Homo consumericus - Homo consumericus
Homo consumericus (předstíraná latina pro spotřebitele) je a neologismus používané v sociálních vědách, zejména Gad Saad ve své knize Evoluční základy spotřeby a tím Gilles Lipovetsky v Le Bonheur Paradoxal.[2][3] Podle těchto a dalších vědců fenomén hromadná spotřeba lze přirovnat k určitým rysům lidské psychologie popsaným v evoluční vědci poukazem na podobnosti mezi Darwinovský principy a chování spotřebitele.[4][5] Lipovetsky poznamenal, že moderní doba přinesla vzestup a Třetí Typ Homo consumericus, který je nepředvídatelný a nenasytný.[6]
Podobný výraz „Homo Consumens“ použil Erich Fromm v Socialistický humanismus, napsaný v roce 1965.[7] Tam Fromm napsal o Homo Consums: „Homo Consums je muž, jehož hlavním cílem není primárně vlastní věci, ale konzumovat stále více, a tím kompenzovat jeho vnitřní prázdnotu, pasivitu, osamělost a úzkost. “
Výraz „Homo Consumens“ použil několik dalších autorů, včetně Mihailo Marković.[8]
Viz také
Reference
- ^ Clay, Grady (17. února 1985). „Cathedrals of Consumption: The Malling of America“. The New York Times.
- ^ Gad Saad, Evoluční základy spotřeby (Routledge, 2007) ISBN 0-8058-5149-6
- ^ Gilles Lipovetsky, Le bonheur paradoxal, Essai sur la société d'hyperconsommation, (vydání Gallimard, 2006)
- ^ Jill M. Sundie „Where is Homo Consumericus“, Contemporary Psychology: APA Review of Books (2007) Archivováno 6. července 2011, v Wayback Machine
- ^ George Siomkos, „Homo Consumericus: Příchod postmoderního spotřebitele“, Marketing Week, zvláštní vydání č. 1 000, 5. dubna 2004
- ^ Detrás del Telón - Homo Consumericus Archivováno 5. září 2008, v Wayback Machine
- ^ Erich Fromm, „Aplikace humanistické psychoanalýzy na Marxovu teorii“, Erich Fromm (ed.), Socialistický humanismus: Mezinárodní sympozium, Garden City, NY: Doubleday, 1965, s. 214.
- ^ Mihailo Marković, „Ekonomismus nebo humanizace ekonomiky“, praxe, mezinárodní vydání, 1969, č. 3-4, s. 452.