Irakli Gruzinsky - Irakli Gruzinsky
Princ Irakli Gruzinsky ირაკლი გრუზინსკი | |
---|---|
![]() | |
narozený | 18. srpna 1826 Erivan, Perská říše |
Zemřel | 27.dubna 1882 Paříž, Francie | (ve věku 55)
Manželka | Tamar Chavchavadze |
Problém |
|
Dynastie | Bagrationi dynastie |
Otec | Prince Alexander of Georgia |
Matka | Mariam Melik-Aghamalyan |
Irakli Gruzinsky (Gruzínský : ირაკლი გრუზინსკი; ruština: Ираклий Александрович Грузинский, Irakly Aleksandrovich Gruzinsky; 18 srpna 1826-27 dubna 1882) byl a Gruzínský princ patřící k Dům Bagrationi a plukovník v Ruská císařská armáda. Byl vnukem Heraclius II, předposlední král Gruzie a syn prince Alexander, spolehlivý odpůrce Ruské držení Gruzie.
Časný život
Princ Irakli se narodil v roce Erivan, pak část Perská říše, v roce 1826. Jeho otec Alexander opustil svou vlast v roce 1800 a od té doby se pokoušel svrhnout ruský režim v Gruzii. Irakliho matkou byla Mariam, dcera Sahaka Melik-Aghamalyana, vlivného arménského hodnostáře Erivana. Brzy po Irakliho narození byl Erivan v průběhu ruské armády zajat Russo-perská válka v letech 1826–1828, což způsobilo Alexandrovo odloučení od jeho rodiny. Mariam a Irakli žili v Erivanu až do roku 1834, kdy byli ruskou vládou přesunuti do Petrohrad, kde Irakli absolvoval vojenský výcvik, nejprve na Alexandrovského vojenské škole a poté na Page Corps.[1]
Kariéra
Prince Irakli viděl jeho první povýšení na poručíka v roce 1845 za jeho chování během expedice proti Lesbičky v Kavkazská válka, rok poté, co jeho otec zemřel v exilu v Tabriz. V roce 1852 byl převelen k pluku jízdních granátníků a v roce 1855 odešel do hodnosti plukovníka. V roce 1858 se vrátil do kavkazské armády, ale krátce nato odešel do důchodu z důvodu zhoršeného zdraví. Byl uznán v titulu Prince (knyaz ) Gruzinsky, doslovně, "Gruzie", v roce 1833 a udělil styl Klidná Výsost, pro sebe a své potomky mužské linie v roce 1865. Byl předmětem romantické náklonnosti Bertha von Suttner, an rakouský romanopisec a první žena, která se stala Nobelova cena míru laureát, ale princ Irakli to neoplatil.[2][3] O několik let později se von Suttner spřátelil s Irakliho mladou manželkou Tamarou, se kterou zůstala během svých návštěv Tiflis a Paříž.[4] Princ Irakli zemřel v Paříži ve věku 56 let a byl pohřben v katedrála Mtskheta v Gruzii.[1]
Rodina
Princ Irakli se oženil s Tamarou (24. ledna 1852 - 1933), dcerou generálporučíka prince Davida Chavchavadzeho. Tamar, a dáma cti ruské císařovně, byl prominentním prominentem a filantropem. Poprvé se do povědomí širší veřejnosti dostala ve dvou letech, kdy byla součástí Chavchavadze rodina unesena a držena v zajetí po dobu deseti měsíců Imám Šamil muži v roce 1854 během Krymská válka.[5]
Ze čtyř dětí páru přežily do dospělosti pouze dvě dcery. Syn Alexander (kolem 1877–1879) a dcera Mariam (1876–1877) zemřeli velmi mladí. Přeživší starší dcera Elisabeth (1870–1942) byla novinářkou a překladatelkou z gruzínštiny a ruštiny do francouzštiny, známá také pod pseudonymem Sazandari; ona byla vdaná za prince Mamuka Orbeliani (zemřel 1924). Mladší dcera Ekaterina (1872–1917) byla vdaná za prince Ivan Ratiev, známý svou ochranou císařského pokladu Zimní palác Během Bolševická revoluce v roce 1917.[1]
Původ
Předkové Irakli Gruzinsky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
Reference
- Evlanoff, Michael (1943). Dárce Nobelovy ceny: vynálezce dynamitu, zastánce míru. Philadelphia: The Blakiston Company.
- Montgomery, Hughu, vyd. (1980). Burke's Royal Families of the World, svazek 2. London: Burke's Peerage. ISBN 0850110297.
- von Suttner, Bertha (1910). Monografie Berthy von Suttnerové. Záznamy o pohnutém životě. Svazek I. Boston a London: Publikováno pro International School of Peace, Ginn and Company. OL 23402273M.
- Verderevsky, Evgeny (1857). Edwards, H. Sutherland (vyd.). Zajetí dvou ruských princezen na Kavkaze. London: Smith, Elder, and Co.
Verderevski.