santiagu s předmluvou profesora a spisovatele Sergia Buena Venegase. Pak, v roce 1990, Pubisterio vyšel, před ním José-Christian Páez, s postface od Jorge Teillier a ilustrovaný rytinami Mario González Sepúlveda. Tato kniha ji zavedla jako básnířku; Teiller zdůraznila své „akutní vnitřní hledání“ osvětlené „blesky“ intuice José Arraño Acevedo napsal, že jde o „opravdovou duchovní obnovu“ ve způsobu přístupu k ženské poezii, „která se snaží osvobodit od toho, co ji spojuje se starými tradicemi“.[2] V roce 1994 vydala Versos de escaleraO tři roky později byla oceněna cenou Pabla Nerudy.[2] Od té doby pokračuje ve výrobě se svou obvyklou expresivní kvalitou. Tak jako Alejandro Lavquén poukazuje na to, „zacházení se slovem a jeho projevy, vyjádřené spravedlivými a přesnými verši, v obrazech velké krásy a intimity. Isabel musí být jednou z básnic, která nejlépe rozvíjí své nitro, aniž by byla nedosažitelná v chápání jejích veršů . Její metafory jsou světlo a stín, stejně jako je to v každodenním životě, a tím, že to přináší do básně, dělá to vždy a udržuje tak poetickou úroveň jazyka. “[4]
Jako sborník sestavila El lugar de la memoria (Editorial AYUN, 2007) a Voces de la memoria. Centenario en el bicentenario. Antología de poetas y narradores latinoamericanos en los 100 años del Partido Comunista de Chile (Cuarto Propio, 2012).[5]
Funguje
- Un crudo paseo por la sonrisa, Ediciones MD, 1986
- Pubisterio, Ediciones Literatura Alternativa, 1990
- Versos de escalera, MD, 1994
- Perfil de muros, s fotografiemi Javiera Péreze, Ediciones Logos, 1998
- Boca pálida, Logos, 2003
- Dasein, Redakční Cuarto Propio, 2006
- Enemiga de mí, Cuarto Propio, 2014
Reference
- ^ A b Páez, José-Christian (říjen 1999). Diccionario biobibliografico de escritores chilenos jovenes y autoeditados [Bibliografický slovník mladých a samostatně publikovaných chilských spisovatelů] (PDF) (ve španělštině). Metropolitní technická univerzita. str. 50–51. ISBN 9567359180. Archivovány od originál (PDF) dne 4. března 2016. Citováno 3. února 2018.
- ^ A b C Arraño Acevedo, José (4. listopadu 1997). „Isabel Gómez Muñoz: Premio 'Pablo Neruda'" (PDF). El Rancagüino (ve španělštině). Citováno 3. února 2018 - přes Biblioteca Nacional de Chile.
- ^ „Isabel Gómez“ (ve španělštině). Arte Poética. Citováno 3. února 2018.
- ^ Lavquén, Alejandro. „Tres poetas chilenas contemporáneas“ [Tři současní chilští básníci]. Letras.s5 (ve španělštině). Archivovány od originál dne 31. prosince 2016. Citováno 3. února 2018.
- ^ Brito, Eugenia (leden 2014). „Isabel Gómez - Enemiga de mí: La extranjería del ser“ (ve španělštině). Redakční Cuarto Propio. Citováno 3. února 2018.