Mezinárodní federace bojovníků odporu - Asociace antifašistů - International Federation of Resistance Fighters – Association of Anti-Fascists

Mezinárodní federace odbojářů (FIR)
Fédération Internationale des Résistants (FIR), logo.gif
Založený1951
Vídeň, Rakousko
TypNevládní organizace
Soustředit seAntifašismus
Umístění
Oblast sloužila
Evropa
Metodakampaň
Úřední jazyk
Anglicky, německy, francouzsky
Klíčoví lidé
Vilmos Hanti, prezident, Ulrich Schneider, generální tajemník
webová stránkahttp://www.fir.at

The Mezinárodní federace bojovníků odporu - Asociace antifašistů známá také pod svými francouzskými iniciálami FIR (Fédération Internationale des Résistantes - Association des Antifascistes) je organizace veteránů protiaxistických odbojářů, partyzánů, členů antihitlerovské koalice. Během Studená válka, práce FIR úzce souvisela s otázkami míru, odzbrojení, porozumění a spolupráce zemí různých politických systémů. FIR dala bývalým odbojářům hlas proti politice vojenské konfrontace a skutečné hrozbě války. Členské organizace na západě a východě přijaly řadu iniciativ k ukončení politiky konfrontace.

Dějiny

FIR byla založena v červnu 1951 v roce Vídeň. Vznikla dřívější organizace zvaná Mezinárodní federace bývalých politických vězňů; tato organizace byla založena v Paříži v roce 1947.[1] (Jiné zdroje uvádějí rok 1946.[2])

V následujících desetiletích organizovala FIR konference na lékařská, politická a historická témata. Cílem bylo také dokázat, že ničení německého fašismu nebylo jen dílem armádních organizací, ale že role partyzánů a odbojářů byla udržována v dobré paměti. Pro zachování paměti poválečných generací zřídila FIR historickou komisi, která zveřejnila celkem deset „Mezinárodních otázek hnutí odporu“, studie protifašistického odboje v různých evropských zemích, včetně působivých zpráv o povstání v Paříži, Praze a severní Itálii, jakož i dokumenty o odporu v koncentračních a vyhlazovacích táborech a mezinárodní účasti v národně osvobozeneckém boji v různých evropských zemích, se zvláštním důrazem na židovské hnutí odporu. Cílem této paměti bylo historické vzdělávání mladých generací.

Lékařské a sociální konference FIR zdůraznily zdravotní důsledky pronásledování v nacistických věznicích a zdravotní důsledky pro rodinné příslušníky a vymáhání přiměřeného odškodnění. Se sociálními zásobovacími místy se opakovaně argumentovalo o tom, jak lze hodnotit dlouhodobé poškození zdraví vězněním. Renomovaní lékaři seděli v zájmu bývalého pronásledovaného a pomáhali těm, kteří dostali odpovídající péči a finanční odškodnění.

Klíčovým úkolem byl boj proti oživení neofašistických organizací a politická obnova, zejména ve Spolkové republice Německo. FIR opakovaně dokumentovala realitu fašistických zločinů, aby ukázala, jaké byly nelidské výsledky takové politiky. FIR však nepůsobil pouze na zpravodajskou činnost. Vzhledem k tomu, že v Německu a po znesvěcení kolínské synagogy v prosinci 1959 se nacistické graffiti staly stále impertinentnějšími, FIR navrhla svolat „mezinárodní konferenci proti oživení nacismu a antisemitismu“. Společně s Mezinárodní ligou pro lidská práva, Svazem izraelských židovských komunit v Itálii, ANPPIA a ANED, FIR uspořádala tuto konferenci v březnu 1960 ve Florencii, které se zúčastnilo 130 delegátů ze 13 zemí.

Další krok v boji proti silám z minulosti lze najít v kampani proti Asociaci HIAG („Aid Society of former member of the Waffen-SS“), kterou FIR zahájila „Mezinárodní setkání proti re- vznik nacismu a fašismu “v říjnu 1963 ve Florencii. Pod tlakem FIR odvolala HIAG svou plánovanou „Evropskou úmluvu“.

Během sedmdesátých let FIR podpořila vytvoření systému společné bezpečnosti a spolupráce v Evropě. Spolu s dalšími organizacemi veteránů, zejména se Světovou federací veteránů (FMAC), uspořádala FIR v roce 1979 v Římě „světové setkání bývalých bojovníků za odzbrojení“.

FIR dnes

V roce 2004 přijala FIR na pravidelném XIII. Kongresu v Berlíně nový statut, který umožňoval integraci mladých antifašistů; od té doby se organizace jmenuje „Mezinárodní federace bojovníků odporu - Asociace antifašistů“ (FIR).

FIR dnes sdružuje členské organizace ve více než 25 evropských zemích a Izraeli. Politické podmínky se změnily, ale hlavní problém je vyřešen ve sloganu „nikdy více“. To znamená odhalit historickou pravdu o boji proti odporu, realitě fašismu a roli antihitlerovské koalice, spojeneckých sil - včetně sovětských vojáků, kteří nesli hlavní část války - zničení fašistického barbarství.

Kvůli různým aktivitám a iniciativám pro odzbrojení a mezinárodní spolupráci označil generální tajemník Organizace spojených národů dne 15. září 1987 FIR za „Mírový posel “. FIR je také jedinou antifašistickou organizací oficiálně akreditovanou v rejstříku transparentnosti EU.[3]

Organizace

Struktura

Federace je v současné době strukturována národními asociacemi shromážděnými v poradní radě - a výkonném výboru složeném z 10 členů.

27. řádný kongres, který se konal v Praze ve dnech 18. a 19. listopadu 2016, potvrdil Vilmosa Hantiho ve funkci prezidenta federace a zvolil Filippo Giuffrida Repaci, Generál Michail A. Moiseev a Christos Tzintsilonis jako viceprezidenti. Dr. Ulrich Scheider byl potvrzen jako generální tajemník a Heinz Siefritz jako ministr financí. Dalšími členy výkonného výboru jsou Jean Cardoen, Alessandro Pollio Salimbeni, Nikolai Royanov a Gregori Touglidis.

Valná shromáždění

  • Vídeň, červen 1951.[4]
  • Vídeň, listopad 1954[4]
  • Vídeň, listopad 1958 (první zasedání); Březen 1959 (druhé zasedání)[4]
  • Varšava, prosinec 1962[4]
  • Budapešť, prosinec 1965[4]
  • Atény, 19. - 20. října 2007 [5]
  • Berlín, 9. - 10. ledna 2010[6]
  • Sofie, Bulharsko 4. - 6. října 2013[7]
  • Praha, Česká republika 18. - 20. listopadu 2016[8]

Členové

Se zavedením nového nařízení, které bylo schváleno na 13. kongresu, v roce 2004 FIR umožnil generační obměnu členů direktivní asociace, která v roce 2015 počítala přibližně 1 000 000 přidružených prostřednictvím členů národních asociací.

Červené země mají alespoň jednoho člena FIR

Bulletin FIR

FIR měsíčně vydává tříjazyčný časopis s názvem „Bulletin FIR“;[10] Časopis se zaměřuje na historicko-politické problémy; přispívá k oznamování událostí souvisejících s evropským a mezinárodním odporem.

Viz také

Reference

  1. ^ Fakta o mezinárodních komunistických frontových organizacích str. 85
  2. ^ Instituce Hoover Ročenka mezinárodních komunistických záležitostí 1966 Stanford, Kalifornie, Hoover Institution Press. 511 (Ročenka mezinárodních komunistických záležitostí série)
  3. ^ Rejstřík transparentnosti
  4. ^ A b C d E Ročenka mezinárodních komunistických záležitostí 1966 str. 513
  5. ^ Bulletin Mezinárodní federace odporu (FIR) - Asociace antifašistů # 12. listopadu 2007
  6. ^ Bulletin Mezinárodní federace odporu (FIR) - Sdružení antifašistů # 19. února 2010
  7. ^ Úspěšný kongres v Sofii
  8. ^ Na cestě do Kongresu v Praze
  9. ^ „DRAFD e.V. - Verband Deutscher in der Résistance, in den Streitkräften der Antihitlerkoalition und der Bewegung„ Freies Deutschland “e.V.“ Citováno 2014-04-09.
  10. ^ Bulletin FIR.

externí odkazy