Intertemporální rovnováha - Intertemporal equilibrium

Intertemporální rovnováha je pojem ekonomická rovnováha koncipována po mnoho období roku čas.

V moderním ekonomickém teorie, většina modelů výslovně bere v úvahu skutečnost, že se ekonomika vyvíjí v čase a že její rovnováhu nelze plodně analyzovat z čistě statické perspektivy. Proto obecná rovnováha ekonomiky je koncipována jako mezičasová rovnováha, což znamená domácnosti a firmy se předpokládá, že dělají mezičasová rozhodnutí. To znamená, že se předpokládá, že si domácnosti vybírají spotřebu a práci na základě mzdy, ceny, nástroj, a bohatství po celou dobu jejich životnosti, místo aby uvažovali o těchto množstvích jen v jednom časovém okamžiku. Podobně se předpokládá, že si firmy vybírají nábor, investice a výstup na základě produktivita a poptávka v dohledné budoucnosti namísto uvažování o těchto množstvích pouze v jednom časovém okamžiku.

Mezičasová obecná rovnováha se poté analyzuje jako Nashova rovnováha nebo konkurenční rovnováha mezičasové strategií všech domácností a firem (a jakýchkoli dalších uvažovaných ekonomických subjektů, jako jsou vlády).

Význam v rakouské ekonomii

v Rakouská ekonomika, mezičasová rovnováha odkazuje na tvrzení, že ekonomika je kdykoli v nerovnováze a že pouze při dlouhodobém pohledu je v rovnováha. Rakouskí ekonomové se domnívají, že je to úroková sazba, která koordinuje tuto „mezičasovou rovnováhu“ tím, že nejlépe alokuje zdroje v celé výrobní struktuře. „Intertemporální rovnováhy“ lze tedy dosáhnout pouze tehdy, když se spotřeba a investiční volby jednotlivců spojí s investicí prováděnou ve výrobní struktuře, která v budoucnu umožní zboží vstoupit na trh v souladu s časovou preferencí populace .

Toto je ústřední princip organizace Rakouská škola, zastoupené muži jako např Friedrich Hayek a Ludwig von Mises; a pokračoval dál Švédská škola kteří tvrdí, že génius volný trh není to, že dokonale odpovídá nabídce a poptávce, ale že podporuje inovace, aby tuto nabídku a poptávku co nejlépe uspokojily.