Ida (St. Maria im Kapitol) - Ida (St. Maria im Kapitol)

Věž radnice v Kolíně nad Rýnem - Ida a Hildebold

Ida (narozen před 1025, zemřel 7. nebo 8. dubna 1060) byla abatyší kláštera St. Maria im Kapitol (St. Mary's in the Capitol) v Kolíně nad Rýnem. Patřila do rodiny Ezzonidy, který se stal prominentním v Dolní Lotrinsko v 11. století.

Životopis

Ida byla dcerou Mathilde, sestry krále a císaře Otto III a Ezzo, hrabě Palatine z Lotharingie. Protože jeho manželství s královskou rodinou a jeho značné bohatství, Ezzo a jeho potomci stali se prominentní v 11. století; jeho dynastie se nazývá Ezzonids. Ezzo a Mathilde měli deset dětí, z nichž všechny zastávaly důležité funkce v Dolním Lotrinsku.[1]Ida byla jedním z mladších dětí. Její přesné datum narození je nejisté,[2] ale určitě to bylo před rokem 1025, kdy její matka Mathilde zemřela. Její otec Ezzo zemřel v roce 1034.[3]

Ida a její sestra Sophia měli pravděpodobně vzdělání Opatství Gandersheim. V roce 1026 opustili Gandersheim a vstoupili do kláštera St. Maria Altenmünster v Mohuči. Pouze o rok později, v roce 1027, se museli vrátit do Gandersheimu kvůli probíhajícímu konfliktu mezi arcibiskupem v Mohuči a biskupem v Hildesheimu (Gandersheimův konflikt ). V roce 1028 se mohli vrátit zpět do Mainzu. Ida se však do Gandersheimu nadobro vrátila v roce 1031, kdy Aribo arcibiskup v Mohuči zemřel. Její sestra Sophia už zemřela v Mohuči.[4]

Nejpozději do roku 1038 se Ida stala abatyší sv. Marie z Gandersheimu, která byla součástí opatství Gandersheim. Posvěcení získala od biskupa Godeharda z Hildesheimu,[5] který zemřel 5. května 1038.[6]Nejpozději v roce 1049 (a pravděpodobně před rokem 1039),[7] Ida se stala abatyší v St. Maria im Kapitol v Kolíně nad Rýnem. Jako její bratr Herman II byl kolínským arcibiskupem v letech 1036-1056,[8] je pravděpodobné, že jí pomohl získat pozici. Dne 5. července 1049 byla jistě přítomna na oltářní posvěcení v kostele sv Papež Lev IX.[9] Císař Heinrich III byl tam také během zasvěcení, což zdůrazňuje význam kostela a jeho abatyše.[10]Ida zemřela 7. nebo 8. dubna 1060 a byla pohřbena v kostele sv. Marie im Kapitol.[11] Tam lze její sarkofág navštívit dodnes.[12]

Dědictví

St. Maria im Kapitol

Kostel kláštera St. Maria im Kapitol byl nově postaven kolem 1040/45. Je považována za jednu z nejdůležitějších staveb 11. století v Svatá říše římská.[13]Nová budova je přičítána hlavně Idě. Někteří vědci poukazují také na velmi pravděpodobnou účast jejího bratra arcibiskupa Hermana II.[14] Kostel pravděpodobně obsahoval několik zařízení, z nichž se dodnes zachovaly dva artefakty: dřevěné dveře a kříž Herimann-Kreuz. Dřevěné dveře jsou považovány za jeden z nejdůležitějších řezbářských děl vrcholného středověku.[15] Jak dokazuje dendrochronologie, byly postaveny kolem roku 1044, v době Idy jako abatyše, a jsou proto považovány za její dědictví. Herimann-Kreuz (krucifix) je většinou považován za společné nadání sourozenců Hermana II a Idy.[16] Oba jsou vyobrazeni se svými jmény na zadní straně. Kříž je pozoruhodný artefakt, protože Kristova hlava je nahrazena hlavou ženy. Dnes je k vidění v kolínském Diözesanmuseum.[17]

Různí vědci se domnívají, že Ida je zodpovědná za výrobu Hidda-Codexu v Gerresheimu[18] a Hidta-Codex z Meschede.[19] Hidda-Codex se považuje za nejstarší dochovaný iluminovaný rukopis z vrcholného středověku v Kolíně nad Rýnem.[20] Stanovení jejich věku a jejich dárce je však součástí probíhající vědecké diskuse.[21]Ida mohla také dát sloup s krucifixem pro kolegiátní kostel v Essenu, kde byla její sestra Theopanu abatyší. Kříž se nezachoval, ale stále existují dva plechy, které uvádějí jako dárce abatyši jménem Ida.[22]

Ida je zastoupena v jedné ze soch v prvním patře věže radnice v Kolíně nad Rýnem. Tyto údaje představují významné osoby města.[23]

Reference

  1. ^ Beuckers 1993, s. 7.
  2. ^ Beuckers 1993, s. 43.
  3. ^ Uhlirz 1959.
  4. ^ Beuckers 1993, s. 43-45.
  5. ^ Beuckers 1993, s.149.
  6. ^ Berges 1964.
  7. ^ Beuckers, str.43, 148.
  8. ^ Wisplinghoff 1969.
  9. ^ Beuckers 1993, s. 43-45.
  10. ^ Knapp 2009, s. 100.
  11. ^ Beuckers 1993, s. 43-44.
  12. ^ „Startseite“. www.maria-im-kapitol.de. Citováno 2020-07-24.
  13. ^ Beuckers 1993, s.149-155.
  14. ^ Knapp 2009, s. 71, 98.
  15. ^ Beuckers 1999, s. 125.
  16. ^ Beuckers 1993, s. 155-162.
  17. ^ Surmann 1999, s. 7-18.
  18. ^ Beuckers 1993, s.164-168.
  19. ^ Weilandt 2013, s. 57-74
  20. ^ Beuckers 1993, s.164-168.
  21. ^ Riemer 2013, s. 39.
  22. ^ Beuckers 1993, s. 163-164.
  23. ^ "Stadt Köln". www.stadt-koeln.de (v němčině). Citováno 2020-07-24.

Bibliografie

Berges, Wilhelm. Godehard, v: Neue Deutsche Biographie (NDB). svazek 6, Duncker & Humblot, Berlin 1964, s. 495–497.

Beuckers, Klaus Gereon. Die Ezzonen und ihre Stiftungen: eine Untersuchung der Stiftungstätigkeit im 11. Jahrhundert, Münster, Hamburg 1993.

Beuckers, Klaus Gereon. Rex iubet Christus imperat. Studium z Holdenüren von St. Maria im Kapitol und zu Herodesdarstellungen před Investiturstreit, Köln 1999.

Knapp, Ulrich. "Der salische Neubau von St. Maria im Kapitol zu Köln. Eine kritische Revision, in: Förderverein Romanische Kirchen Köln e.V. " (Vyd.), Colonia Romanica. Jahrbuch des Fördervereins Romanische Kirchen Köln e.V., Köln 2009.

Riemer, Dieter. "Neue Überlegungen zu Hitda, in: Klaus Gereon Beuckers " (Vyd.), Äbtissin Hitda und der Hitda-Codex. Forschungen zu einem Hauptwerk der ottonischen Kölner Buchmalerei, Darmstadt 2013.

Surmann, Ulrike. Das Kreuz Herimanns und Idas, Köln 1999.

Uhlirz, Mathilde. Ezzo (Erenfrid), in: Neue Deutsche Biographie, svazek 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, s. 715-716.

Weilandt, Gerhard. "Der Hitda-Codex und seine Stifterin Ida von St. Maria im Kapitol. Eine Wiederbegegnung nach einem Vierteljahrhundert, in: Klaus Gereon Beuckers " (Vyd.), Äbtissin Hitda und der Hitda-Codex. Forschungen zu einem Hauptwerk der ottonischen Kölner Buchmalerei, Darmstadt 2013.

Wisplinghoff, Erich. Hermann II., V: Neue Deutsche Biographie (NDB). svazek 8, Duncker & Humblot, Berlin 1969, s. 635.

externí odkazy