Bydlení v Evropě - Housing in Europe - Wikipedia

Mnoho Evropanů se snaží najít dostupné bydlení. V Evropě je nedostatek energeticky účinných domů, problém je obzvláště špatný v mnoha městských oblastech, kde žije 70% obyvatel EU. Nedostatek dostupného bydlení zhoršuje kvalitu života mnoha lidí. Dlouhé dojíždění snižuje kvalitu života a zvyšuje emise uhlíku pro lidi cestující autem. Nedostatek kvalitního bydlení zvyšuje sociální rozdíly, což způsobuje problémy v oblasti veřejného zdraví, špatnou veřejnou bezpečnost, nedostatek pracovníků v centrálních lokalitách, neúčinné trhy práce a další problémy. Téměř polovina všech evropských obytných budov byla postavena před rokem 1970, kdy nebyla zohledněna spotřeba energie v materiálech, normách a technikách. Evropská komise zjistila, že 75% budov a bytů musí být energeticky účinnější, aby splnily cíle v oblasti klimatu. Zumtobel Group, rakouská společnost zabývající se osvětlením, zkoumá efektivnější osvětlení a správu světla, aby osvětlovací systémy používala pouze v případě potřeby. V roce 2019 Evropská investiční banka schválila půjčky na rozšíření výzkumu společnosti v oblasti připojení osvětlení k digitálním službám. Ve Švédsku i v Polsku dramaticky roste poptávka po dostupném bydlení ve městech střední velikosti. Švédsko staví tisíce cenově dostupných nájemních domů s téměř nulovou spotřebou energie a nejvyššími standardy účinnosti. Evropská investiční banka schválila v září 2019 půjčku téměř 300 milionů EUR na podporu této práce. V polském městě Poznaň, mnoho obyvatel nemá nárok na dostupné bydlení podporované městem kvůli vysokým příjmům, ale kvůli nízkému úvěrovému hodnocení si nemohou koupit dům na běžném trhu. Město a místní bytový podnik zahájily pro tyto obyvatele projekt výstavby více než 1 000 bytů s mateřskou školou, stacionářem, dětským hřištěm a parkovacími místy pro osoby se zdravotním postižením. Evropská investiční banka poskytla na tento projekt půjčku ve výši 34 milionů EUR. V roce 2015 více než 4 z každých 10 osob (42,0%) v EU EU-28 žilo v bytech, téměř jedna čtvrtina (24,1%) v dvojdomcích a jedna třetina (33,3%) v rodinných domech. Podíl lidí žijících v bytech byl nejvyšší mezi členskými státy EU v Španělsko (65.9%), Lotyšsko (65,0%) a Estonsko (62,6%), zatímco nejvyšší podíl lidí žijících v dvojdomcích byl zaznamenán v EU Holandsko, Spojené království (obě 59,9%) a Irsko (51,6%); to byly jediné členské státy, kde více než polovina obyvatel žila v dvojdomku. Podíl lidí žijících v rodinných domech vyvrcholil v roce Chorvatsko (73.4%), Slovinsko (65.1%), Maďarsko (62,1%) a Rumunsko (60.1%); Srbsko (66,1%) a Norsko (61,2%) také uvedlo, že více než 6 z každých 10 osob v jejich populaci žije v rodinných domech.

Data

Údaje od roku 2007 kromě: Švýcarsko kde jsou údaje z roku 2009 a údaje „rodinných domů“, které jsou z roku 2018.

Od roku 2010 zůstalo procento osob žijících v rodinných domech v celé EU 27 stabilní, přičemž procento osob žijících v rodinných domech zůstalo v rozmezí 34,5% až 35,8%. Jediným regionem v Evropě s výrazným trendem jsou severské země, kde procento lidí žijících v rodinných domech trvale klesá. Procento osob žijících v rodinných domech v Norsku, Dánsku, Švédsku a na Islandu kleslo z 63%, 59%, 48% a 36% na 58%, 54%, 44% a 32%. Jedinou severskou zemí odolávající tomuto trendu je Finsko, kde procento lidí žijících v rodinných domech zůstalo stabilní v rozmezí 47,6% až 46,1%.

V období let 2010 až 2018 bylo zemí v EU 27 s největším procentním poklesem počtu osob žijících v rodinných domech Lucembursko, což představuje pokles ze 43,3% na 34,7%. Největší procentní nárůst byl v Rumunsku, kde se procento lidí žijících v rodinných domech zvýšilo ze 60,8% na 65,2%.

země	rodinné domy	dvojdomek nebo řadové domy	byty	vlastnit	pronájem	ubytování zdarma
EU-28 (2015) průměr	33.3%	24.1%	42%	69.4%	19.7%	10.9%
Belgie	36%	39%	25%	67%	31%	2%
Česká republika	39%	10%	56%	72%	24%	4%
Dánsko	53%	15%	38%	58%	42%	-
Německo	26%	13%	62%	46%	52%	3%
Estonsko	34%	4%	69%	83%	8%	10%
Irsko	40%	55%	4%	77%	21%	1%
Řecko	32%	10%	55%	73%	21%	6%
Španělsko	13%	19%	66%	83%	11%	7%
Francie	42%	20%	41%	58%	38%	4%
Itálie	23%	19%	53%	72%	19%	10%
Kypr	44%	29%	25%	66%	13%	20%
Lotyšsko	31%	5%	72%	84%	13%	4%
Litva	35%	9%	59%	89%	3%	7%
Lucembursko	35%	30%	33%	71%	26%	3%
Maďarsko	65%	8%	35%	87%	7%	6%
Malta	5%	49%	46%	77%	21%	3%
Holandsko	17%	55%	26%	56%	43%	-
Rakousko	45%	12%	48%	52%	41%	7%
Polsko	50%	5%	55%	58%	38%	4%
Portugalsko	37%	23%	38%	73%	19%	9%
Rumunsko	65%	3%	41%	96%	2%	2%
Slovinsko	66%	4%	31%	80%	8%	12%
Slovensko	50%	2%	53%	89%	10%	2%
Finsko	46%	19%	43%	67%	32%	1%
Švédsko	44%	7%	51%	62%	38%	-
Spojené království	24%	59%	18%	71%	27%	1%
Island	32%	15%	51%	83%	16%	2%
Norsko	58%	19%	11%	78%	20%	3%
Švýcarsko (2009)	25%	14%	58%	37% ^[1]	60%	-

Nedostatek dostupného bydlení

Mnoho Evropanů se snaží najít dostupné bydlení. Nedostatek dostupného bydlení zhoršuje kvalitu života mnoha lidí. Dlouhé dojíždění snižuje kvalitu života a zvyšuje emise uhlíku pro lidi cestující autem. také zvyšuje sociální rozdíly, což způsobuje problémy v oblasti veřejného zdraví, špatnou veřejnou bezpečnost, nedostatek pracovníků v centrálních lokalitách, neúčinné trhy práce a další problémy.^[2]^[3]

Financování

Ve Švédsku i v Polsku dramaticky roste poptávka po dostupném bydlení ve městech střední velikosti. Švédsko staví tisíce cenově dostupných nájemních domů s téměř nulovou spotřebou energie a nejvyššími standardy účinnosti. Evropská investiční banka schválila v září 2019 půjčku téměř 300 milionů EUR na podporu této práce. V polském městě Poznaň, mnoho obyvatel se kvůli vysokým příjmům nekvalifikuje na dostupné bydlení podporované městem, ale kvůli nízkému úvěrovému hodnocení si nemohou koupit dům na běžném trhu. Město a místní bytový podnik zahájily pro tyto obyvatele projekt výstavby více než 1 000 bytů, které mají také mateřskou školu, stacionář, dětské hřiště a parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením. Evropská investiční banka poskytla na tento projekt půjčku ve výši 34 milionů EUR.^[4]

Energetická účinnost

V Evropě je nedostatek energeticky účinných domů, problém je obzvláště špatný v mnoha městských oblastech, kde žije 70% obyvatel EU. Téměř polovina všech evropských obytných budov byla postavena před rokem 1970, kdy nebyla zohledněna spotřeba energie v materiálech, normách a technikách. Evropská komise zjistila, že 75% budov a bytů musí být energeticky účinnější, aby splnily cíle v oblasti klimatu.^[2]