Inge Viermetz - Inge Viermetz

Inge Viermetz
Inge Viermetz1.jpg
Viermetz ve spojenecké internaci
narozený(1908-03-07)7. března 1908
Aschaffenburg
Zemřel23.dubna 1997(1997-04-23) (ve věku 89)
Vaterstetten
NárodnostNěmec
obsazeníZpravodaj
Známý jakoOdpovědný za Lebensborn v nacistickém Německu
Viermetz během svého svědectví dne 28. Ledna 1948 během Zkušební verze RuSHA

Inge Viermetz (narozen 7. března 1908 v Aschaffenburg - 23. dubna 1997 ve Vaterstettenu[1]) byl odpovědný za Lebensborn v nacistické Německo. Jako asistent Max Sollmann, vedoucí Lebensbornu, byla osvobozen na Zkušební verze RuSHA.

Životopis

Osobní život a kariéra

Viermetz studoval v letech 1914 až 1918 na základní škole v Aschaffenburg, a poté na vysoké škole, kde získala bakalářský titul. V roce 1923 získala obchodní titul a od té doby pracovala jako reportérka do roku 1932. V tomto roce se provdala a přestěhovala se do Rakouska. V roce 1935 se vrátila do Německa a do roku 1938 pracovala v textilní továrně v Berlíně Augsburg, a poté jako sekretářka na koňské dostihové dráze v Mnichov. Rozvedla se v roce 1936 a znovu se vdala v roce 1939.

V roce 1937 se stala členkou Welfare národně socialistických lidí, Liga národních socialistických žen a Reichskolonialbund.

Lebensborn

Po krátké době nezaměstnanosti našel Viermetz práci v Lebensborn Mnichova. Od té chvíle patřila k SS-Gefolge. Nejprve pracovala jako těsnopisec. Od září 1939 dohlížela na oddělení umisťování svobodných matek, na oddělení pečovatelských domů a adopčních agentur. Například jednou byla odpovědná za přesun 300 polských dětí z Reichsgau Wartheland do Německé říše. Od ledna 1941 do začátku května 1942 přešla na několik různých oddělení v Lebensbornu, například pracovala v oddělení válečných sirotků.

Od prosince 1942 do léta 1943 byl Viermetz komisařem Lebensbornu pro Belgie a Severní Francie a Ardeny a provozoval provozovnu v Wégimont. V létě roku 1943 byla zrušena kvůli finančním nesrovnalostem a 21. prosince téhož roku byla propuštěna. Žila v Mnichově, ale poté byla v únoru 1944 propuštěna Winhöring po válce.

Poválečný

Na konci války, v červenci 1945, byl Viermetz zatčen a uvězněn. V lednu 1946 byla propuštěna, nejprve žila v Winhöring, a pak Mnichov od prosince téhož roku. V lednu 1947 byla znovu uvězněna. Byla obžalována Zkušební verze RuSHA. U soudu, který začal 1. července 1947, byla jedinou ženou mezi 14 obžalovanými. Viermetz byl obviněn z únosů dětí ze zahraničí. Bylo to odůvodněno skutečností, že byla podřízenou zaměstnankyní, která jednala ze soucitu. Byla osvobozen dne 10. března 1948.[2][3]

Byla uznána jako denacifikovaný soudem v Mnichově v roce 1950.[4] Poté se o jejím životě nic neví.

Reference

  1. ^ Präzise Lebensdaten nach JDG-Datenbank
  2. ^ Tento článek obsahuje informace z odpovídající článek v Francouzská Wikipedia
  3. ^ Tento článek obsahuje informace z odpovídající článek v Německá Wikipedia
  4. ^ Volker Koop: Dem Führer ein Kind schenken - die SS-Organisation "Lebensborn" e.V., Köln 2007, s. 227ff

Bibliografie

  • Andrea Böltken: Führerinnen im Führerstaat: Gertrud Scholtz-Klink, Trude Mohr, Jutta Rüdiger und Inge Viermetz. Centaurus-Verlag, Pfaffenweiler 1995, Forum Frauengeschichte Bd. 18, ISBN  3-89085-926-7.
  • Kathrin Kompisch: Täterinnen. Frauen im Nationalsozialismus, Böhlau Verlag, Köln 2008, ISBN  978-3-412-20188-3.
  • Volker Koop: Dem Führer ein Kind schenken - die SS-Organisation "Lebensborn" e.V.. Böhlau Verlag, Köln 2007; 306 Seiten. ISBN  978-3-412-21606-1.

externí odkazy