Hrabišici - Hrabišici

The Hrabišici (v českém množném čísle; Němec: Hrabischitz) byly důležité Severočeský aristokratická rodina, která byla známá také jako páni z Osek nebo Oseku a Riesenburgu (Čeština: z Oseka), ale byly také pojmenovány von Riesenburg po jejich zámku Riesenburg. Historie rodiny sahá do 11. století.[1] Rodina upadla v 15. století v těžkých dobách a na počátku 16. století vymřela.

Genealogie důležitých členů linie Riesenburg a Osek

Není úplně vysledováno

  1. Všebor I (zemřel před 1061), byla pravděpodobně důležitou postavou [2] v té době v Čechách. Z novin krále Vratislav II lze odvodit, že jistý Všebor nadal vesnici Lodín na Břevnovský klášter.[3]
    1. Všebor II (zemřel před 1073)
      1. Kojata, je zmiňován v letech 1061 až 1068 jako hejtman hradu Hradec Králové Bílina a okres Bilina. V následujících 35 letech již nebudou v historických dokumentech o jiných jednotlivcích žádné záznamy.[4]
        1. Hrabeš Veliký také Hrabeš I. (zemřel 1158), byl od roku 1103 do roku 1109 Velkým komorníkem z Bořivoj II., Vévoda český
          1. Neznámý člen rodu Hrabischitzů
            1. Heralt Gerardus (zemřel 1122) (pokračování viz „Trasené genealogie“)
            2. Vschebor III de Vinarec, zmíněno 1172
            3. Grabissa II (Hrabiš II), von 1180 až nejpozději 1183 velký komorník (narozen asi 1120; (zemřel 6. listopadu 1197)
            4. Kojata III, Vizekämmerer 1185–1187
              1. Olenu, zmíněno 1121
              2. Boresch (Boreš), zmínil se o 1091
              3. Olen, zmíněno před 1091

Trasované rodokmeny

  1. Heralt Gerardus nebo Kojata III
    1. Grabissa III (Hrabiš III) (zemřel 1197), höchster Kämmerer 1188–1189 a 1191–1197
      1. Grabissa IV (Hrabiš IV) (zemřel asi 1197)
      2. Kojata IV taky Kojata von Brüx (Kojata z Mostu) (zemřel 1228), 1207 zmíněných als Unterkellner, ženatý Vratislava
      3. Vschebor IV taky Svebor von Schwabenitz (Všebor IV ze Švábenic) (zemřel asi 1224), zmíněný z roku 1190
        1. Svatochna, zmíněná 1234–1258, vdaná za Slavibora z Drnovic
        2. Euphemie (Eufémie), zmíněná v letech 1232–1268 gemeinsam mit ihrer Schwester gehören sie zu Begründer der Herren von Schwabenitz (ze Švábenic)
    2. Slauko der Große (Slávek Veliký also Slávek I) (zemřel 1226), um 1207 Burggraf in Bilin, höchster Kämmerer from 1198 to 1202 and 1212 to 1226. Slávek gründete bei Elbogen die Städte Schlackenwerth a Schlaggenwald. Na konci 12. století povolil založení cisterciáckého opatství v Osseggu.
      1. Grabissa V (Hrabiš V), zmíněno 1197–1203
      2. Bohuslav I. von Hrabischitz (narozen asi 1180; zemřel 1241), Königlicher Kämmerer
        1. Slauko III Slavek III. (Zemřel před 28. Únorem 1250 v Osseggu) (1234–1240 opat z Ossegg, pak až do roku 1249 opat z Preußen se sedadlem v Marienwerder )
        2. Boresch II von Riesenburg (taky Bohuslav II de Riesenburg) (narozen asi 1201; zemřel před rokem 1278), Höchster Marschall, Höchster Kämmerer. Er war si vzal Richardis. Urahne der Adelsfamilie von Riesenburg (tschechisch z Rýzmburka)
    3. Boresch I. (Boreš I) (zemřel před 1207, zmínil se o 1188
      1. Slauko II (Slavek II), zmíněno 1207–1209
      2. Odolen, zmíněný 1224–1238
        1. Bohuslav, zmínil se o letech 1232–1234
          1. Odolen von Chiesch (Odolen z Chýše), zmíněno 1254–1289, Urahne der Herren von Egerberg (z Egerberka)

Reference

  1. ^ Tomáš Velímský: Hrabišici páni z Rýzmburka, s. 12 a násl.
  2. ^ Kosmas von Prag: Chronica Boemorum Kapitel XIX
  3. ^ Tomáš Velímský: Hrabišici páni z Rýzmburka ISBN  80-7106-498-X, str. 15
  4. ^ Tomáš Velímský: Hrabišici páni z Rýzmburka ISBN  80-7106-498-X

Literatura

  • Hans Beschorner: Die Herrschaft Riesenburg a ihre Besitzer zum Übergang in wettinischen Besitz i. J. 1398. In: Forschungen zur Geschichte Sachsens a Böhmens. Drážďany 1937. S. 92–128.
  • Volkmar Geupel: Der mittelalterliche Landesausbau der Hrabischitz im sächsischen Erzgebirge. Mitteilungen der Arbeitsgemeinschaft für Archäologie des Mittelalters and der Neuzeit 8, 1997 online Fassung
  • Volkmar Geupel / Yves Hoffmann: Archäologische Funde aus Sayda im Erzgebirge. In: Jana Kubková / Jan Klápště / Martin Ježek / Petr Meduna unter anderem (Hrsg.): Zivot v archeologii středověku. Das Leben in der Archäologie des Mittelalters. Festschrift für Miroslav Richter a Zdeněk. Praha 1997. S. 185–191. ISBN  80-902465-0-8. [Am Schluss des Artikels Einordnung der Stadtentstehung von Sayda in den Landesausbau der Hrabischitze mit aktueller Zusammenfassung der Kontroversen zwischen deutschen and tschechischen Archäologen and Historikern bezüglich der Datierung.]
  • Mario Feuerbach: Das Zisterzienserkloster Ossegg. Baugeschichte a Baugestalt von der Gründung 1196 až in das Jahr 1691, Heimbach / Eifel 2009. ISBN  978-3-8107-9306-5.

Zdroje

  • 800 let klástera vo Oseku (1196–1996)
  • Tomáš Velímský: Hrabišici páni z Rýzmburka ISBN  80-7106-498-X