Igor Sijsling - Igor Sijsling
Sijsling na 2015 Wimbledon kvalifikační turnaj | |
Země (sport) | Holandsko |
---|---|
Rezidence | Amsterdam, Holandsko |
narozený | Amsterdam, Nizozemsko | 18. srpna 1987
Výška | 1,90 m (6 ft 3 v) |
Se stal profesionálem | 2005 |
Hry | Pravák (jednoruční bekhend) |
Odměna za peníze | $ 2,163,775 |
Nezadaní | |
Kariérní rekord | 50–90 |
Kariérní tituly | 0 |
Nejvyšší hodnocení | No. 52 (17 února 2014) |
Aktuální hodnocení | Č. 363 (28. května 2018) |
Výsledky Grand Slam Singles | |
Australian Open | 1R (2013, 2014, 2015 ) |
French Open | 2R (2013, 2016 ) |
Wimbledon | 3R (2013 ) |
US Open | 2R (2012 ) |
Čtyřhra | |
Kariérní rekord | 27–44 |
Kariérní tituly | 1 |
Nejvyšší hodnocení | Č. 37 (6. ledna 2014) |
Aktuální hodnocení | Č. 542 (28. května 2018) |
Výsledky Grand Slam Čtyřhry | |
Australian Open | F (2013 ) |
French Open | 2R (2014 ) |
Wimbledon | 2R (2014 ) |
US Open | 1R (2012, 2013 ) |
Poslední aktualizace: 6. června 2018. |
Igor Sijsling (Holandská výslovnost: [ˈIɡɔr ˈsɛi̯slɪŋ]; narozen 18. srpna 1987) je nizozemský profesionál tenis hráč.[1] Trénuje ho Dennis Schenk. Sijsling dosáhl svého kariérně vysokého žebříčku ATP ve dvouhře na světovém čísle 52 dne 17. února 2014.[2] Jeho největším úspěchem je dosažení finále Australian Open čtyřhra s krajanem Robin Haase v roce 2013, kde prohráli s Bryan Brothers.[3] Ve dvouhře se dostal do třetího kola Mistrovství Wimbledonu 2013 a má vítězství nad nejlepšími hráči včetně Jo-Wilfried Tsonga, Miloš Raonic a Michail Youzhny.[4]
Osobní život
Sijsling vyrostl v Amsterdamu, kde jeho srbština matka se snažila vštípit svému synovi lásku ke sportu. Jako malé dítě hrával nejrůznější sporty, pouliční fotbal, basketbal a tenis. Dokonce studoval balet.[5]
Tenis začal hrát v pěti letech se svými rodiči, studoval na tenisové škole Amstelpark. V době, kdy mu bylo 12, byl tenis jednoznačně jeho sportem. Byl vybrán do nizozemského národního mládežnického týmu. Dvakrát vyhrál nizozemský šampionát do 18 let a byl vicemistrem evropských šampionátů do 18 let ve Švýcarsku.[6]
Diplom získal od Vossiusovo gymnázium a začal hrát na turné Futures a Challenger v roce 2006.[7]
Profesionální kariéra
2012
První úspěch Sijslinga na turné ATP přišel v roce 2011, kdy se v Metz dostal do čtvrtfinále a podlehl Ivan Ljubičić.
V roce 2012 se po porážce opět dostal do čtvrtfinále v s-Hertogenbosch Jarkko Nieminen a Olivier Rochus v prvních dvou kolech. Byl zbit David Ferrer. Ten rok se kvalifikoval na US Open a dosáhl druhého kola hlavního losování, kde opět podlehl Ferrerovi. V Kuala Lumpur se opět dostal do čtvrtfinále a opět spadl na Ferrera. Dosáhl druhého kola v Moskvě a Paris-Bercy a podlehl Andreas Seppi a Janko Tipsarević, resp. Ve čtyřhře dosáhl partnerství v Rotterdamu do čtvrtfinále Thomas Schoorel. Také se dostal do čtvrtfinále v Moskvě, kde spolupracoval Roberto Bautista Agut.
2013
V roce 2013 se kvalifikoval v Aucklandu a porazil holandskou no. 1 Robin Haase v prvním kole, jen aby spadl na Tommy Haas ve druhém. Také se dostal do druhého kola v Záhřebu. Na Australian Open se spojil s Robin Haase dosáhnout finále čtyřhry, prohrát s Bryan bratři. V Rotterdamu porazil Sijsling Jo-Wilfried Tsonga v prvním kole na své první vítězství v top 10. Ve Wimbledonu se Sijsling nejlépe představil v turnaji dvouhry grandslamového turnaje, když dosáhl třetího kola a porazil nasazeného hráče Grigor Dimitrov v průběhu.
2014
Igor se připravoval na první grandslamový turnaj sezóny dvěma zahřívacími turnaji Brisbane, kde podlehl v prvním kole na Nicolas Mahut, následovaný Heineken Open, kde opět prohrál v prvním kole, tentokrát s případným finalistou Lu Yen-hsun. Na Australian Open, prohrál s australským zástupným znakem Thanasi Kokkinakis v prvním kole. Následující týden hrál na akci Challenger v Heilbronn, kde se dostal do finále, prohrál s domácím favoritem Peter Gojowczyk ve dvou setech. v Záhřeb vstoupil do turnaje jako osmý semeno. Porazil Kavčič v prvním kole, ale prohrál s ruskou kvalifikací Andrey Kuzněcov ve druhém. Sijsling zahrál svůj první Událost série ATP World Tour 500 roku v Rotterdam, porazil sedmé semeno a svět č. 15 Michail Youzhny v prvním kole prohrál jen čtyři hry.[8]
Kariérní finále
Grandslamové finále
Čtyřhra: 1 (0–1)
Výsledek | Rok | Mistrovství | Povrch | Partner | Odpůrci | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|
Druhé místo | 2013 | Australian Open | Tvrdý | Robin Haase | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 4–6 |
Finále ATP Tour
Čtyřhra: 4 (1–3)
|
|
|
Výsledek | W – L | datum | Turnaj | Úroveň | Povrch | Partner | Odpůrci | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ztráta | 0–1 | Červenec 2008 | Dutch Open, Holandsko | Mezinárodní | Jíl | Jesse Huta Galung | František Čermák Rogier Wassen | 5–7, 5–7 |
Ztráta | 0–2 | Leden 2013 | Australian Open, Austrálie | Grand Slam | Tvrdý | Robin Haase | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 4–6 |
Ztráta | 0–3 | Červenec 2013 | Kolumbie otevřená, Kolumbie | Řada 250 | Tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Purav Raja Divij Sharan | 6–7(4–7), 6–7(3–7) |
Vyhrát | 1–3 | Červenec 2013 | Atlanta Open, USA | Řada 250 | Tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Colin Fleming Jonathan Marray | 7–6(8–6), 6–3 |
Finále ATP Challenger
Dvouhra: 17 (7–10)
|
Výsledek | Ne. | datum | Turnaj | Povrch | Oponent | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 31. června 2006 | Saransk, Rusko | Jíl | Farrukh Dustov | 7–6(10–8), 6–4 |
Druhé místo | 2. | 19. listopadu 2007 | Shrewsbury, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ | Tvrdý (i) | Igor Kunitsyn | 2–6, 4–6 |
Druhé místo | 3. | 13. července 2009 | Manchester, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ | Tráva | Olivier Rochus | 3–6, 6–4, 2–6 |
Druhé místo | 4. | 2. listopadu 2009 | Chuncheon, Jižní Korea | Tvrdý | Lu Yen-hsun | 2–6, 3–6 |
Vítěz | 5. | 1. listopadu 2010 | Eckental, Německo | Koberec (i) | Ruben Bemelmans | 3–6, 6–2, 6–3 |
Druhé místo | 6. | 8. listopadu 2010 | Cáchy, Německo | Koberec (i) | Dustin Brown | 3–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 7. | 11. září 2011 | Alphen, Holandsko | Jíl | Jan-Lennard Struff | 7–6(7–2), 6–3 |
Vítěz | 8. | 12. února 2012 | Quimper, Francie | Tvrdý (i) | Malek Jaziri | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 9. | 26. února 2012 | Wolfsburg, Německo | Koberec (i) | Jerzy Janowicz | 4–6, 6–3, 7–6(11–9) |
Druhé místo | 10. | 30. července 2012 | Granby, Kanada | Tvrdý | Vašek Pospíšil | 6–7(2–7), 4–6 |
Vítěz | 11. | 5. srpna 2012 | Vancouver, Kanada | Tvrdý | Sergej Bubka | 6–1, 7–5 |
Druhé místo | 12. | 30. září 2013 | Mons, Belgie | Tvrdý (i) | Radek Štěpánek | 3–6, 5–7 |
Druhé místo | 13. | 20. ledna 2014 | Heilbronn, Německo | Tvrdý (i) | Peter Gojowczyk | 4–6, 5–7 |
Druhé místo | 14. | 13. září 2015 | Alphen, Holandsko | Jíl | Damir Džumhur | 1–6, 6–2, 1–6 |
Druhé místo | 15. | 18. října 2015 | Rennes, Francie | Tvrdý (i) | Malek Jaziri | 7–5, 5–7, 4–6 |
Vítěz | 16. | 21. listopadu 2015 | Brescia, Itálie | Tvrdý (i) | Mirza Bašić | 6–4, 6–4 |
Druhé místo | 17. | 3. dubna 2016 | Svatý Brieuc, Francie | Tvrdý (i) | Alexandre Sidorenko | 6–2, 3–6, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 6 (3–3)
|
Výsledek | Ne. | datum | Turnaj | Povrch | Partner | Oponent | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 30. listopadu 2006 | Louisville, Spojené státy | Tvrdý (i) | Robin Haase | Amer Delic Robert Kendrick | bez |
Druhé místo | 2. | 11. srpna 2007 | Vigo, Španělsko | Jíl | Pablo Santos | Leonardo Azzaro Lamine Ouahab | 6–2, 4–6, [7–10] |
Druhé místo | 3. | 25. dubna 2010 | Athény, Řecko | Tvrdý | Robin Haase | Rik de Voest Lu Yen-hsun | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 4. | 14. listopadu 2010 | Cáchy, Německo | Koberec | Ruben Bemelmans | Jamie Delgado Jonathan Marray | 6–4, 3–6, [11–9] |
Druhé místo | 5. | 11. září 2011 | Alphen, Holandsko | Jíl | Matwé Middelkoop | Thiemo de Bakker Antal van der Duim | 4–6, 7–6(7–4), [6–10] |
Vítěz | 6. | 6. října 2013 | Mons, Belgie | Tvrdý (i) | Jesse Huta Galung | Eric Butorac Raven Klaasen | 4–6, 7–6(7–2), [10–7] |
Časové osy výkonu Grand Slam
Nezadaní
Ž | F | SF | QF | #R | RR | Q # | A | P | Z # | PO | G | F-S | SF-B | NMS | NH |
Turnaj | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | SR | W – L | Vyhrajte% |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Grandslamové turnaje | ||||||||||
Australian Open | Q2 | Q1 | Q3 | 1R | 1R | 1R | Q2 | 0 / 3 | 0–3 | 0.00 |
French Open | Q1 | Q1 | 1R | 2R | 1R | 1R | 2R | 0 / 5 | 2–5 | 28.57 |
Wimbledon | A | 1R | A | 3R | 1R | 1R | 0 / 4 | 2–4 | 33.33 | |
US Open | Q3 | Q2 | 2R | 1R | 1R | Q1 | 0 / 3 | 1–3 | 25.00 | |
Výhra – Ztráta | 0–0 | 0–1 | 1–2 | 3–4 | 0–4 | 0–3 | 1–1 | 0 / 15 | 5–15 | 25.00 |
Čtyřhra
Turnaj | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | SR | W – L | Vyhrajte% |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Grandslamové turnaje | ||||||||
Australian Open | A | A | A | F | 1R | 0 / 2 | 5–2 | 71.43 |
French Open | A | A | A | 1R | 2R | 0 / 2 | 1–2 | 33.33 |
Wimbledon | A | A | A | 1R | 0 / 1 | 0–1 | 0.00 | |
US Open | A | A | 1R | 1R | 0 / 2 | 0–2 | 0.00 | |
Výhra – Ztráta | 0–0 | 0–0 | 0–1 | 5–4 | 1–2 | 0 / 7 | 6–7 | 46.15 |
Reference
- ^ "Oficiální webové stránky" (v holandštině). Citováno 20. června 2012.
- ^ „Profil hráče ATP Igor Sijsling“. ATP. Citováno 11. února 2014.
- ^ „Australian Open 2013: Bratři Bryanovi získávají titul ve dvou setech“. SBNation. Citováno 11. února 2014.
- ^ „Divoká karta Igor Sijsling postupuje“. ESPN. Citováno 11. února 2014.
- ^ http://www.tennisphotoworld.com/?p=12422
- ^ http://www.tennisphotoworld.com/?p=12422
- ^ Životopis na jeho osobní webové stránce
- ^ „Divoká karta Igor Sijsling postupuje“. ESPN. Citováno 11. února 2014.