Iosafat Snagoveanu - Iosafat Snagoveanu

Iosafat Snagoveanu (Rumunská výslovnost:[josaˈfat snaɡoˈve̯anu]; připsáno také jako Ioasaf Znagoveanu, narozený Ion Vărbileanu [iˈon vərbiˈle̯anu]; 22 dubna 1797 - 3. listopadu 1872) byl a Valaška revoluční a mnich Rumunská pravoslavná církev.

Narozen v Prahova County, ve vesnici na Řeka Vărbilău údolí, byl vzděláván v semináři Buzău diecéze. V roce 1829 byl vysvěcen na kněze, přidělen k Slănic farnost a brzy se stal arciknězem Mizil. Zanechal vdovce a pod jménem vstoupil do kláštera Iosafat, a po určitou dobu byl administrátorem v Buzău diecézi. Iosafat pokračoval ve vzdělávání na Svatá Sava College v Bukurešť, a sloužil jako kněz v klášteře sv. Sávy, poté v Curtea Veche. Po ukončení školy byl jmenován profesorem na Saint Sava. Od dubna 1844 do listopadu 1848 byl hegumen z Klášter Snagov, od kterého si vzal jméno.^[1]

Iosafat byl aktivním účastníkem Valašská revoluce z roku 1848, sloužící za provizi za uvolnění Romové otroci. V důsledku toho byl nucen uprchnout, nejprve do Sedmihradsko a pak do Dobruja, kde ho vysvěcovala metropolita Dionisie z Proilavie archimandrit. Iosafat se nakonec usadil v Paříži, kde uspořádal rumunskou komunitu kolem kaple na 22 rue Racine. Budova byla požehnána v roce 1855 a sloužil tam až do své smrti.^[1]

Poznámky