Obchodní vztahy Indonésie - Evropská unie - Indonesia–European Union trade relations

Tento článek se týká obchodní vztahy mezi Indonésie a Evropská unie.

Obchod s čísly

EU a Indonésie vybudovali pevné obchodní vztahy s dvoustranný obchod a zvýšení na přibližně 25 miliard EUR v roce 2012, což by mělo za následek značný přebytek obchodní bilance 5,7 miliard EUR pro Indonésii s EU. V posledních několika letech byl obchod mezi EU a Indonésií poznamenán vzestupným trendem. Zatímco celkový obchod měl v roce 2009 hodnotu téměř 16 miliard EUR, do roku 2011 již dosáhl 23,5 miliard EUR.[1]

Pro EU je Indonésie 24. největším zdrojem dovozu (podíl 0,9%) a 30. největším vývozním místem (podíl 0,6%). Uvnitř ASEAN regionu Indonésie zaujímá čtvrté místo z hlediska celkového obchodu.[1]

EU je po Japonsku, Číně a Singapuru čtvrtým největším obchodním partnerem Indonésie, což představuje téměř 10% jejího celkového zahraničního obchodu.[1] EU je druhým největším investorem v EU Indonéská ekonomika. V minulých letech přibližně 1000 evropských společností investovalo do ekonomiky přibližně 130 miliard EUR a přímo vytvořilo pracovní místa pro 1,1 milionu Indonésanů. Investice EU v Indonésii jsou většinou určeny na těžbu, infrastrukturu a výrobu.[2]

I přes výše uvedený pozitivní trend se podíl EU na indonéském obchodu s hlavními partnery snížil z 9,2% v roce 2010 na 8,7% v roce 2011 a na 8,1% v roce 2012.[1] I při rekordně vysoké hodnotě 25 miliard EUR je celkový dvoustranný obchod Indonésie - EU výrazně pod některými ostatními sousedy v regionu, přestože Indonésie je největší ekonomikou ASEAN. Hodnota obchodu mezi Singapur a EU je zaznamenána na 52 miliard USD, zatímco hodnota obchodu mezi Malajsie a Thajsko s EU je zaznamenána na 35 miliard USD, respektive 32 miliard USD.[3]

Podíl indonéského vývozu dodávaného na evropský trh za poslední desetiletí značně poklesl, z 18% na 14%. Většina poklesu vývozu Indonésie na evropské trhy byla přesměrována na regionální trh ASEAN.[4]

EU je druhým největším zdrojem Indonésie PZI během období 2004–2010 však Indonésie obdržela pouze 1,6% všech přímých zahraničních investic EU směřujících do Asie a pouze 6% všech investic EU směřujících do regionu ASEAN.[1]

Indonésie vyváží do EU převážně zemědělské produkty a zpracované zdroje palmový olej, paliva a těžební výrobky, textil a nábytek. Vývoz EU do Indonésie sestává hlavně z technologicky vyspělých strojů a dopravních zařízení, chemikálií a různých průmyslových výrobků. Obchodní toky mezi Indonésií a EU se v zásadě doplňují.[1]

Obchod se dřevem

Dřevo a papírové výrobky jsou pro Indonésii klíčovou exportní oblastí, kde celková průměrná roční hodnota vývozu dřeva a papíru z Indonésie dosahuje 1,2 miliardy USD, což je přibližně 15% indonéského vývozu. Hlavními dřevařskými výrobky určenými pro EU jsou papír, lepenka, dřevěný nábytek a překližka. Indonésie trpí vážnými následky nepovolené Přihlásení a rychlé odlesňování od 90. let 20. století a byly podniknuty kroky k posílení kontroly před dovozem nelegální dřevo výrobky z Indonésie.[5]

Po šesti letech intenzivních jednání indonéský ministr lesnictví Zulkifli Hasan, Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik a litevský ministr životního prostředí Valentinas Mazuronis podepsali v říjnu 2013 dobrovolnou dohodu o partnerství mezi Indonésií a Evropskou unií (EU) pro vymáhání práva, správu a obchod v lesním hospodářství (FLEGT – VPA). To bylo oslavováno jako důležitý milník v obchodu Indonésie - EU vztahy. Cílem FLEGT-VPA je zabránit obchodu s nelegálním dřevem a zajistit, aby se do EU z Indonésie dováželo pouze ověřené legální dřevo a dřevařské výrobky.[6]

Po podpisu dohody Indonésie a EU prostřednictvím svých příslušných procesů přistoupí k ratifikační fázi dohody. Nakonec to povede k implementaci FLEGT-VPA, která proběhne, až obě strany vyhodnotí, že je licencování připraveno.[6]

Obchod s palmovým olejem

Podle statistik EU (Eurostat ) Indonéský vývoz surového palmového oleje (CPO) prudce vzrostl za posledních pět let z 265 milionů EUR v roce 2008 na 1,1 miliardy EUR v roce 2012. EU je po Indii druhým největším trhem s palmovým olejem v Indonésii. Indonéský vývoz bionafty také prudce vzrostl z pouhých 116 milionů EUR v roce 2008 na 993 milionů EUR v roce 2012.[7]

Vzhledem k tomu, že v Indonésii panují obavy ohledně dopadu předpisů EU v oblasti životního prostředí, existuje o této otázce silný dialog. An antidumping šetření bylo zahájeno v srpnu 2012, jelikož existovaly důkazy o dumpingu společností z Indonésie i Argentiny ze dne bionafta na trhu EU. Prozatímní opatření byla uložena v květnu 2013. Od 27. listopadu 2013 uloží EU konečná antidumpingová cla na dovoz bionafty z Indonésie.[8]

Dohoda o volném obchodu / CEPA

V prosinci 2009 se EU rozhodla pokračovat v jednáních směrem k dohody o volném obchodu s jednotlivými zeměmi ASEAN, počínaje Singapurem a poté Malajsií a Vietnamem. Indonésie a Evropská unie (EU) se dohodly na zahájení jednání o a Komplexní dohoda o hospodářském partnerství (CEPA), protože obě strany se snaží posílit obousměrný obchod a investice EU v Indonésii.[9]

O tomto rozhodnutí informovala vize skupiny Indonésie - EU, která byla zřízena koncem roku 2009 na základě podnětu od Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono a Předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso vyzývající k brzkému zahájení jednání o komplexní dohodě o hospodářském partnerství (CEPA). Kromě dohody o volném obchodu předpokládá CEPA také budování kapacit a usnadnění obchodu. Jednání byla zahájena v červenci 2016 a 9. kolo rozhovorů je naplánováno na začátek prosince 2019.[10]

Usnadnění obchodu

Indonésie v současné době požívá obchodních preferencí s EU v rámci všeobecného systému preferencí, který umožňuje dovoz produktů také do Evropské unie bezcelní přístup nebo snížení tarifů. V současnosti má na preferenční zacházení nárok téměř 40 procent indonéského vývozu ve výši 13 miliard eur na trh EU.[9]

EU rovněž provádí řadu projektů zaměřených na zlepšení dvoustranného obchodu. Například program na podporu obchodu se zaměřuje na technické prvky ovlivňující obchodní toky mezi Indonésií a EU: budování kapacit WTO pro indonéské úředníky harmonizace norem EU, zdokonalení technických laboratoří.[11]

Existuje také každoroční fórum mezi podniky, jehož cílem je zvýšit obchod a investice mezi Indonésií a EU. Obchodní dialog mezi EU a Indonésií (EIBD) začal v roce 2009 a od té doby přispěly vstupy a doporučení vypracované EIBD ke zlepšení prostředí pro podnikání mezi Indonésií a EU. Odvětvové předpisy byly zmírněny, což umožňuje přístup na trh na obou stranách. Celkovým cílem je usnadnit otevřený dialog mezi indonéskými a evropskými podnikatelskými komunitami.[12]

Reference

  1. ^ A b C d E F „Domovská stránka Eurostatu“. epp.eurostat.ec.europa.eu. Archivovány od originál dne 2014-01-24. Citováno 2014-01-25.
  2. ^ EU Jakarta. Brožura o obchodu a investicích mezi EU a Indonésií, s. 16-19
  3. ^ "Indonésie, EU zvýší hodnotu obchodu | Ekonomika a podnikání | Tempo.Co :: Indonéský zpravodajský portál". En.tempo.co. 22. 10. 2013. Citováno 2013-11-30.
  4. ^ Pane, M.2010. Přístup indonéského obchodu k Evropské unii: příležitosti a výzvy, s. 1-2
  5. ^ „EUROPA - TISKOVÉ ZPRÁVY - Tisková zpráva - Otázky a odpovědi k dohodě o nezákonném dřevě mezi EU a Indonésií“. Europa.eu. Citováno 2013-11-30.
  6. ^ A b „Indonésie, EU podepisují dohodu o obchodu s legálně vytěženým dřevem“. Jakarta Post. 2013-09-30. Citováno 2013-11-30.
  7. ^ „Evropská unie - EEAS (Evropská služba pro vnější činnost) | Indonéský vývoz CPO a bionafty do EU“. Eeas.europa.eu. Citováno 2013-11-30.
  8. ^ „EU uloží konečné antidumpingové clo na bionaftu z Argentiny a Indonésie - Obchod - Evropská komise“. Trade.ec.europa.eu. 21. 11. 2013. Citováno 2013-11-30.
  9. ^ A b „Indonésie - obchod - Evropská komise“. Ec.europa.eu. 19. 11. 2013. Citováno 2013-11-30.
  10. ^ „Indonésie, EU usilují o„ ambiciózní “dohodu o volném obchodu“. Jakarta Post. 15. 06. 2011. Citováno 2013-11-30.
  11. ^ „Evropská unie - EEAS (Evropská služba pro vnější činnost) | Seznam projektů“. Eeas.europa.eu. 14.05.2009. Citováno 2013-11-30.
  12. ^ „Kadin Bsd“. Bsd-kadin.org. Citováno 2013-11-30.

externí odkazy