Ignazia Verzeri - Ignazia Verzeri

Svatý
Ignazia Verzeri
Jeptiška
narozený(1801-07-31)31. července 1801
Bergamo, Předalpská republika
Zemřel3. března 1852(1852-03-03) (ve věku 50)
Brescia, Království Lombardie-Benátsko
Uctíván vŘímskokatolický kostel
Blahořečen27. října 1946, Bazilika svatého Petra, Vatikán podle Papež Pius XII
Svatořečen10. června 2001, Náměstí svatého Petra, Vatikán podle Papež Jan Pavel II
Hody
  • 3. března
  • 27. října (Brescia a Bergamo)
Atributy
  • Zvyk jeptišky
Patronát
  • Dcery Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
  • Pedagogové

Svatý Ignazia Verzeri (31. července 1801 - 3. března 1852) byl italský římský katolík, který se stal Benediktin jeptiška a založil Dcery Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Její oddanost potřebám dívek a jejich vzdělávání byla jednou z jejích hlavních priorit. Založila sirotčince a poskytovala pomoc starým a nemocným. Přijala jméno „Teresa Eustochio„poté, co se stala benediktinkou.

Blahořečena byla 27. října 1946 po uznání dvou zázraků přisuzovaných jejím přímluvu a třetina umožnila její svatořečení dne 10. června 2001.[1]

Život

Ignazia Verzeri se narodila v roce Bergamo v roce 1801 jako nejstarší ze sedmi dětí Antonia Verzeriho a hraběnky Eleny Pedrocca-Grumelli. Její teta Antonia Grumelli byla Františkánská klariska jeptiška a prorokovala, že vstoupí do bohoslužby: „Bůh vám předurčil, aby se tento stát stal matkou svatých dětí“.[2] Její bratr byl Girolamo Verzeri, který by se stal Bresčianský biskup dne 30. září 1850.

Canon Giuseppe Benaglio, Generální vikář z Bergama, dohlížel na její studia; později studovala u Benediktin jeptišky Santa Grata v Bergamu. Verzeri, oddané a inteligentní dítě, si nepřeje nic jiného, ​​než věnovat se životu služby Bůh a zjistit, že její povolání spočívalo v náboženském životě, přestože se původně obávala toho, co by její povolání obnášelo.

Dne 8. Února 1831 za pomoci Benaglia založila Dcery Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Usilovala o to, aby se tento nový sbor stal skupinou zaměřenou na život dívek, zejména na jejich vzdělání. Benaglio zemřel v roce 1836 a nechal ji úkol vést sbor sám. Neúnavně pracovala na zakládání sirotčinců a mnoha způsoby poskytovala pomoc starým a nemocným.[3]

Verzeri zemřel dne 3. března 1852 v Brescia.

Dědictví

Verzeriho sbor po její smrti nadále vzkvétal a rozšířil se v mezinárodním měřítku do míst v Latinská Amerika jako Brazílie, Argentina a Bolívie. Rovněž se rozšířila na Asie v Indie a do Afrika v Kamerun a Středoafrická republika. Také se rozšířilo v Evropa na místa jako např Albánie.[4]

Kanonizace

Proces kanonizace byl zahájen 23. srpna 1883 pod Papež Lev XIII kdo jí udělil titul Boží služebník. Dva procesy proběhly jak v Bergamu, tak v Řím. Papež Pius XI schválila její život hrdinská ctnost a udělil jí titul Ctihodný.

Dva zázraky připisované jejímu přímluvu připouštěly Papež Pius XII konat její blahořečení dne 27. října 1946 a umožnil třetí zázrak, který jí byl připsán Papež Jan Pavel II svatořečit ji dne 10. června 2001.[5]

Reference

  1. ^ „Saint Teresa Eustochio Verzeri“. Svatí SQPN. 2. července 2009. Citováno 3. července 2015.
  2. ^ „Teresa Eustochio Verzeri (1801-1852)“. Svatý stolec. Citováno 3. července 2015.
  3. ^ „Saint Teresa Eustochio Verzeri“. Santi e Beati. Citováno 3. července 2015.
  4. ^ „Saint Teresa Eustochio Verzeri“. Santi e Beati. Citováno 3. července 2015.
  5. ^ Kanonizace 5 požehnání

externí odkazy